Njuike sisdoaluide

Guldal jiena: Heikki Paltto lea maiddái miehtan komissáraevttohassan sámiid duohtavuođa- ja soabadankomišuvdnii

Jus Paltto válljejuvvo komissáran, de son heaitá Sámedikki válgalávdegotti ságadoallin.

Heikki Paltto lea ovddeš sámediggeáirras ja doaibmá dál Sámedikki válgalávdegotti ságadoallin. Govva: Vesa Toppari / Yle
Guldal dás Heikki Paltto jearahallama. Doaimmaheaddjin áššis Mira Rauhala.

Sámedikki válgalávdegotti ságadoalli Heikki Paltto nanne, ahte son lea maiddái miehtan álgit komissáraevttohassan sámiid duohtavuođa- ja soabadankomišuvdnii.

Sámediggi vállje borgemánu liigečoahkkimisttis ođđa komissáraid earránan lahtuid sadjái. Árat sámediggeáirras ja stivralahttu Anne Nuorgam lea muitalan, ahte lea miehtan komissáraevttohassan.

Paltto mielas lea dehálaš, ahte komissára dovdá sámiid dili bures.

– Lean geahččan dan, ahte livččii hui dehálaš dakkár olmmoš doppe, gii diehtá dáppe Sámi birra viidát ja dovdá olbmuid, boazodoalu, luondduealáhusaid ja guolásteami. Vai eai leat beare olggobeal olbmot, geat leat komissárat, Paltto čilge.

Son atná dehálažžan, ahte soabadanproseassa joatkašuvvá, go dan livččii váttis fidnet johtui nuppi háve. Paltto lohká maiddái dehálažžan dan, ahte komissáras lea doarvái diehtu sámiid historjjás.

– Jus smiehttá dan dili, eai dat leat nu olu šahten dat boarrásut olbmot, geat dihtet, mii lea dáhpáhuvvan Sámis miehtá áiggi.

Paltto lea ovddeš sámediggeáirras ja doaibmá dál Sámedikki válgalávdegotti ságadoallin. Son oaivvilda, ahte su politihkkárvuohta ii váikkuhivčče komissára sorjjasmeahttunvuhtii, muhto dieđusge fertešii heaitit válgalávdegotti ságadoallin.

– Jus politihkkárin lea bargan, de dathan lea goittotge figgan ovddidit sámiid áššiid. Ii das lea mangelágan hehttehus, jus komissáran lea, Paltto dadjá.

Beaivvi ságaid ja Yle Ođđasiid Sámis sáhtát maid guldalit Yle Areenas.