Sápmi |

Beaktilis doaimmaiguin sámi girjjálašvuohta sáhtášii šaddat eamiálbmotgirjjálašvuođa mállen – "Norgga Sámedikki doarjja leamašan dehálaš"

Varas čielggadeapmi “Čálli giehta ollá guhkás” čájeha, ahte sámi girjjálašvuođa gietti galggašii nannet beaktilit. Sámis váilot aktiiva doaimmat ja doaibmit girjjálašvuođa ovddideapmái.

Helga West
Kulttuuria kaikille -fitnu koordináhtor Helga West mielas Čálli giehta ollá guhkás -čielggadeapmi lea buorre vuođđu ságastallamii sámi girjjálašvuođa dilis. Govva: Inger-Elle Suoninen

Dutki ja jorgaleaddji Johanna Domokos lea ovttas sámi čálliiguin dahkan čielggadeami sámi girjjálašvuođa gietti dili ja struktuvrraid birra. A WRITING HAND REACHES FURTHER ”Čálli giehta ollá guhkás” Recommendations for the improvement of the Sámi literary field -čielggadeapmi guorahallá sámi girjjálašvuođa hástalusaid ja áitagiid.

Sámediggi ja Kulttuuria kaikille -fidnu ledje ordnen maŋŋebárgga Anáris dilálašvuođa, mas Čálli giehta ollá guhkás -čielggadeami bohtosat ledje ovdan. Kulttuuria kaikille -fitnu prošeaktakoordináhtor Helga West muitala, ahte čielggadeapmi čájeha, ahte sámit leat okta daid eamiálbmogiin, mat bastet čállit girjjiid iežaset eatnigillii.

– Dat lea hui eahpedábálaš máilmmiviidosaččat. Nu, ahte doppe bohte dakkár movttiidahtti bealit maid sámi girjjálašvuođas, West muitala čielggadeami gávdnosiin.

Sámi girjjálašvuohta eamiálbmotgirjjálašvuođa mállen

Čálli giehta ollá guhkás -čielggadeapmi goit čájeha, ahte sámi girjjálašvuođa gietti galggašii nannet beaktilit. Sámis váilot aktiiva doaimmat ja doaibmit girjjálašvuođa ovddideapmái.

Dutki ja jorgaleaddji Johanna Domokos čállá čielggadeamis, ahte jos sámi girjjálašvuhtii addojuvvojit beaktilit vejolašvuođat stáđásmuvvat ja ahtanuššat, dat sáhtášii šaddat lihkostuvvama mállen oppa eamiálbmotmáilmmis. Čielggadeapmái leat čohkkejuvvon 15 ávžžuhusa dan birra, mo buoridit sámi girjjálašvuođa dili.

Koordináhtor Helga West mielas ávžžuhusat leat miellagiddevaččat. Son hálida čalmmustahttit dain golbma.

– Mo movttiidahttit sámi mánáid, sámi nuoraid ja nuorra ollesolbmuid sámi girjjálašvuođa lohkkin ja čállin. Dát lea čuolbma dán áigge maid viidásabbotge, ii dušše sámi birrasis.

– Nubbin lea dat, ahte jos gielain ja girjjálašvuođa gittiin ii leat digitála sajádat, de boahttevuohta lea áitaga vuollásaš dáid gielaide.

– Goalmmádin sáhtášin namuhit dan, ahte mis leat olu čuolmmat diehtojuohkimis. Diehtu ođđa sámi girjjiin ii rasttil riikka rájáid. Dat lea oalle báikkálaš dásis.

Čálli giehta ollá guhkás
Govva: Čálli giehta ollá guhkás / šearbmagovva

West mielas ávžžuhusat leat dan láhkai ávkkálaččat, ahte jurdagat daidda leat badjánan sámi čálliid, sámi servviid ja sámi ásahusaid gaskkas. Ávžžuhusat vuođđuduvvet dáid sámi olbmuid vásáhusaide ja dat leat čalmmustahttojuvvon čielggadeamis. West mielas dat lea buorre álgu.

– Mii sáhttit ságastallat dan birra ovttas ja de smiehttat maid mii sáhttit dahkat.

“Norgga Sámedikki haga ii sáhtášii hállat sámi girjjálašvuođa giettis”

Johanna Domokos čielggadeamis boahtá ovdan, ahte Norgga Sámedikki doarjja sámi girjjálašvuhtii lea oalle dehálaš. Norgga Sámediggi juolluda maid doarjagiid girjjiide, mat čállojuvvojit Norgga olggobealde Suomas, Ruoššas ja Ruoŧas.

– Norgga Sámediggi doarju 100 proseanttasaččat daid sámegielat girjjiid almmuheami, maid dat ieža válljejit dahje maid lágádusat válljejit.

– Dat ii daddjojuvvo dán čielggadeamis njuolga, muhto vehá dego cealkagiid gaskkas, ahte Norgga Sámedikki haga ii oppa sáhtášii hállatge sámi girjjálašvuođa giettis, Helga West muitala.

Divvojuvvon 30.11. diibmu 10.17 : Helga West muitalii, ahte čielggadeapmi čájeha, ahte sámit leat okta daid eamiálbmogiin, mat bastet čállit girjjiid iežaset eatnigillii. Son ii hállán buvttadeami birra, nugo leimmet čállán.

Varrasamosat: Sápmi

Váldoođđasat

Varrasamosat