Sápmi |

AHR ii álgán dutkat njealji sámediggeáirasa gáibádusa gomihit Sámedikki ortniiduvvančoahkkima lágalašvuođa ja mearridanválddi

Nuppástusohcan guoská Sámedikki ortniiduvvančoahkkima 27.2.2020–28.2.2020 ja beavdegirjji 1/2020. Sámediggi bivdá hilgut váidaga.

Sámedikki ortniiduvvančoahkkin, Saamelaiskäräjät, Sámediggi, Saamelaiskäräjien järjestäytymiskokous.
Govva Sámedikki ortniiduvvančoahkkimis 27.–28.2.2020. Govva: Sámediggi

Alimus hálddahusriekti (AHR) lea mearridan, ahte dat ii dutkka Sámedikki ortniiduvvančoahkkimis dahkkon nuppástusohcama.

Sámedikki áirasat Anu Avaskari, Inka Kangasniemi, Pigga Keskitalo ja Kari Kyrö leat oktasaš váidagis gáibidan, ahte Sámedikki ortniiduvvančoahkkima lágalašvuohta ja mearridanváldi gomihuvvo. Sii leat gáibidan váidagis maiddái čoahkkima buot mearrádusaid gomiheami.

Váidda: Čoahkkin ii leat lágalaš, go Valkeapääs ii šat ruovttugielda Suomas

Váidagis leat čállán, ahte Sámedikki čoahkkin ii lean lágalaš, dasgo dasa leat bovden ja dasa lea oassálastán Eanodaga gieldda várrelahttu Niko-Mihkal Valkeapää.

– Valkeapää galgá gehččojuvvot manahan iežas válgagelbbolašvuođa 4.11.2019, goas sus ii leat šat leamaš ruovttugielda Suomas. Čoahkkima áigge su ruovttugielda lea álbmotregistara mielde leamaš olgoriikkas ja fásta čujuhus Norggas, čállojuvvo váidagis.

Váidaga čállán Sámedikki áirasat lohket, ahte go Valkeapää ii leat leamaš 4.11.2019 maŋŋá registrerejuvvon Eanodahkii, livčče son galgan bivdit earu iežas doaimmas Sámedikki Eanodaga várrelahttun.

Váidit atnet maid ártegin dan, ahte Valkeapää lea válgabaji 2017–2021 Norgga Sámedikki áirras.

– Čoahkkimis 1/2020 Valkeapää lea válljejuvvon Sámi parlamentáralaš ráđđái Suoma Sámedikki ovddasteaddjin. Valkeapääs lea guovtti riikka Sámedikkiide válljejuvvon olmmožin vejolašvuohta ovddastit guovtti sierra riikka Sámi parlamentáralaš ráđi čoahkkimis, man sáhttá atnit ártegin parlamentáralaš jáhkehahttivuođa ja sierra riikkaid Sámedikkiid ovddasteami beales, čállet váidagis.

Kyrö ja Avaskari gáibidan sierra váidagis AHR dutkat etnalaš vealaheami

Kyrö ja Avaskari leaba dasa lassin doaimmahan sierra čállosa seamma beaivve, go dát ovdal máinnašuvvon váidda doaimmahuvvui hálddahusriektái. Kyrö ja Avaskari leaba nammadan čállosa váidagii.

Dán váidagis soai leaba gáibidan, ahte AHR dutká, leago Sámedikki ortniiduvvančoahkkimis dáhpáhuvvan ovttaskas olbmuide čujuhuvvon etnalaš dahje earálágán vealaheapmi. Kyrö ja Avaskari leaba maid bivdán AHR álggahit dárbbašlaš doaimmaid ášši ektui.

– Sihke Kyrö ja Avaskari leaba válljejuvvon Sámediggái stuorra jietnameriin, muhto dattege soai eaba šaddan válljejuvvot Sámedikki ságadoallijovkui, stivrii dahje earáge mearkkašahtti luohttámušdoibmii. Dát lea vuostá demokratiija prinsihpaid. Dan dihte Sámedikki eanetlogu doaibman lea ásahan Sámedikki áirasiid sierra árvosaš dillái ja soai leaba vealahuvvon, váidagis čuožžu.

Sámedikki vástádusa mielde čoahkkin leamaš lágalaš

Sámediggi lea ožžon čállosiid cealkámuša dahkama dihte. Sámediggi lea addán iežas cealkámuša, mas dat gáibida hilgut váidagiid.

– Sámedikki čoahkkimis lea leamaš mearridanváldi sámediggelága 18 paragráfa gáibidan vugiin. Čoahkkimis leat leamaš ságadoalli lassin eambbo go bealli válljejuvvon áirasiin dahje várrelahtuin fuolatkeahttá das, rehkenastojuvvogo váidagis namuhuvvon olbmo oassálastin ollenge mielde, Sámedikki vástádusas čállojuvvo.

Vástádusastis Sámediggi čilge dan, ahte das ii leat lága mielde doaibmaváldi váikkuhit lágalaččat válljejuvvon áirasa dahje várrelahtu oassálastimii Sámedikki dahje dan doaibmaorgánaid čoahkkimiidda dahje eastadit su oassálastimis. Sámedikki vástádusas lohket maiddái, ahte Sámedikki doaibmaváldái ii gula dakkár riekti, mii attášii vejolašvuođa nuppástuhttit dahje gomihit Sámedikki válgalávdegotti dahje stáhtaráđi mearrádusaid.

– Sámediggelágas eai leat njuolggadusat, maid mielde válljejuvvon Suoma riikkavuloža ássanbáikki nuppástus váikkuhivčče su jienastanvuoigatvuhtii dahje muđuige su riektái doaibmat Sámedikki áirasa dahje várrelahtu doaimmas.

Dán Sámedikki vástádussii leat Avaskari, Kangasniemi, Keskitalo ja Kyrö attán vuostečilgehusa.

AHR ii dutkagoađe, go áššis ii lága mielde sáhte dohko váidit

AHR lea mearridan, ahte dat ii dutkagoađe váidaga. AHR vástádusas čilgejuvvo, ahte ášši guoská riektegeavvamiin hálddahusáššiin addojuvvon lága. Nuba sáhka lea AHR mielde buot osiin ráđđehusváidagis.

AHR čilgehusas čuožžu, ahte Sámedikki ortniiduvvančoahkkimis ii leat leamaš sáhka ráđđehusáššiin dahkkon mearrádusain, iige daidda dan dihte sáhte ohcat nuppástusa váidagiin alimus hálddahusriektái. Nuba AHR mielde áššis dahkkon nuppástuhttinohcančállosiid ferte guođđit dutkkakeahttá.

Suomagillii AHR mearrádusa sáhttá lohkat dáppe.

Varrasamosat: Sápmi

Váldoođđasat

Varrasamosat

Muualla Yle.fi:ssä