Sámedikki válgalávdegotti ságadoalli Aslak Pieski mielas lea joavdelas sivahus, ahte válgalávdegoddi livčče rihkkon sápmelaččaid rivttiid, dahje olmmošvuoigatvuođaid go mearridii, ahte jienastuslohkui eai čáhkat buohkaid, geaid AHR lea ovddit válggain dohkkehan dohko.
Válgalávdegoddi ii čáhkadan ođđa válgalogahallamii 86 olbmo, geaidda alimus hálddahusriekti lea addán árat válggain jienastanvuoigatvuođa Sámedikki oainnu vuostá.
Yle muitalii vahkuloahpas Anarâsah rs -searvvi ságadoalli Inka Kangasniemi oaivila, ahte válgalávdegotti mearrádus rihkku olmmošrivttiid ja sámiid riektedorvvu. Anarâsah rs -searvvi stivra ii leat gieđahallan ášši. Anarâsah rs -searvvi stivralahttu Anu Avaskari dadjá, ahte oaivil lea Kangasniemi iežas, ii searvvi.
Kangasniemi dadjá, ahte son lea finahan dieđáhusa stivrras. Anu Avaskari ii leat leamašan mielde cealkámuša gieđahallamis.
Kangasniemi čuoččuhii dieđáhusas, ahte válgalávdegoddi lea mannan doaibmaválddis badjel ja geažidii maiddái virgerihkkosa guvlui.
– Dat virgevástu livččii boahtán dan ođđa lágas, jos dat livččii mannan čađa. Min ii sáhte sivahit makkárge virgefeaillas, go ii mis leat dákkár virgevástu dego rihkusláhka dadjá, dárkkálmahttá Pieski ain.
Pieski mielde čuoččuhusat leat ruskaságat.
– Čuoččuhusat eai doala deaivása, muhto dat čielggaduvvojit, Pieski lohká.
Son ii goittot hálit dárkkálmahttit, mot ášši áigot čielggadit, dahje vástidit čuoččuhusaide.
Pieskii Kangasniemi máhcahat bođii vuorddekeáhttá.
– Lean válgalávdegotti ságadoalli, lean vudjon dán bargui. In árvidan, ahte galggan solágievnni čielggadit, Pieski lohká.
Sámedikki ságadoalli: Olbmuin riekti oaivvildit
Sámedikki ságadoalli Tuomas Aslak Juuso lohká, ahte čuoččuhusat válgalávdegotti guvlui leat garrasat.
– Go sivahusat leat garrasat, livččii buorre, ahte alaguoddi máhtálii duođaštit daid maid duohtan. Olmmošvuoigatvuođaloavkideamit leat dakkár ášši, ahte diekkáriid ii sáhte dušše áibmui bálkestit, baicce daid galggale bastit čujuhit.
Tuomas Aslak Juuso mielde Kangasniemis lea goittot riekti su oaiviliidda.
– Kangasniemi lea maid sámediggeáirras. Sus lea riekti su oaiviliidda, jus son lea ovddidan daid ákkáiguin.
Juuso deattuha, ahte válgalávdegotti mearrádusat leat dan iežas mearrádusat, iige sámedikki ságadoallis leat dan mearrádusdahkamis makkárge rolla.
– Ipmirdan válgalávdegotti dili ja dan manin válgalávdegoddi lea dahkan mearrádusaid. Munnje lea goittot eahpečielggas, mot logut bohtet, muhto luohtán válgalávdegotti ámmátdáidui, Juuso loahpaha.
21.3 dii. 7.40 Ođđasii lasihuvvon Kangasniemi dieđut das, ahte cealkámuša leat beassan kommenteret searvvi lahtut. Avaskari ii leat leamašan mielde proseassas.
