Go Norgga bealde leat juo guhkit áigge fállan nuoraide nuvttá áhpehisvuođaeastinneavvuid.
Suomas dat lea muhtin gielddain easka álgimin dego Soađegilis ja Eanodagas.
Davvin dát gielddat leat dál mielde geahččaleamis fallat daid nuvttá vuollái 25-jahkásaččaide.
Anáris ja Ohecjogas dát doaibma lea álgán juo ovdal..
Mannan ija soittii ja čánastit smávit čáziid go davvin leai viiddis guovlluin láhka logemat gráđa buolaš.
Ohcejogas ja Anáris leai iđeđis váili gávcci gráđa, muhto Gilbbešjávrris dušše okta gráđđa.
Gálbmaseammos ii goit lea davvin, Lappi eanangotti nuortaoasis Sallas leai logi gráđa buolaš.
Otne eahkedis liekkasvuođat leat davvin buollaša bealde, muhto sotnabeaivve lieggana muhtin građain.
Lintulampi skuvlii Oulu gávpogis plánejit dál sáme-suomagielat luohká. Ášši válmmaštallet Oulu Sámit -searvi ja davvisámegiel árrabajásgeassima vánhendoaibmagoddi. Plánain lea ásahit guovttegielat luohká Lintulampi vuolleskuvlii.
Boahtte čavčča oahpahus livččii álggus juo vuosttas ja nuppi luohká mánáide. Dát livččii vejolaš jus oahpahussii almmuhit unnimustá guhtta máná. Doaivva lea ahte juo njeljiin mánáinge oahpahusjoavkku sáhtášii álggahit. Davvisáme-suomagiel luohkkái máná sáhttá almmuhit jus son leamaš sámegielat beaivedivššus dahje giellabeasis dahjege jus soga giella lea dahje leamaš davvisámegiella.
Ohcanáigi sámiid duohtavuođa- ja soabadankomišuvdna váldočálli virgái nohká ihttin lávvardaga. Komišuvnna doaibmá gitta boahtte jagi loahpa rádjai. Váldočálli bargui gullá čállingotti barggu jođiheapmi komišuvnna vuolde. Váldočálli doaibmá čállingotti hálddahuslaš ovdaolmmožin. Váldočálli bargá maiddái komišuvnna čoahkkimiid čállin ja su lassin čállingottis barget 3–4 čálli. Almmuhusa gávnnat dás.
Jagis 2020 Ohcejoga gielda healbadii 300 000 euro stáhtadoarjaga ohcama sámelogahága doaimma varas ja 90 000 euro ohcama sámedikkis giellabeassedoibmii.
Vahát lea smávva gildii stuoris, ja dat oidno mannan jagi rehketdoalus 450 000 euro ráigin.
Sivvan dollojuvvojit bargiid jođánis molssašuvvamat čuvgehusdoaimmas.
Gieldda dárkkistanlávdegoddi lea guorahallan ášši ja gávnnahan, ahte gildii galggašii vuođđudit hálddahus- ja ekonomiahoavdda virgi vai dákkár divrras meattáhusat eai dáhpáhuvašii.
Áššis muitala Lapin Kansa -aviisa.
Ohcanskoviid Sámedikki válgalogahallamii sáhttá dál vuosttas háve sáddet maiddái elektrovnnalaččat. Ohcanáigi Sámedikki válgalogahallamii bistá gitta dán jagi lohppii. Čuovvovaš sámediggeválggat doaimmahuvvojit čakčamánus 2023. Válgalávdegoddi merke jagi 2023 válgalogahallamii daid sápmelaččaid, geat ledje jietnavuoigadahtton sámedikki válggain 2019. Buohkat earát galget ieža ohcat válgalogahallamii.
Suoma ráđđehus ii muital maidige ođđasiid vástádusastis riikkabeaiáirasiid čálalaš gažaldahkii, mii guoská Ovttastuvvan našuvnnaid nállevealahankomitea moaitagiidda. Njeallje riikkabeaiáirasa guđđe čakčamánus čálalaš gažaldaga ráđđehussii das, mo Suopma vástida ON nállevealahankomitea moaitagiidda sámiid rivttiid ollašuvvamis. Riekteministtar Anna-Maja Henriksson vuolláičállán vástádusas máinnašuvvo, ahte sámediggelágas dahkkon ođasmahttinevttohus buoridivččii sámiid dili, ja evttohusa vuođul leat joatkán sámediggelága ođasmahttima válmmaštallama.
Dálve-ja sevdnjesáiggi leaktoráddjemiid guoski johtolatmearkkaid molsun álggahuvvo Lappi guovllus duorastaga.
Lappi ealáhus, - johtolat- ja birasguovddáža mielde leaktoráddjemiid čujuheaddji mearkkaid molsot vel bearjadaga áigge.
Ráddjemat bohtet fápmui dalán, go mearkkat leat molsojuvvon.
Muhtin váldogeainnuid alde oažžu ain luoittihit 100 kilomehtera diimmus, muhto váldoráddjen lea 80 kilomehtera diimmus.
Dal gal muđuige soaitá lea dárbu geahpedit fártta, go maid davvin orro viimmat allaneamin dálvanguvlui.
Divrras rádjeáiddi huksen álgá nu jođánit go vejolaš. Stáhtaministtar Sanna Marin oaččui riikabeaibellodagain ollašuhttinválddi rádjeáiddi huksema várás Suoma ja Ruošša riikkarájá ala. Marin lei bovden bellodagaid ikte maŋŋebárgga ságastallat áidunfidnus. Ráđđehus hálidii sihkkarastit, ahte riikkabeaivvit dorjot divrras fidnu.
Áiduma áigot álggahit rádjerasttildanstašuvnnaid lahkosis máttanuortin ja maŋŋá áidot vejolaččat maiddái davvin. Áidun boahtá máksit čuđiid miljovnnaid euroid ja bargu bistá golbma njeallje jagi.
Áidi boađášii gokčat dušše váile moaddelot proseantta olles rájás. Rádjegozihanlágádusas lohket, ahte áiddiin hálidit eastadit lobihis riikiiboahtima.
Sámi gielddat álggahišgohtet áigodatinflueansaboahkuhemiid skábmamánus.
Eanodagas áigodatinflueansaboahku fállet nuvttá badjel 65-jahkásaččaide, áhpehemiide, vuollel 7-jahkásaš mánáide, riskajovkui gullevaččaide, soalddátálgguide ja sosiála- ja dearvvasvuođasuorggi bargiide. Dasa lassin lea vejolaš oažžut maiddái koronaboahkuid.
Maiddái Ohcejogas ja Anáris lea vejolaš oažžut áigodatinflueansa- ja koronaboahkuid skábmamánus.
Soađegili gielddas áigodatinflueansa- ja koronaboahkuid sáhttá oažžut vahkuid 47 ja 48.