Njuike sisdoaluide

Dáidda šattai oassin Mikael Arvola eallimis, go vásihii lossa áiggiid: "Gádden mun lean massán visot, muhto mun ožžonge eanet"

Dál Mikael Arvola lea ceggemin dáiddačájáhusa iežas mánnávuođa báikái Gáregasnjárgii.

Arvola gurrii iežas olgovistti vai sus lea sadji ráhkadit dáidaga. Son gohčoda dán vistti namain Galleriija káos. Govva: Joni Saijets / NRK
Mikael Arvola lea ceggemin dáiddačájáhusa iežas mánnávuođa báikkis Gáregasnjárggas. Doaimmaheaddji Joni Saijets NRK Sámis jearahallá.

Gáregasnjárggas bajásšaddan dáiddár Mikael Arvola ráhkada iešguđetlágan vugiiguin ja materiálaiguin dáidaga.

Dáidda šattai oassin su eallimis maŋŋá go vásihii lossa áiggiid. Son massii vistti ja seammás measta dearvvašvuođa maid. Son bulii lohppii ja váibbai, go doalai hotealla Njávdámis.

– Mun massen visot ja ovcci mánnui mus ii boahtán ruhta gostige, muitala Arvola NRK Sámi jearahallamis.

Mikael Arvola muitala, ahte dáidda gájui su eallima. Govva: Joni Saijets / NRK

Son gávnnai dáidaga alcces dego terapiijan ja oinnii dalle gii son lea. Dáidagis son sáhttá geavahit buotlágan diŋggaid ja dovdduid. Dalle son imaštalai, manin ii lean ovdal dainna álgán ja ahte dathan lea su hommá. Dáidda dego gájui su eallima. Son čilge, ahte dat lei dego giella, man lei measta vajálduhttán.

– Gádden mun lean massán visot, muhto mun ožžonge eanet go livččen goassige ádden oažžut.

Son lea bargan máŋggalágan bargguid eallima áigge, ja dáidaga ráhkadeapmi orui buot lunddoleamos bargu sutnje. Dasto son mearridii vuolgit Kragerø dáiddaskuvlii Norggas. Doppe son studerii guokte jagi, man áigge son ráhkadii badjel 3 000 iešguđetgelágan dáiddabihtá.

Found objects dahje readymade -dáiddasuorggis geavahit gárvves dávviriid oassin dáidagis. Dás Arvola smiehttá maid son hutkkašii duddjot alit spelliin. Govva: Joni Saijets / NRK

Dál Gáregasnjárgga boares gávpái lea boahtimen Áigi-dáiddaráiddu čájáhus, gosa Arvola lea čohkkemin iežas dáiddabihtáid. Čájáhus lea rábas 6.–14.8.2022 juohke beaivve diibmu 12–16.

Oidnosis bohtet leat grafihkka, muorračuhpposat, málagovat, reliefat, divttat ja báccit. Arvola čohkke dohko sihke boares ja ođđa dáiddabihtáidis.

Arvola ráhkada máŋgga vugiin dáidaga. Eai leat dušše grafihkka, málenhommát dahje reliefat. Son ráhkada maiddái keramihka, bácciid ja nu gohčoduvvon readymade- ja found objects -dáiddabihtáid, main geavahit iešguđetgelágan dávviriid oassin dáidagis.

Son geavaha iežas dáidagis buotlágan materiálaid, mat inspirerejit ja maid beare sáhttá geavahit.

– Várra livččii buoidda guččas maid sáhttán maid nu ráhkadit, čaibmá Arvola.

Dáiddár smiehtada, sirdásallá ja iská mii doaibmá. Dat lea hui intuitiivvalaš bargu.

– Gal dat materiála ieš muitala, maid mun háliidan. Dat lea nugo ovttasbargu materiálain.

Arvola doalvvui ovtta guormmi ruskkaid ruskabáikái, muhto máhcadettiin sus ledje mielde eanet biergasat go manadettiin. Daiguin son ráhkada dáidaga. Govva: Mikael Arvola

Su dáidagis lea sáhka maiddái politihkas

Arvola dáidagis Sápmi lea guovddážis. Ovtta dáiddabihtá namma lea Stressman 3000. Das son guorahallá, mo Sápmi lea juhkkojuvvon njealji riikii ja juohke riikkas dáhttot juoidá Sámis: eiseválddit bohtet Sápmái hirbmat hoahpuin "streassagoaffarat" dievva báhpáriid.

– Mii eat oba ádde, maid dat leat fitnan dáppe daiguin koaffariiguin, ja fáhkka leat jo dolvon visot.

Áiggiid čađa dáhpáhuvvan vearumáksin, mehciid njeaidin, oljjubovren, golleroggan, bieggamillut ja eatnama eaiggádeapmi imaštahttet Arvola, ja dan son gieđahallá dáidagisttis.

– Mii eat oamas maidige, eanan oamasta min.

Govas lea Arvola dáiddabihttá Stressman 3000. Govva: Mikael Arvola

Mikael Arvola lea giitevaš das, ahte sáhttá ráhkadit dáidaga.

– Dan mun áiggun bargat loahppa eallima, arvala son.

Beaivvi ságaid ja Yle Ođđasiid Sámis sáhtát maid guldalit Yle Areenas.