Jagi 1919 ja eandalii álgojagis 1920 Sámi dáluin njámastii golgodávda. Anár gieldda olmmošlogus masá juohke logát gahčai spánskadávdan gohčoduvvon máilmmiviidolaš pandemiiija geažil.
Guovdageainnus fas čájehit girkogirjjit ahte oanehis áiggis, moatte vahkus jápme 25 olbmo spánskadávdii. Dán influenssa geažil jápmán olbmuid lohku Guovdageainnus lea bealli oppa jagis jápmán olbmuid logus.
Influensavirus njoamui áimmu mielde ja gottii logiid miljovnnaid olbmuid oppa máilmmis. Spánskadávdan gohčoduvvon njoammu dávda leavai dego báruid mielde.
Davvin dávda njoamui vuos Gihttelii ja Soađegillái jagis 1918. Jagiid 1919 ja 1920 doajáldagas ođđa dávdabárru časkkii garrasit earret earáid Guovdageidnui, Ohcejohkii ja Anárii. Jagis 1921 dihttuiges dávda Eanodaga suohkanis.
Spánskadávda gottii sámeguovlu gielddain Anáris, Eanodagas, Ohcejogas ja Soađegilis buohkanassii badjel 400 olbmo, eanemus Anáris. Oarbbisin báhce sullii 400 máná.
Sáámmal-Váápu, Valpu Aikio Anár Jolnivuonas muitá ahkidis áiggiid go sus jápme vihtta oappá ođđajagimánus ja guovvamánus 1920.
Mánotbajis jápme buot vihtta. Liikkaid seailluhedje vuos juolgeáittis. Áhččis duddjui ieš gisttuid ja de doalvvuiga eamidaš mánáideaskka liikkaid Anárii heargeráidduin.
Váápu lea Lahja Paltto jearahallan jagis 1984.
Anárii máilmmiviidosaš influensadávda, pandemia bođii garra fámuin dalán álgojagis 1920. Váikkuhusain muitala Oula Näkkäläjärvi čohkken Miehtá Sámi -prográmma mii sáddejuvvui Sámi radios vuosttas geardde cuoŋománus 1980.
Prográmma gieđahallá maiddái dan mii dáhpáhuvai oarbbisin báhcán mánáide jápmudávdda maŋŋá.
Muitaleaddjit dás leat Eljas Aikio, Ikká-Ándde Eljas Anáris, Jovnna-Biera Jomppanen Menešjávrris, Hans Kitti, Basejár-Ovllá Hánsa Basejávrris ja Jouni Kitti, Hánno-Jovnna Lismmás.
Inggá-Toivo, Toivo Erke muitala eatnis oappá bearraša galgamušas álgojagis 1920. Dán lea Niilo Aikio bádden jagis 2000.
Sullii 60 jagi dieid ahkidis dáhpáhusaid maŋŋá dagai Johs Kalvemo prográmma das man garasin spánskadávda časkkii Guovdageainnu suohkanii.
Vuos okta nissonolmmoš Siebes muitala mo su isit buohccái ovdal juovllaid, sáhka leš jagis 1919. Sadjásaš suohkanbáhppa Nilla Outakoski muitala maid oaidná Guovdageainnu girkogirjjiin spánskadávdda goddin olbmuid logus.
Doavttir Knut Johnsen Romssa buohcceviesus čilge mii lea spánskadávda. Dán prográmmas maid Karen Marie Oskal muitala mo sii cevze dávddas bihkkasuovain ja Ole Olsen Mázes govvida vásáhusaidis spánskadávddas.
