Sápmi |

Anáris ávvudit 15-jahkásaš Sámi mánáidkulturguovddáža – "Sávan, ahte boahtteáiggis Mánnu báitá maid dohko, gosa dat ii leat čuovggainis juksan"

Sámekulturguovddáš Sajosis ávvudit sihke Sámi mánáidkulturguovddáža ja riikkaidgaskasaš mánáid vuoigatvuođaid beaivvi.

Petra Magga-Vars
Petra Magga-Vars mánáid vuoigatvuođaid beaivvi doaluin Anáris gaskavahku 20.11.2019. Govva: Linnea Rasmus / Yle

Otne gaskavahku lágiduvvo Anáris mánáid vuoigatvuođaid beaivvi dáhpáhus, mas ávvudit sihke 30-jahkásaš mánáid vuoigatvuođaid soahpamuša ja 15-jahkásaš Sámi mánáidkulturguovddáža, "Mánu".

Buohkaide rabas ávvudoalut álget diibmu 12 sámekulturguovddáš Sajosis. Prográmmas lea earret eará oktasaš juoigan ja livđejeaddi Anna Morottaja guoimmuha mánáid livđiiguin.

Mánáidkulturguovddáš Mánu doaimmajođiheaddji Petra Magga-Vars ovdanbuktá ávvudoaluin Saan olla minä -kampánnja, man vuođđojurdda lea, ahte juohkehaš oažžu leat dakkár go lea.

Dilálašvuođas rahpet maid girječálli Yrjö Kokko govvačájáhusa, mii lea ceggejuvvon Sajosa feaskárii. Kokko lei suopmelaš girječálli, guhte lea čállán ovdamearkka dihte Suomas dovddus Pessi ja Illusia -fantasiijamáidnasa mánáide. Govvačájáhusas leat Yrjö Kokko váldin govat Sámi mánáid eallimis Eanodagas jagiid 1948–1952.

Ávvudoaluid loahpas guossohit vel ávvujuhkamuša ja njálgosiid.

Mánnu lea 15 jagi dorjon sámemánáid kulturidentitehta

Sámi mánáidkulturguovddáš Mánnu álggahii doaimmas jagis 2004. Doaibma álggii prošeaktan ja lea jagiid áigge sajáiduvvan Sámediggái nu, ahte doaimmajođiheaddji virggi mearridedje dán čavčča ásahit bissovažžan.

Mánnu geahččala doaimmainis earret eará nannet sámenuoraid kulturidentitehta ja lasihit sámi árbevirolaš dieđu ja -dáiddu gudnejahttima. Doaimmajođiheaddji Petra Magga-Vars lea leamaš doaimmas fárus álggu rájes ja lea barggus bokte oaidnán, makkár váikkuhus doaimmas lea leamaš.

– Dat lea ráhkadan arenaid eará kulturdoibmiide ja mánáidkultuvra lea álgán maiddái eará doibmiid beales oidnot eará čuovggas ja čielgasit, smiehtada Magga-Vars.

Mánu doaimmain ja bargobájiin leat 15 jagis geargan leat mielde máŋggat sámemánát ja -nuorat. Magga-Vars muitala, ahte dál daid nuoraid siste gávdnojit sámeservoša ođđa doaibmit ja bargit.

– Lean hui ilus, ahte dál muhtumat leat dáiddárat, dánsut dahje badjeolbmot, árbedieđuid guoddit jo dál, ráidogovvadáiddárat, juoigit ja nie. Illudan, go šaddá joatkevašvuohta olbmuid mielde, ahte gávdno juoga, mii joatká ja doalvu viidásabbot dan.

Son sávvá kulturguovddáža doaimma bissut nannosit mielde mánáid ja nuoraid kulturbajásgeassimis maid boahtteáiggis.

– Sávan, ahte boahtteáigge Mánnu bastá báitit maiddái dohko, gosa dat ii leat vel čuovggainis juksan, nu ahte juksat maiddái daid sámi mánáid ja nuoraid, geaid lusa Mánnu ii leat vel joavdan, dadjá Magga-Vars.

Ávvubeivviin čalmmustahttet mánáid vuoigatvuođaid soahpamuša

Sámi mánáidkulturguovddáš Mánu 15-jahkásaš bálgá ávvudit riikkaidgaskaasaš mánáid vuoigatvuođaid beaivve.

Doaimmajođiheaddji Petra Magga-Vars oaidná mánáid vuoigatvuođaid guovddášáššin Mánu doaimmas. Su mielas sámemánáin ja -nuorain galgá leat Suomas riekti oažžut ovttaveardásaš kulturbálvalusaid ja oassálastit iešguđetlágan astoáigge- ja kulturdoaimmaide, bargobájiide, leairraide ja eará doaimmaide, mat gullet mánáidkulturguovddáža doibmii.

– Dehálaš lea maiddái dat, ahte guovddášárvun min doaimmain lea giella, sihke nuortalaš-, anáraš- ja davvisámegiella, daningo galgáhan mánáin leat vuoigatvuohta hupmat iežaset giela, seailluhit dan ja boahtteáigge maiddái leat sirdimin sámegiela, oaivvilda Magga-Vars.

Mánáid vuoigatvuođat leat dovddastuvvon measta olles máilmmis

Mánáid vuoigatvuođaid beaivvi ávvudit jahkásaččat skábmamánu 20. beaivve. Beaivvi oktavuođas ávvudit maiddái mánáid vuoigatvuođaid temávahku, man ulbmilin lea lasihit dieđu Mánáid vuoigatvuođaid soahpamušas ja mánáid vuoigatvuođaid ollašuvvamis.

Suoma kaleandariin mánáid vuoigatvuođaid beaivi lea leamaš jagi 2002 rájes. Boahtte jagi rájes dat merkejuvvo kaleandariidda sajáiduvvan levgenbeaivin.

Máná vuoigatvuođaid oppalašsoahpamuš dohkkehuvvui Ovttastuvvan Našuvnnaid dievasčoahkkimis jagi 1989. Buot riikkat máilmmis, earret USA, leat dohkkehan soahpamuša. Suomas dat bođii fápmui jagi 1991.

Soahpamuša mielde buot mánát leat ovttaveardásaččat, máná ovdu lea deháleamos buot mearrádusain, mánás lea vuoigatvuohta buori eallimii, máná oaiviliid ferte váldit vuhtii ja mánáidáittardeaddji bargun lea čuovvut ja ovddidit mánáid vuoigatvuođaid ollašuvvama. Eanet soahpamušas sáhttá lohkat sámegillii mánáidáittardeaddji neahttasiiddus.

Dán jagi mánáid vuoigatvuođaid temávahku ávvudit 18.–24.11. Temán lea máná vuoigatvuohta leat dakkár go lea.

Varrasamosat: Sápmi

Váldoođđasat

Varrasamosat

Muualla Yle.fi:ssä