Sápmi |

Beaivváš johtá Human Zoo -čájálmasain Suoma bealde – maŋŋebárgga vejolaš oaidnit bihtá Ohcejogas

“Human Zoo” čájálmasas geahčči beassá čuovvut sámi bearraša, mii vuolgá árbevirolaš biktasiiguin, lávuiguin ja bohccuiguin johtit miehtá Eurohpá.

Human Zoo, Sámi Našunálateáhter
Sámi Našunálateáhter Beaivváža "Human Zoo" -bihtás neavttašit Nils Henrik Buljo, Mary Sarre, Marte Fjellheim Sarre, Eila Ballovara Varsi ja Anitta Suikkari. Govva: Per Heimly

Sámi Našunálateáhter Beaivváš johtá ođđa čájálmasain Suoma bealde dán vahkkus ja maiddái boahtte vahkkus.

Human Zoo -teáhterbihttás geahčči beassá čuovvut sámi bearraša, mii vuolgá rabas duoddariin gáržžes guovlluide.

“Human Zoo” vuođđun leat muitalusat sápmelaččain ja eará eamiálbmogiin, geat vulge 1800-logus ja vel 1900-logu álgogeahčen johtit miehtá Eurohpa ja USA. Árbevirolaš biktasiiguin, lávuiguin ja bohccuiguin sii ledje ovttalágan seaktin elliidgárddiin ja čájáhussan sáhkkis geahččiide.

Human Zoo, Sámi Našunálateáhter
"Human Zoo" muitala sápmelaččaid mátkkis Eurohpá stuorra gávpogiidda. Eallin amas ja gáržžeš duovdagiin ii leat álki. Govva: National Museum of Finland ja Aslak Mikal Mienna

“Human Zoo” čájálmas lea historjjálaš ovttasbargu gaskal Sámi Našunálateáhtera ja Norgga Nationaltheatret. Teáhterbihtá giehtačállosa lea čállán bálkkašuvvon čálli ja dramatihkar Kathrine Nedrejord.

Human Zoo -teáhterbihtá lea vejolaš oaidnit maŋŋebárgga 29. golggotmánu Ohcejogas diibmu 19. Anáris bihttá čájehuvvo Sajosis skábmamánu 2. beaivve diibmu 18. Roavenjárgii Beaivváš-teáhter olle bihtáinis skábmamánu 4. beaivve, gos čájáhus ordnejuvvo Kulturdállu Wiljamis diibmu 19.

Varrasamosat: Sápmi

Váldoođđasat

Varrasamosat

Muualla Yle.fi:ssä