Sápmi

Davviriikalaš giellaseminára ulbmilin lea leat veahkkin erenomážit jorgaleddjiide ja dulkkaide

Seminára gieđahallá sámegielaid iešguđetlágan perspektiivvain. Vaikko seminára ulbmiljoavkun leat jorgaleaddjit ja dulkat, das lea ávki maiddái earáide, geat geavahit sámegiela barggusteaset, lohká Suoma Sámedikki gielladorvočálli Anne Kirste Aikio.

Ánne Kirste Aikio
Suoma Sámedikki gielladorvočálli Anne Kirste Aikio sávvá dan seminára ovttastahttit dulkaid ja jorgaleddjiid miehtá Sámi. Govva: Xia Torikka / Yle

Otne gaskavahko álgá sámedikkiid lágidan guovttebeaivásaš giellaseminára Anáris, Sámi kulturguovddáš Sajosis. Seminára lea dárkkuhuvvon daidda, geat barget sámegielaiguin ovdamearkka dihte jorgaleaddjin, dulkan dahje eará giellabargin.

Seminára lágiduvvo Norgga, Ruoŧa ja Suoma sámedikkiid ja Sámi Giellagáldu ovttasbargun ja lea oassin sámedikkiid Ovttastuvvon Našuvnnaid eamiálbmotgielaid jagi čalmmustahttimis.

Suoma Sámedikki gielladorvočálli ja ordnejeaddji Anne Kirste Aikio muitala, ahte sidjiide lei dehálaš ordnet seminára dulkkaide ja jorgaleddjiide. Jurdda dasa šattai ođđajagimánus ordnejuvvon giellakonferánssa oktavuođas.

– Mii háliidivččiimet buot fágabargiid buktit oktii ja de dan bokte nannet dan ovttasbarggu rájáid rastá, oahpásmuvvat nuppiideamet ja čiekŋut daidda gažaldagaide, mat gusket namalassii jorgaleapmái, dulkomii ja eará giellabargguide.

Vaikko seminára ulbmiljoavku leat jorgaleaddjit ja dulkkat, de Aikio oaidná dan ávkkálažžan maiddái eará giellabargiide.

– Dat áinnas heive buohkaide, geat geavahit barggusteaset sámegiela, dego oahpaheddjiide, doaimmaheddjiide, oahppogirječálliide ja nu ain.

Fáddán earret eará giellateknologiija ja dat, mo váldogielat váikkuhit sámegielaide

Seminára prográmmas beassat oahpásmuvvat earret eará nuortalašgiela jorgaleami dillái ja mo sámegiella sodjá rap-musihkka ritmmaide.

Váldofáddán leat modeardna giellateknologiija ja dat, mo váldogielat váikkuhit sámegielaide. Seminára oktavuođas beassat maid oahpáhusmuvvat giellateknoi, muitala Aikio.

– Dat lea okta guovddášgažaldagat, mii guoská sámegielaid dili, ahte dat eai álggaše beare nu olu nuppástuvvat riikkaid gielaid mielde, oaivvilda Anne Kirste Aikio.

– Nuppi beaivái leat váldán váldofáddán giellateknologiija, mas oassin leat jorgalanreaiddut. Jáhkán, mis leat reaiddut maid mii eat doarvái olu geavat min barggus, mat doarjjošedje olu min sámegiela geavaheami ja čállima.

Seminárii leat almmuhan badjelaš 100 olbmo. Almmuhanáigi seminárii lea nohkan, muhto dan sáhttá boahtit liikká čuovvut.

Aikio sávvá, ahte seminára ovttastahttá jorgaleddjiid ja dulkkaid miehtá Sámi.

– Lea dehálaš, ahte beassat deaivvadit ja fierpmádagaid hukset, ahte jorgaleaddjit ja dulkkat oaččošedje dakkár fierpmádaga.

– Mun sávašin, ahte jorgaleaddjit ja dulkkat ásahivčče davviriikalaš searvvi, jáhkan dál go beassat čoahkkanit, de beassat álggahit dan ságastallama ahte mo dat orošii, joatká Aikio.

Sámegielaid ođđa dárbbut

Norgga beale Sámedikki bargi Mikkel Rasmus Logje doallá semináras sáhkavuoru sámegielaid ođđa dárbbuid birra. Son áigu muitalit loatnasániid, goallosteami ja suorggideami birra vehá historjjálaš perspektiivvas.

– Jurddašin hástalit jorgaleddjiid ja dulkkaid ahte mo mii dustet dán, go bohtet ođđa loatnasánit ja ođđa áigi buktá ja teknologiija bealistis gáibida ođđa terminologija.

Rasmus Logje áigu loktet ovdan maiddái dan, mo dulkkat ja jorgaleaddjit árvvoštallet ja meroštallet ođđa loatnasániid.

– Sámegiellahan lea luonddu giella, mis leat hui ollu luonddu sánit, luonddu fenomenaide sánit ja muohtasánit, muhto dál jorgaleddjiide ja dulkkaide gullá eambo dakkár byrokráhtalaš giella.

Giellaseminára olles prográmma gávdno Sámedikki siidduin.

Aikio ja Rasmus Logje jearahallamiid sáhtát guldalit davviriikalaš Buorre Iđit Sápmi -sáddagis dii 8.00-10.00.

Varrasamosat: Sápmi

Váldoođđasat

Varrasamosat

Muualla Yle.fi:ssä