Sápmi |

Ámmátguolásteaddji bargu lea garas – friijavuohta guittotge geasuha

Anárjávri lea buorre báiki guolástit, go stáhta čáziin eai leat nu olu ráddjehusat, lohká ámmátguolásteaddji Veikko Kiviniemi.

Veikko Kiviniemi
Govva: Mikkal Morottaja / Yle

Veskonjárgga hámmanis leat jođus divodanbarggut. Seamma fanasbáikkiin leat gilvalan sihke lustafatnasiid oamasteaddjit ja ámmátguolásteaddjit. Dál ámmátguolásteaddjiide lea boahtimen iežas guollehámman.

Veikko Kiviniemi illuda das. Son lea guolástan 13 jagi Anárjávrri alde ámmátguolásteaddjin. Su mielas Anárjávri lea buorre báiki guolástit, go doppe ii dárbbaš riidalit guollečáziin geainnage.

– Anárjávrris eai leat nu garra ráddjehusat ja priváhttačázit leat uhcán. Eai boađe riiddut oamastanvuoigatvuođain. Dan láhkai lea buorre, ahte lea eanaš stáhta čázit. Doppe lea oalle friijavuohta guolásteami ektui, rábmo Kiviniemi.

Mearddit, fierpmit ja čuovža – daiguin birge

Geassit guollesállašat leat stuorábut, go merddiin bivdá. Firpmiiguin sállašat leat uhcibut, muhto dainnage galgá birget go čađa jagi bivdá, muitala Kiviniemi. Eanáš son bivdá čuovžža, go dat lea dat, mii buktá láibbi.

– Gal dat lea eanáš čuovža, maid bivddán. Merddiid ja firpmiid geavahit čuovžabivdui. Dat lea guittotge ruđalaččat dat buoremus, maid dáppe goddá.

Geassit ámmátguolásteaddjiid čuovžasállašat mannet masá ollásit Oului ja doppe ain viidásabbot joatkkaválmmašteapmái. Dálvit, go juoŋassállašat eai leat nu stuorrát, de filerejuvvon guolli manná maid báikkálaš gávppiide.

Báikkálaš gávppiin váttis gávdnat báikkálaš guoli

Go dábálaš báikkálaš olmmoš manná gávpái Anáris dahje Avvilis, eanáš guolli doppe lea Norgga “gássaluossa" Anárjávrri guolli ii olle jávregátti ássiide. Báikkálaš gávppit eai nagot oastit doarvái Anárjávrri guoli, danin daidda lea váttis vuovdit, čilge Kiviniemi.

– Dat lea dat agálašvuođa gažaldat. Báikkálaš olbmot ja báikkálaš gávpejasat dadjet, ahte ii oaččo báikkálaš guoli, muhto gal dat lea mearre- ja haddegažaldat. Dat mearit leat guittotge dáid báikkálaš gávppiide (vuovddedettiin) nu unnit ja dábálaččat dat haddi lea guolásteaddjái oalle unni.

Gávppit leat dábálaččat stuorát gávpefierpmádaga lahtut ja dalle fierpmádat mearrida, maid gávppit vuvdet. Jos fierpmádat ii oastte Anárjávrri čuovžža, de dalle gávppitge eai dan oaččo. Kiviniemi ii guitotge loga alddis váttisvuođaid jođihit guoli báikkálaš gávppiide.

– Eai leat váttisvuođat. Mii figgat fileret dan guoli, maid vuovdit báikkálaš gávppiide. Geassit mis ii leat olusge áigi priváhtta oastiide oppa vuovditge. Mis leat nu buorit dat dat geasseáiggi gávppit. Dálvit, go ii goddo nu olu guolli, de bastit muhtin veardde vuovdit privahttaoastiide.

Guolásteaddjjiin oktasaš soahpamušat

Sii dahket oktasaš soahpamušaid oastiiguin ovttas eará guolásteaddjiiguin. Dan láhkai sii fidnejit meriid stuoribun ja goluid uhcibun. Masá buot ámmátguolásteaddjit, geat geavahit Veskonjárgga hámmana ja guoligieđahallanhálle vuvdet guoliset geassit Oului joatkkaválmmaštallanlágádusaide.

– Oassi manná miehtá Suoma ja oassi filerejuvvo ja dat bohtet ruovttoluotta Anárii (Suoločielggi) duottarguovddáža restoráŋŋaide dat seamma guolli.

Dálá dálkkit ja siivvut dagahit váttisvuođaid

Kiviniemi lea aiddo lokten fatnasa eret čázis dán jahkái. Fanas čuožžu Veskonjárgga hámmanis vuordimen giđa. Čuovvovaš guolleduvrii son vuodjá mohtorgielkkáin Kessi bokte. Dál lea álgimen dálveguolástanbadji,  juoŋasteapmi. Jiekŋadilli bidjá gal muhtimin vehá smiehttat.

– Leahan dat vehá fuolastuhtti, go dálvagoahtá, muhto dat báhcá álo dego gaskan. Ja dasto go muohttá suttes eatnamii dat njoazida jiekŋuma. Čohkke gaskačázi ja heittogis jiekŋa. Ii dat oro vuot dánge dálvve nu ráhpa dilli.

– Gal ferte áibbas duvrrain ja sáittiin gaskkohagaid mannat. Muhtimin lea áigi iskat, muhto muhtimin ferte beare luohttit ovddit časkkástahkii ja čikŋodahkii ja jieŋa assodahkii. Ii várra leat eará ávki go beare mannat.

Ámmátguolásteaddjit orrot lassáneamen

Veskonjárgga guollehámmana geavahit geassit sullii 15 guolásteaddji ja dálvit vihtta guolásteaddji. Muhtin gaskka orui, ahte ámmátguolásteaddjit nohket oalát, muitala Kiviniemi.

– Dál leat gal ođđa albmát vuot leamašan boahtimen dán hommái fárrui. Oaidnit leš mo sii birgejit ja mo geavvá. Doaivagis lea, ahte leat oalle olu ođđa álggaheaddjit.

Son ieš lea álggahan jagis 2004 maŋŋá go lei leamašan eará bargguin, maŋimuš šleađgahommáin logemat jagi. Son lea gal álo guolástan friijaáiggis.

– Dat guhkes bálkkáhis bággoluomut eará bargguin, šleađgahommáid dahken logi jagi das gaskkas. Ledje jámma dat bággoluomut. Dat duššástuhttigohte, go hálidin bargat birra jagi. Dan suorggis dat ii orron leamen vejolaš.

Ruovttoluotta šleađgabargguide Kiviniemi ii leat áibbašan. Son lea duđavaš dálá dillái, vaikke guolásteaddji barggu leat máŋgasat atnán buđaldallamin, boagusta son.

– Dáshan leat álo hállan. Dajaldahkan lea álo leamašan, ahte galhan dii buđaldallabehtet doppe. Leat atnán buđaldeapmin, muhto galhan dat otná beaivve dát suorgi muhtin láhkai gáibida joba eanet. Galgá máhttit plánet ja smiehttat ovddalgihtii áššiid. Ii leat buđaldeapmi otná beaivve guolásteapmi. Galhan dat lea áibbas dábálaš fitnodatdoaibma.

Guolásteapmi ámmáhin

Jos áigu ámmátguolásteaddjin, galgá diehtit maid lea dahkamin. Kiviniemis leat moadde rávvaga earenomážit nuoraide.

– Galhan dat lea nu, ahte galgá leat iehčanas ja mearrediđolaš, jos áigu birget dán barggus. Veahkki ii olus earáin boađe.

Nuoraid, geat smihttet guolásteaddji ámmáha Kiviniemi ávžžuha vuos  bargat eará bargguid.

– Vuođu gánneha vehá skáhppot, jos ii eará. Dát lea guittotge ruđalaččat oalle garas álggahit duššis. Juogalágan álgovuođđu galggašii leat, jos áigu dás birget. Vealgeruđain ii gal gánnet dán bargui vuolgit.

Kiviniemi mielas sáhtašii leat buorre maid gazzat oahpu hárjánan guolasteaddjiin vai oaidná mo oaidná doaibmanvugiid ja diehtá makkár bargoneavvuid dárbbaša ja suitágo daid skáhppot vai galggašiigo vel vuordit veháš. Son ieš ii leat gáhtan ámmátguolásteaddjin álgima goassige.

– Oppa áiggi lean joba smiehttan nu gežiid, ahte vel moadde jagi árabut livččii sáhttán álggahit.

Varrasamosat: Sápmi

Váldoođđasat

Varrasamosat

Muualla Yle.fi:ssä