Njuike sisdoaluide

Guldal jiena: Dutki jáhkká, ahte Poala-Ándde goavdása máhcaheapmi buktá vel earáge goavdásiid ruovttoluotta Sápmái

Repatriašuvnna dutki Eeva-Kristiina Nylander árvala, ahte museamáilmmis eallit dál máhcaheami áiggi. Su mielas orru, ahte boahttevaš jagiid áigge dáhpáhuvvá vel olu.

Dutki Eeva-Kristiina Nylander oaidná, ahte museasuorggis leat ain eanet jurddašišgoahtán máhcahanproseassaid mearkkašumi earret eará eamiálbmogiidda. Govva: Benjamin Suomela / Yle

Repatriašuvnna dutki Eeva-Kristiina Nylander illuda dán ođđasis. Maŋimus jagiid áigge museasuorggis nu Ruoŧas, Suomas go Norggasge leat álggahan museadávviriid máhcahanproseassaid. Nylander oaidná, ahte museasuorggis leat jurddašišgoahtán eambbo dan, geaidda dološ dávvirat gullet.

– Dat mii lea dáhpáhuvvan, lea oalle stuorra rievdadus oarjemáilmmi museaid jurddašanvuogis. Ain eambbo ja eambbo dákkár post-kolonialisttalaš jurddašanvuohki lea ollen museaide ja lea šaddan áddejupmi das, ahte mii lea riekta ja makkár mearkkašupmi museadiŋggain lea vaikkobat sámiide, muitala Nylander NRK Sámi jearahallamis

Ođas goavdása máhcaheamis muitala Nylandera mielas das, mo áiggit leat rievdán. Go okta riika álggaha, de dat čuovvu viidáseappot riikkas nubbái.

Maiddái Suomas vásihedje mannan čavčča historjjálaš beaivvi, go álbmotmusea máhcahii viiddis sámečoakkáldaga Sámemusea Siidii. Mannan skábmamánus maiddái Stockholmmas Nordiska museet almmuhii, ahte sii hálidit ságastallagoahtit sin sámi čoakkáldaga boahtteáiggis.

– Lea hui gelddolaš, ahte dál mii eallit dakkár máhcaheami áiggi. Go máhcahanproseassat ledje jođus Norggas, de dat váikkuhii dasa, ahte Suoma eiseválddit jurddašišgohte, ahte livččii áigi ságastit máhcaheami birra, muittaša Nylander.

Dutki Eeva-Kristiina Nylander analysere NRK Sámi doaimmaheaddji Jaana Kynkäänniemi jearahallamis Dánmárkku mearrádusa máhcahit goavdása ruovttoluotta Sápmái.

Museaid kolonialisttalaš árbi oamastit vehádagaid dávviriid cuovkaneamen?

Vaikko okta goavddis máhcahuvvui árbevirolaš oamasteddjiidasaset, leat nu sámiid go eará eamiálbmogiid dološ dávvirat ain birra máilmmi.

Sámi vuorkádávvirat -museajođiheaddji Jelena Porsanger árvala, ahte goavdásat leat Eurohpá dávvirvuorkkáin sullii 70. Maiddái eará dološ dávvirat, maid leat čoaggán Sámis, leat ain duháhiid mielde museain, arkiivvain ja priváhtaolbmuid čoakkáldagain miehtá máilmmi.

Dutki Eeva-Kristiina Nylander sávvá, ahte buot goavdásat ollejit muhtun muttus ruoktot, vaikko máhcahanproseassaid ii leat álo nu álki álggahit.

– Juohke riikkas leat iešguđetlágan lágat ja erenoamážit dakkár lágat, mat gusket kulturárbbi, soitet leat hui earáláganat. Danin dat ii leat álki álggahit dakkár proseassa, dadjá Nylander.

Sámi museasuorggis máhcaheami ovdii leat juo guhká bargan aktiivvalaččat eaige olbmot leat vel vuollánan. Nylander mielas orru, ahte boahttevaš jagiid áigge dáhpáhuvvá olu.

– Sámi basimus dávvir, goavddis, lea dál boahtán ruoktot. Dat lea buktán ođđalágan ságastallama das, ahte mii dáhpáhuvvá eará goavdásiidda. Árvalan dutkin, ahte dainna áššiin boahtá dáhpáhuvvat olu ja goavdásat bohtet ruoktot Sápmái, gos lea daid vuoiŋŋalaš árbi.

Beaivvi ságaid ja Yle Ođđasiid Sámis sáhtát maid guldalit Yle Areenas.