Anára skuvlla árbevierrun leamašan juo guhkkit áigge čoahkkanit Sámi álbmotbeaivve Siida Sámi Musea šilljui leavgga loktemii.
Doaimmaheaddji Inger-Elle Suoninen lei mielde Ylen Aamu -sáddagis čuovvume leavgga loktema ja muitaleame álbmotbeaivvi birra.
Presideanta Tarja Halonen sávvá, ahte sámediggeláhka dohkkehuvvo riikabeivviin. Halonen čállá áššis Twitteris. Čállosisttis Halonen maid sávvá buori sámi álbmotbeaivvi buohkaide.
Sámi leavggat libardit odne Helssega guovddážis. Helsingin Sanomat čállá, ahte Sámi leavga loktanii odne stággui maiddái Helssega váldotogastašuvnnas. Mannan njukčamánu rájes váldotogastašuvnnas lea libardan Ukraina leavga, muhto Sámi álbmotbeaivvi leavgga molso sámeleavgan.
Sámi leavga lea libardan maid eará sajiin miehtá Helssega gávpotguovddáža. Ovdamearkka dihte guovddášgirjerádju Oodi stákkuin ledje odne Sáme, Suoma ja Ukraina leavggat.
Sápmelaččain leat máŋggat vuogit diehtit ja dovdat máttuideaset eatnigiela. Nu čállá Jovnna Ovllá Hánno Juhan, Juho Keva bloggastis.
Keva suokkardallá bloggačállosisttis sámediggelága ođasteami ja eandalitge láhkaevttohusa giellakritera viiddideami njealját bulvii.
Son čállá, ahte jagi 1950 álbmotrehkenastima rájes olmmoš lea sáhttán almmuhit iežas eatnigiela álbmotregistarii. Dan maŋŋá giellan lea sáhttán merket “lapinkieli”, mii oaivvildii sámegiela. Maŋŋelaš eatnigiellan lea sáhttán merket maid sámegiela. Jagi 2013 rájes álbmotregistarii lea sáhttán almmuhit iežas eatnigiellan man beare sámegiela.
Keva mielde luohtehahtti dieđut eatnigielas eai leat fidnemis 1800-logus eaige leat dihto kriteratge, maid vuođul máttarmáttuid vuosttas giela sáhtašii duođaštit. Bloggastis son buktá ovdan dan, ahte sápmelačča “sámenamma” juo iešalddis guoddá máŋgga buolvva duohkái ja muitala gosa son gullá sámeservošis.
Sámiid sohkaipmárdus lea viiddis ja sii dovdetge sogaid álkit njealji buolvva duohkái, čállá Keva. Maiddái sámiid luohte- ja máinnastanárbevierru sáhttet muitalit máttuid eatnigielas, čállá Juho Keva bloggastis. Keva bargá Statistihkkaguovddážis.
Sámemusea Siida lea almmustahttán sámegáktečoakkáldagas Finna-neahttasiiddus.
Čoakkáldaga almmustahttin fállá vejolašvuođa oahpásmuvvat sámegávttiide digitálalaččat, ássanbáikkis beroškeahttá.
Suoma beale sápmelaččat geavahit viđa earálágan gáktemálle dan mielde, guđe sogas ja guđe guovllus gávtti geavaheaddji lea eret. Sámemusea čoakkáldagain leat sierra guovlluid gávttit sierra áigodagain masa golbmačuođi.
Čavčča mielde sámegávttit leat govvejuvvon ođđasit ja dál maid gávttiid detáljaid sáhttá geahčadit dárkilappot.
Go árvvoštallamiid mielde jo 60 proseantta Suoma sápmelaččain ásset ruovttuguovlluset olggobealde, háliidit leat maiddái sin juksamis.
Finna lea 10 jagi doaibman ohcanbálvalusaid oppalašvuohta ja Suoma máŋgga miljovnna kultuvra- ja dieđamateriálaid ruoktu. Sámemuseas lea iežas Finna-oainnus https://siida.finna.fi
Suoma oaivegávpogis Helssegis sámi álbmotbeaivvi leat ávvudan legendáralaš Tavastia-klubbas. Mielde ávvudeamis leamašan olles Pasila vuođđoskuvla ja skuvlla sámeoahppit.
Lávddi alde čuojahit earret eará Elina Ijäs ja Anthoni Hætta.
Skuvlalaš Leevi Guttorm mielas lea hirbmat suohtas ávvudit beaivvi juste Tavastias. Eandalitge son liikui graffiti govaide.
– Sámi álbmotbeaivi oaivvilda dan, ahte mii sápmelaččat leat dán beaivve hui stuorra ášši, dadjá Guttorm.
Doaimmaheaddji Linda Tammela lei mielde Radio Suomen Päivä -prográmmas 6.2.2023. Jearahallan álgá áiggis 06:05.
Oulu universitehta Giellagas-instituhta guhkesáigásaš sámekultuvrra professor Veli-Pekka Lehtola ealáhahkii báhcima ávvudit Sámi álbmotbeaivvi Oulus ávvusemináras.
Ii leat vel čielggas, máhcahitgo Sápmái daid diŋggaid, mat veallájit Berlina Eurohpá kultuvrraid museas, oaivvilda hoavda Elisabeth Tietmyer. Berlina museas leat badjel duhát dološ sámi gálvvu, mat eai goassige leat leamašan oaidnin láhkai.
Dáid diŋggaid duogáža leat čielggadeamen ja das lea maiddái mielde nákkosgirjedutki Eeva-Kristiina Nylander.
Tietmyer mielde čoakkáldat sáhttá bures báhcit maiddái Berliinai, muhto vuorkálanjain dološ sámi gálvvut eai galggašii leat. Sápmelaččat galget mearridit das, mo čoakkáldaga buvttašedje oidnosii, joatká Tietmyer.
Dán áššis sáhtát lohkat suomagillii eanet min neahttasiidduin.
Sámedikki ságajođiheaddji Tuomas Aslak Juuso jearrá sámi álbmotbeaivvi ságastis riikkabeaiáirasiin, ahte leatgo sii gergosat gudnejahttit sámiid vuođđolágalaš iešstivrema ja riikkaidgaskasaš soahpamušaid. Son muittuha sin maiddái riektestáhta dárbbašlašvuođas.
– Riektestáhta ii dárbbašuvvo dušše dain diliin, main vuoigatvuođaid dáhkideapmi lea álki, geahppat ja soabalaš, muhto dan duođalaš fápmu geahččaluvvo dalle, go čovdosiid ferte dahkat, vaikko dat eai livčče buohkaid miela mielde, Juuso fuomášuhttá.
Ságajođiheaddji Tuomas Aslak Juuso goit illuda álbmotbeaivvi ságastis máŋggaid válgabaji dehálaš ulbmiliid joksamis. Son lokte ovdamearkan ráđđádallamiin lihkostuvvama luonddusuodjalanlága ja dálkkádatlága ođastusain.
– Lean hui duđavaš dasa, ahte láhkaođastusas dorvvastit min árbevirolaš ealáhusaid ja kultuvrra, ja lassin min áššedovdamuša váldit vuhtii boahttevuođas buorebutgo ovdal sámi dálkkádatráđi barggu bokte, ságajođiheaddji Juuso gávnnaha.
Son lokte maiddái Sámedikki bušeahtas ovdan áššiid main illudit ja fuolastuvvat.
– Mii oaččuimet bušehttii lasáhusa doaibmaneavttuideamet nannema várás, ja maiddái kulturmearreruhtii oaččuimet bajádusa. Daid bokte mii sáhttit buorebutgo ovdal ovddidit vuoigatvuođaideamet ja kultuvramet iešguđet oassesurggiin. Nuppe dáfus sámi kulturguovddážiid ruhtadeami hástalusat leat ain čoavddekeahttá, ságajođiheaddji Juuso muitala.
Ságajođiheaddji giitá álbmotbeaivve maiddái stáhtaráđi lahtuid ovttasbarggus sámeáššiin gollan válgabajis.
– Háliidan giitit erenoamážit oaiveministtar Sanna Marina ja vuoigatvuođaministtar Anna-Maja Henrikssona, ja maiddái eará ministariid geaid mii leat deaivvadan ja geaiguin mii leat dahkan buori ovttasbarggu, dego Li Anderssona, Pekka Haavisto, Emma Kari, Krista Mikkosa ja Maria Ohisalo, dadjá Tuomas Aslak Juuso.
Sámi álbmotbeaivi ávvuduvvo dán háve 30. geardde.
Ávvobeaivin álbmotbeaivi leage nuorra, dasgo suopmelaš albmenáhkkái dat merkejuvvui easkka jagis 2004.
Álbmotbeaivvis mearriduvvui goittotge juo jagis 1992, ja ávvobeaivve ruohttasat ollet badjel čuohte jagi duohkái, jahkái 1917. Dalle Norgga Troanddimis ordnejuvvui vuosttas davviriikkalaš sámečoahkkin, man ulbmilin lei guorahallat sámiid eallinvejolašvuođaid ja váldit beali sámiid guoski gažaldagaide.