Sápmi |

"Alimus hálddahusriekti manai doaibmaválddis badjel" – Sámediggeláhka ođđasit válmmaštallamii?

Olgoministeriija olmmošriektehoavda dulko, ahte ON moaitámuša dihte Suoma stáhta šaddá válmmaštallagoahtit sámediggelága goalmmát paragráfa ođasmahttima. Paragráfa sisttisdoallá sápmelašmeroštallama.

Valtiosääntöoikeuden professori Tuomas Ojanen.
Ovttastuvvan Našuvnnaid čoavddus láhkaáššedovdi Tuomas Ojanen mielas čájeha, ahte alimus hálddahusriekti manai doaibmaválddis badjel, go dohkkehii ođđa jienasteddjiid válgalogahallamii. Govva: Yle

Mannan bearjadaga maid davás joavddai diehtu Ovttastuvvon Našuvnnaid olmmošriektekomitea čovdosis guoddaleamis, mii lei dahkkojuvvon 93 olbmo váldimis Sámedikki válgalogahallamii Sámedikki dáhtu vuostá. Alimus hálddahusriekti mearridii jagi 2015, ahte dát olbmot galget beassat válgalogahallamii vaikko Sámediggi lei eará oaivilis.

Guoddaleaddjit, earret eará Sámedikki ságajođiheaddji Tiina Sanila-Aikio ja Klemetti Näkkäläjärvi Sámi Árvvut -searvvis, birgejedje dán áššis. Komitea mielde Suoma stáhta rihkkui alimus hálddahusrievtti mearrádusain sápmelaččaid iešmearridanvuoigatvuođa.

Goalmmát paragráfa šaddet rahpat?

Dál, go vahku lea sullii mannan ja nu virgeolbmot go láhkačeahpit leat geargan lohkat buot báhpáriid, orru leamen čielggas, ahte olmmošriektekomitea čovdosa dihte Suoma stáhta šaddá nuppástuhttit sámediggelága goalmmát paragráfa.

Dákkár dulkon lea goit olgoministeriijas.

– Sámediggelága goalmmát paragráfas meroštallojuvvojit eavttut válgalogahallamii beassamis. Dan oasilhan dálá ráđđehus juo barggai stuorra barggu, muhto oktasaš oaivil ii gávdnon lága ovddideamis riikkabeivviide. Dát goit lea ášši, man šaddet smiehttat maid boahttevaš ráđđehusas, dadjá olmmošriektehoavda Krista Oinonen olgoministeriijas.

Krista Oinonen
Olgoministeriija olmmošriektehoavda Krista Oinonen. Govva: Olgoministeriija.

Čuovvovaš ráđđehusbaji fuolla

Suoma dán ráđđehusbajishan sámediggelága ođasmahttin lei beavddi alde. Dan válmmaštalai sierra doaibmagoddige, muhto bargu nogai mannan jagi bealde go Sámediggi ii lean evttohussii duhtavaš.

Ráđđehusbadji goit nohká dál giđđadálvve ja de báhcá čuovvovaš ráđđehusa giksin, maid sii sáhttet bargat dáinna áššiin. Jođánis čoavddus ii goit leat lobis. Dál giđđadálvve leat vuos riikkabeaiválggat, dasto álget ráđđehusráđđádallamat ja ráđđehusprográmma čohkken, ášši joatkkadoaimmat soitet čielgat čuovvovaš ráđđehusprográmmas.

Ovttastuvvan Našuvnnaid čoavddus goit láhkaáššedovdi Tuomas Ojanen mielas čájeha, ahte alimus hálddahusriekti manai doaibmaválddis badjel, go dohkkehii ođđa jienasteddjiid válgalogahallamii.

– Das deattuhuvvo sápmelaččaid iešmearridanrievtti sajádat ja dat, geat gullet sápmelaččaid servošii. Šaddá ipmárdus, ahte alimus hálddahusriekti lea mearridan dakkár áššis, mii gullá dušše Sámediggái ja sámeálbmogii alcces, dadjá Helssega universitehta stáhtavuogádaga professor Tuomas Ojanen.

Sámedikki stivra lea juo álgán doaimmaide gárvvistit ohcamuša alimus hálddahusrievtti mearrádusaid burgima várás ja ášši dasto boahtá maŋŋeleabbos ovdan Sámedikki organain.

Sámedikki ráđđádallansajádat buorrána?

Sápmelaš láhkačeahppi, riektediehtagiid magisttar Oula-Antti Labba dadjá, ahte Suopma ii leat ovdal ožžon ná garra moaitámušaid Ovttastuvvan Našuvnnaid orgánas. Su mielas dáhpáhus lea erenomáš hárvenaš ja dál ferte dárkilit guorahallat dan sisdoalu. Okta čovdosa váikkuhusain soaitá leat, ahte stáhtas lea buhtadusgeatnegasvuohta dán áššis.

– Mearrádusas daddjojuvvo, ahte Suoma stáhta galggašii buhtadit dan vahága daidda, geat leat gillán das, ja dasa lassin maiddái fuolahit, ahte dákkár ii dáhpáhuva nuppádassii, dadjá riektediehtagiid magisttar Oula-Antti Labba.

Oula-Antti Labba
Oula-Antti Labba. Govva: Pirita Näkkäläjärvi

Labba mielas áigi dasto čájeha, mii lea olmmošriektekomitea čovdosa loahpalaš mearkkašupmi. Dat goit lea aivve čielggas, ahte dát ášši lea sápmelaččaide stuorra vuoitu.

Boahttevuohta maid čájeha, mo olmmošriektekomitea čoavddus váikkuha sápmelaččaid váikkuhanvejolašvuođaide dalle, go sii čohkánit stáhtain seamma beavdái ráđđádallat sámediggelágas.

Varrasamosat: Sápmi

Váldoođđasat

Varrasamosat

Muualla Yle.fi:ssä