Ohcejoga gielda gáibida Suoma ja Norgga ministeriijain eanet ja buorebut plánejuvvon ovttasbarggu Deanu luossanáliid ealáskahttima ovdii.
Ohcejoga gielda lea addán Deanu boahtte gease guolástanmearrádusain cealkámuša Suoma eana- ja vuovdedoalloministeriijai ja Norgga dálkkádat- ja birasministeriijai.
Gielddas oaivvildit, ahte luossanáli suodjaleamis galgá bargat buoret ovttasbarggu ja doaimmaid jo mearraguovlluin.
– Ii leat doarvái suodjalit luossanáli dušše Deanus. Fertešii boahttevuođas bidjat eanet návccaid dohko riddoguvlui ja guollešaddadanlágádusaide sihke maiddái vierrošlájáid goargŋumii, mat borret luossaveajehiid, muitala gielddahoavda Taina Pieski.
Gielda gáibida ministeriijain maid rabas válmmaštallama ja albma gullama Deanu guolástanráddjehusaid válmmaštallanbarggus erenomážit dalle, go ráddjejit sápmelaččaid ja guolástanvuoigatvuođaid oamasteaddjiid vuođđovuoigatvuođaid ollašuvvama.
– Mii hálidat deattuhit maid, ahte boahttevuođas go mearriduvvo guolástusráddjehusain, de ferte gal várret eambo áiggi báikkálaččaid gullamii, čuoččuha Pieski.
Gielda sávvá báikkálaččaide lobi ráddjejuvvon stággobivdui
Suopma ja Norga leat Deanu luossanáliid rašes dili dihtii evttohan, ahte Deanus oaččošii boahtte gease bivdit luosa dušše hui ráddjejuvvon áiggi árbevirolaš bivdosiiguin, buođuin njeallje jándora ja firpmiin guokte jándora 4.–13. suoidnemánu.
Ohcejoga gielda fuopmášahttá cealkámušastis, ahte máŋggaid sivaid dihtii dákkár ráddjehusat eai atte báikkálaččaide albma vejolašvuođa árbevirolaš buođđo- ja fierbmebivdui.
Gielda oaivvildage, ahte Deanu guolledoalloguovllu ja TF (Norgga guovlohálddahus) oktasaš evttohus das, ahte báikkálaš guolástanvuoigatvuođaid oamasteaddjit oaččošedje bivdit luosa guhtta jándora golmma vahku áigge geassemánu 26. beaivve rájes, doarjjošii buorebut árbevirolaš luossabivdokultuvrra seailuma ja seammás dagašii vejolažžan gáhttet luossanáliid.
Gielda atná dehálažžan, ahte báikkálaččaide addojuvvo lohpi maiddái ráddjejuvvon stággobivdui.
Ohcejoga gieldda cealkámuša ministeriijaide sáhttá fitnat lohkamin gieldda neahttasiiddus (siirryt toiseen palveluun).
Ávvir: Kárášjoga gielddas háliidit joatkit bivdogildosa Deanus
Norgga bealde Kárášjogas eai hálit rahpat luossabivddu Deanu čázádagas boahtte gease. Kárášjoga gielda evttoha baicce eiseválddiid doalahit bivddu gitta čieža jagi, muitala Ávvir-aviisa (siirryt toiseen palveluun).
Gielddas oaivvildit, ahte ferte árvvoštallat luossaloguid ja bohtosiid jagi 2022 ja álgoluossaáigodaga 2023. Easka de sáhttá fas árvvoštallat rahpat Deanu čázádaga luossabivdui.
Kárášjoga gielda lea evttohan vuoruhit vierrošlájaid bivdima eret Deanus.
Ministeriijas eai vel dieđe, goas dahkko mearrádus Deanu luossabivddus
Suoma ja Norgga ráđđádallan evttohus boahtte gease Deanu bivdoráddjehusain lei sáddejuvvon cealkimii njukčamánu álggus. Cealkináigi nogai vuossárgga 28.3.
Eana- ja vuovdedoalloministeriijas eai vel máhte muitalit dárkilis beaivemeari, goas mearriduvvo loahpalaččat boahtte gease guollebivddus.
– Mii fertet vuos ovttas Norgga eiseváldiiguin mannat čađa cealkámušaid ja ságastallat. Vejolaččat dán vahku loahpa bealde diehtit eambo, muitala ráđđádalli virgeolmmoš Tapio Hakaste.
Beaivvi ságaid ja Yle Ođđasiid Sámis sáhtát maid guldalit Yle Areenas.
