Njuike sisdoaluide

Sámemusea Siida ja Suoma álbmotmusea ožžot Eurohpá kulturárbebálkkašumi sámečoakkáldaga máhcaheamis

Sámemusea Siida ja Suoma álbmotmusea ožžot Europa Nostra -kulturárbebálkkašumi.

Suoma álbmotmusea bajit hoavda Elina Anttila dadjá, ahte bálkkašumi oažžun lea hui mávssolaš guktuide museaide. Govva: Linda Tammela / Yle

Eurohpá komišuvdna ja kulturárbeorganisašuvdna Europa Nostra bálkkašit Sámemusea Siidda ja Suoma álbmotmusea jagi 2021 kulturárbbi máhcaheamis nappo repatriašuvnnas. Museat ožžo bálkkašumi Citizen Engagement & Awareness Rising-luohkás.

Álbmotmusea máhcahii diibmá sámeservošii, Sámemusea Siidii, badjel 2 200 sámedávvira čoakkáldaga.

Sámečoakkáldaga máhcaheapmi lea bálkkašanlávdegotti cealkámuša mielde “erenomáš olahus ja buhttekeahtes bijus Eurohpá kulturárbbi dorvvasteapmái”, čállet STT preassadieđáhusas (siirryt toiseen palveluun). Bálkkašumi juhket čakčamánus Prahas.

Suoma álbmotmusea bajit hoavda Elina Anttila lohká, ahte bálkkašumi oažžun lea hui mávssolaš guktuide museaide.

– Dát mearkkaša guktuide ohcciide dan, ahte min oktasaš prošeakta lea ožžon riikkaidgaskasaš fuomášumi. Dát lea mearkkašahtti eurohpalaš bálkkašupmi, son dadjá.

Anttila muitala, ahte máhcahanproseassa lea bistán máŋga jagi, ja ahte dat lea ožžon ollu fuomášumi maiddái medias. Su mielas leamašan dehálaš, ahte prošeavttas leat olles áigge dieđihan maiddái almmolaččat, vai kulturárbbi hálddašeamis ja máhcaheami dehálašvuođas šattašii viiddis ságastallan.

Anttila muittuha, ahte kulturárbbi oamasteapmi ja dasa laktáseaddji vearruvuođaid vuigen lea máilmmiviidosaš albmoneapmi.

– Lea dehálaš, ahte sámiid kulturárbbi máhcaheapmi lea oassin dán seamma ságastallamis.

Guldal dás Elina Anttila jearahallama. Doaimmaheaddjin Mira Rauhala

Muurahainen: "Stuorra mearkkašupmi maiddái riikkaidgaskasaččat"

Sámemusea Siidda vuovdima ja márkanfievrrideami bargi Minna Muurahainen muitala, ahte sii leat Siiddas hui ilus bálkkašumi oažžumis. Son jáhkká, ahte bálkkašupmi sáhttá boktit lasi beroštumi ja galledeaddjiid museai.

– Dieđusge dat, ahte dát ášši lea dovddastuvvon ja buktojuvvon ovdan, das lea stuorra mearkkašupmi maiddái riikkaidgaskasaččat.

Muurahačča mielas dát máhcaheapmi lea buorre ovdamearka das, mo dáid áššiiguin fertešii rassat. Son ii liikká jáhke nu sakka dasa, ahte buot museat čuvošedje dán ovdamearkka.

– Doaivvu mielde dát lea buorrin ovdamearkan eará museaide, son dadjá.

Sámemusea Siiddas ávvudit bálkkašumi oažžuma golggotmánus.

Guldal dás Minna Muurahačča jearahallama. Doaimmaheaddjin Sáárákáisá Seurujärvi.

Bálkkašumi oažžun viiddida ságastallama

Suoma álbmotmusea bajit hoavda Elina Anttila hálida fuomášuhttit, ahte máhcahanproseassa lea viiddis ja sáhttá bistit guhkkáge. Repatriašuvdnii gullá olles proseassa álggu plánema rájes gitta loahpa rádjai.

– Dasa gullá maiddái dialoga museaid gaskka ja daid sámiid gaskka, geat leat ovttasbargan minguin.

Anttila maiddái deattuha dan, ahte bálkkašumi oažžun bajásdoallá ja viiddida ságastallama museaid áššedovdiservošis olles álbmogii.

– Eurohpalaš konteavsttas sámiid kulturárbi lea Eurohpá áidna eamiálbmoga kulturárbi. Eurohpalaš kultuvrra máŋggabealatvuohta lea deháleamos temá, mii boahtá ovdan dán Europa Nostra bálkkašumi oktavuođas, son dadjá.

Anttila muitala, ahte repatriašuvnna mihttun leamašan dat, ahte sámeservošis livččii beassanláhki ja hálddašeapmi čoakkáldahkii, mii lea stuorámus ja deháleamos sámečoakkáldat Suomas. Erenomážit boarráseamos čoakkáldatgálvvut, mat leat 1800-vuođđalogu álggus čoggojuvvon, eai leat seilon jur eará sajiin, dadjá Anttila.

– Danin čoakkáldaga máhcaheapmi Sápmái lei nu dehálaš.

Sámemusea Siidda ođđa čájáhusas leat oaidnin láhkai ollu gálvvut máhcahuvvon čoakkáldagas.

Beaivvi ságaid ja Yle Ođđasiid Sámis sáhtát maid guldalit Yle Areenas.