Sápmi |

"Áidna doaivva oažžut máná sámástit lea giellabeassi"

Muhtun sápmelaččaide giellabeasit leat dat áidna vejolašvuohta sirdit sámegiela mánáide. Sámediggi čielggadišgoahtáge dál leago stuorra gávpogiin dárbu giellabeasse- dahje giellariekkisdoaimmaide. Máná gielladáidu movttiidahtešii maiddái eatni oahpahallat sámegiela.

Video: Kaisa Aikio Yle Ođđasat -studios.
Video
Video: Yle Ođđasat 16.1.2014

Sámeguovllu giellabesiid vehkiin leat ealáskahttán bures eandalitge anárašgiela, muhto maiddái nuortalašgiela. Gieskat giela sirdin lea álgán maiddái Helssegis giellabeasis. Oulus ássi anáraš Jaana Kaarret ii leat bastán sirdit iežas mánnái sámegiela, danin sávvá giellabeasi Oului.

- Mii eat sámás. Dát lea min buohta dat áidna doaivva, ahte nieiddaža gielladáiddu bokte sámegiella seaillošii min eallimis, Kaarret čálmmustahttá dili.

Giellabeasi ceggemii váikkuhit máŋggat áššit

Sámediggi čielggadišgoahtá leago Oulu, Jyväskylä dahje Tampere guovlluin beroštupmi giellabeasse- dahje giellariekkisdoaimmaide davvisáme-, anáraš- dahje nuortalašgillii. Čielggadeapmi dahkkojuvvo ovttasbarggus Oulu Sámit-servviin ja Sis-Suoma sámesearvi Bárbmuin čielggadanskoviiguin.

Beaivvis ii goit giellabeasi álggat, dasa váikkuhit máŋggat áššit, muitala Sámedikki mearreáigásaš hálddahushoavda Pia Ruotsala.

-Ferte vuos čielggadit leatgo doarvái mánát, ahte sáhttá álggahit ja de dat ahte gávdnogo doaibmasadji ja gávdnojitgo bargit. Dat lea dat vuođđoáššit maid galgá čielggadit. De dieđusge ruhtadeapmi, das ferte ráđđádallat dasto oahpahus- ja kulturministeriijain.

Roavvenjárgga dilli čielggaduvvon

Dál čielggadit vuos stuorra gávpogiid mánáid dárbbuid, dan maŋŋá smihttet easkka unnit gávpogiid. Roavvenjárggas čielggadeapmi lea goit jo dahkkon.

-Doppe leat 5 davvisámegielat ja 2 anárašgielat máná geain lea hállu giellabeassá. Dál mii leat farga ráđđádallamin Roavvenjárgga gávpogin das man láhkai gávpot sáhtešii dan doaimma doarjut, gávdnojitgo doaibmasajit, muitala Ruotsala.

Máná gielladáidu movttiidahtešii eatnige

Giellabeassi lea beaivedikšu, mas mánnái hállojuvvo gitta álggu rájes giellalávgovuogi mielde. Ná mánná sáhttá oahppat giela, vaikko dat ii hállošege ruovttus. Giellariekkis fas lea beaivedikšo- ja skuvlaahkásaš mánáid "giellariššu", mas mánát leat oasi beaivvis moadde geardde vahkus. Jus Jaana mánná sámástivččii, dat movttiidahtešii su.

- Dat aistton duvdilivččii muge oahpahallat anárašgiela ja geavahit dan min bearraša árgabeaivvis, dadjá Kaarret.

Varrasamosat: Sápmi

Váldoođđasat

Varrasamosat

Muualla Yle.fi:ssä