Sápmi |

Anár gielda fállagoahtán skuvladearvvasvuođabálvalusaid davvisámegillii

Anár gielda lea fállagoahtán davvisámegielat skuvladearvvašvuođabálvalusaid sámemánáide dán giđa.

Mirja Laiti
Anára gieldda rabasfuolahusa hoavda Mirja Laiti. Govva: Anneli Lappalainen / Yle Sápmi

Anár gielddas ii leat dán rádjái ožžon skuvladearvvasvuođabálvalusaid sámegillii. Jus sámegielat skuvlamánná lea háliidan gulahallat skuvladearvvasvuođadivššáriin iežas gillii, de dat leamaš vejolaš dušše tulkka bokte.

Anár gieldda rabasfuolahusa hoavdda Mirja Laiti mielde sii leat dán giđa fállagoahtán davvisámegielat skuvladearvvasvuođabálvalusaid dárbbu mielde Avvila ja Anára skuvllain dego sámi giellaláhka gáibida.

– Ovdal mii eat leat dan sáhttán dahkat, muhto dál fidniimet soahpamuša ovttain davvisámegielat divššáriin ja nu mii beassat daid bálvalusaid fállat. Dárbu boahtá giellalágas das, ahte sápmelaččain lea dasa vuoigatvuohta, dadjá Laiti.

Suomas skuvladearvvasvuođafuolahus lea dárkkuhuvvon vuođđoskuvllalaččaide ja sin bearrašiidda. Láhka geatnegahttá gielddaid dan fállat ja bálvalus lea nuvttá mánáide. Skuvladearvvasvuođabálvalusaid galgá fállat skuvlabeivviid áigge dahje dalán ovdal dahje maŋŋá skuvlabeaivvi.

Dárbbus jerre vánhemiin

Mirja Laiti dadjá, ahte ovdalgo Anár gielda fállagođii skuvladearvvasvuođabálvalusa, de dat guorahalai bálvalusa dárbbu. Gielda sáddii sámegielat mánáid vánhemiidda gažadeami, mas jerre guđege sámegielat oahppijoavkkuid sávaldagaid.

– Mii barggaimet dan jearahallama dušše daid mánáid oasil, geat leat sámegielat luohkás. Ja Anár gielddashan ii leat nuortalašgielat luohkká olláge, de dán dáfus dárbbut oidnojit davvisámegielas ja anárašgielas. Ovtta máná buohta livččen mielas fállan bálvalusaid nuortalašgillii, muhto mis ii leat Suoma bealde dakkár dearvvasvuođadivššár, gean livčče fidnen dan bargui, Laiti muitala.

Guorahallama mielde sámegielat skuvladearvvasvuođabálvalusaid Anáris sávve badjelaš guovttelogi mánnái.

– Anár gielddashan mis lea dieđusge golbma sámegiela ja maiddái golmmat sápmelaččat, dien dáfus dat dárbu lea earálágan go eará gielddain. Davvisámegielat bálvalusaide lea stuorimus dárbu.

– Davvisámegielat bálvalusaid háliidedje 14 mánnái ja anárašgielat bálvalusaid 8 mánnái. Nuortalašgielat bálvalusaid ovtta mánnái, logahallá Laiti.

Dán giđa Anára skuvllain skuvladearvvasvuođabálvalusa bastet fállat dušše davvisámegillii. Giellalága mielde bálvalusa galggašii fállat maiddái anáraš- ja nuortalašgillii, muhto dasa Anár gielda ii velá bastte.

– Mis ledje ráđđádallamat ovttain bargiin, muhto dál orru leamen, ahte dán giđa dat ii lihkosmuva. Dán giđa mii sáhttit fállat dušše davvisámegielat mánáide dearvvasvuođadárkkistusa sámegillii.

Maiddái giellabeassemánáide sávve sámegielat skuvladearvvasvuođabálvalusa

Anár gielda lea ráddjen skuvladearvvasvuođabálvalusa fállama sámebearrašiid mánáide, muitala Mirja Laiti.

– Dat mii leamaš gusto vehá eahpečielggas vánhemiidda lea, ahte sámegiellalága mielde vuoigatvuohta daid sámegielat bálvalusaide lea dušše sápmelaš mánás dahje sápmelaš olbmuin.

Laiti mielde maiddái maŋŋá sámegiela oahppan vánhemat leat sávvan sámegielat bálvalusa mánáidasaset.

– Dál dohko leat olu vástidan maiddái dakkár olbmot, geat leat fárren deike vaikko máddin ja vánhemat leat oahpahallan sámegiela ja álgán hállat mánnái sámegiela, de eat mii sáhte geahččat, ahte son lea sápmelaš.

– Mii fertet ráddjet dan láhkái, ahte dat leat sápmelaš olbmos ja dieđusge mánáin go hállat, de sápmelaš mánáin, dat vuoigatvuohta dasa sámegielat bálvalusaide, Mirja Laiti dadjá.

Bálvalus fállojuvvo priváhta fitnodaga bokte

Sámegielat bargiid vátnivuohta dearvvasvuođa- ja sosiálasuorggis oidno maiddái skuvladearvvasvuođa bálvalusaid fállamis. Anár gielda ii leat bastán bálkáhit sámegielat bargi skuvlladearvvasvuođa fuolahussii. Vai fálaldat ollašuvašii, de gielda mearridii oastit bálvalusa priváhta fitnodagas. 

– Mis ii leat barggus oktage sámegielat divššár, eai leat oba ohcange midjiide bargui. Danin eat leat ovdal bastán fállat ja mánáid dearvvasvuođadárkkistusaid lea hui váttis ollašuhttit tulkkain. Das ferte dat bargi leat sámegielat ja mis dakkár bargit eai leat, dadjá Laiti.

– Muhto jus mun geahčan dás jagi ovddosguvlui, de vehá oidno dan dáfos čuovga. Min okta dearvvasvuođadivššár lea vuolgán dál davvisámegielat skuvlejupmái, de dalle mis livčče dáppe fásta bargi, gii sáhtašii bargat davvisámegillii mánáiguin, ollesolbmuiguin ja buorrásiiguin.

Ohcejohkalaš Elle Aikio lea fállan gielddaide sámegielat dearvvašvuođasuorggi bálvalusaid iežas fitnodagas bokte juo máŋggaid jagiid. Son lea jagi 2014 rájes vuovdán sámegielat skuvladearvvašvuođadivššu ja mánáidrávvehatbálvalusa Ohcejoga gildii. 

Elle Aikio
Ohcejohkalaš Elle Aikio fállá sámegielat dearvvašvuođasuorggi bálvalusaid fitnodagas bokte. Govva: Yle / Kirsti Länsman
Dán dálvvi Aikio lea viiddidan doaimmas Anár gieldda beallái ja namalassii sámegielat skuvladearvvašvuođabálvalusaide. Son álggahii iežas fitnodaga, go hálidit bargat dearvvašvuođasuorggi vuođđobarggu ja fállat dan sámegillii, go oinnii dasa dárbbu.

– Mun bargen guhká Ohcejogas dearvvasvuođadivššárin ja mu mielas gielddas hui ollu bargoáigi manai eará áššiide go áibbas dan vuođđobargui.

Aikio dadjá, ahte mearridii vuođđudit fitnodagas, man bokte fállagođii dan bálvalusa, masa gielddain lea dárbu ja man gielddat leat lága bokte geatnegahttojuvvon fállat.

– Mun lean váldán dan vuogi, ahte mun barggan vuođđobarggu ja gielda máksá munnje vuođđobarggus. Barggan dan masa lea dárbu, nappo dain sámegielat bálvalusaiguin.

Varrasamosat: Sápmi

Váldoođđasat

Varrasamosat