Koe uusi yle.fi
Sápmi |

Davvisámegiela seminára: Olbmuin lea fuolla gielladilis

Semináras ságastahtii gielladilli oppalohkkáige ja dat, mo eará gielat váikkuhit sámegillii ja šaddtgo mii dillái, mas davvisámegiela hállitge riikkaid rájáid rastá eai šat gulahala gaskaneaset.

Davvisámegiela giellaseminára
Davvisámegiela gielladikšunseminára oasseváldit ledje duđavaččat, go besse gullat ja ságastit giela dilis. Govva: Anneli Lappalainen / Yle

Giellagáldu golmma semináraráiddus maŋimuš lei davvisámegiela gielladikšunseminára Sajosis Anáris. Davvisámegiela semináras badjánii oidnosii olbmuid fuolla iežaset giela dilis. Giellagáldu bargi Bigga-Helena Magga lohká iežas ožžon nisttiid doalvut olbmuid fuolaid sámediggái politihkkáriidda.

– Giela ovddideapmi geavatlaš dásis nu, ahte politihkkárat oainnášedje dan, ahte olbmuin lea fuolla gielladilis ja sii hálidivččii, ahte dat gielladilli váldojuvvošii vuhtii. Ii leat nu iešalddes čielggas, ahte davvisámegielas lea buorre dilli.

– Olbmuin lea duohta fuolla das, ahte mo dat giella seailu ja mo dat boahttevaš hubmit hupmet nu gohčoduvvon eatnigiela dásis sámegiela boahttevuođas.

Bigga-Helena Magga
Giellagáldu bargi Bigga-Helena Magga mielas politihkkárat galget dál smiehttagoahtit sámegiela dili. Govva: Minna Näkkäläjärvi / Yle

Giellagáldu bargá giellaáššiin geavatlaš dásis, muhto gielladili ovddideapmi gullá magga mielas politihkkáriidda.

– Mii dahkat sániid geavaheaddjiide ja dieđihit dain, muhto mun oainnán, ahte gal dat spábba lea dál politihkkáriin. Giellagáldu lea dakkár, mii addá geavatlaš rávvagiid ja normere áššisániid ja giellaoahpa. Muhto mo dat vuhttogoahtá álbmoga gaskkas, nu dan mii eat bastte okto dahkat.

Magga mielas sámepolitihkkárat sierra riikkain galggašedje gávdnat oktasaš oainnu davvisámegiela dilis.

– Mu mielas lea buorre gažaldat dat, ahte leago váralaš, jos gielat gáidet Suomas ja Ruoŧas ja Suomas ja Norggas. Dakkáriin galggašii beassat ságastallat.

Magga lohká Giellagáldu doaibmat eanáš interneahtas ja telefovnna bokte, muhto su mielas sii sáhtašedje mannat maiddái mánáid lusa ja ordnet sidjiide giela geavahanvejolašvuođaid.

– Kánske mii galggaleimmet mannat eambbo dohko mánáid dássái. Oaidnit dan dili, mii doppe lea ja addit veahki ja nu gohčoduvvon giellabálvalusa váhnemiidda ja bargiide ja maiddái daidda mánážiidda, geat easkka geavahišgohtet giela.

Sámegiellagat menddo ustitlaččat – masset gielaset?

Seminára oasseváldi Sámi oahpahusguovddáža duodjeoahpaheaddji Jouni Laiti mielas sámegielat biras lea oppa áigge uhccon.

– Mu iežange birrasis oainnán, ahte sámegiela geavaheapmi lea geahppánan. Alddánge lea boazodoallovásáhus ovddežis. Vaikke dál in beaivválaččat bargga, de dathan leamaš dalle go mun ledjen mánná ja nuorra, doppe lei hirbmat nanus dat sámegielat biras. Gal mun oainnán, ahte doppe maiddái figgá dat suomagiella vuoitit máŋgga sajis  bargogiellan.

Jouni S. Laiti
Sámi Oahpahusguovddáža oahpaheadji Jouni S. Laiti mielas sámegiela geavaheapmi geahppána oppa áigge. Govva: Vesa Toppari / Yle

Laiti smiehtada ahte, leatgo sápmelaččat menddo ustitlaččat dakkáriiguin, geat eai hála nu bures sámegiela.

– Mun in dieđe mii galggašii dáhpáhuvvat, muhto sámegielat olmmoš hirbmat álkket jorgala dan giela suomagillii, jos joavkkus lea oktage suomagielat olmmoš, gii ii máhte nu bures sámegiela. Diekko galggašii dat sámeservvodat mu mielas nanusmuvvat, ahte doalahit dan giela.

– Jos dárkket čuovvu dan, ahte galgá hállat dákkár giela man buohkat áddejit, de sámegiela hui hárve beassá hállat. Sámegielat olmmoš ferte leat hui iešoaivái ja nanus doalahit gielas, deattuha Laiti.

Nuoraide sámegielat fálaldagat

Sara Keränen lei okta gielladikšunseminára nuoramus oasseváldiin. Son lea logahaga maŋimuš luohkás. Su mielas seminára lei miellagiddevaš ja doppe bohte máŋga ođđa ášši. Son liikui gullat giellaoahppaáššiid ja oahpásmuvvat Giella.org-siidui, gos sáhttá gávdnat veahki gielačuolmmaide. Son sávašii, ahte nuorat geavahišgoađášedje eanet sámegiela gaskaneaset.

– Galhan dat sámegiela dilli lea dan láhkai buorre, ahte beassá skuvllas studeret ja beassá logahagasge lohkat sámegiela eatnigiellan. Muhto galhan dan galggašii nannet olu eanet, ahte giella ovdánivččii ja nuorat álggašedje geavahit dan eanet. 

Sara Keränen, Inari
Avvila logahaga maŋimuš luohká oahppi Sara Keränen sávašii sámegiela geavahandilálašvuođaid nuoraide. Govva: Jouni Aikio / Yle

– Lea váttis sámástišgoahtit eará nuoraiguin go birra leat olbmot, geat eai máhte sámegiela. Lea álkit suomastit dalle. Livččii dieđusge somá, ahte nuoratge fikkašedje sámástit gaskaneaset.

Su mielas sáhtašii leat buorre jurdda, jos sámegielat nuoraide livččii sierra fálaldagat.

– Livččiihan dat buorre idea, ahte livččii dakkár dilálašvuođat dahje báikkit, gos sáhtašii sámástit. Ii dárbbašivččii das fuolahit, ahte gii nu ii máhte sámegiela, lohká Sara Keränen.

Oahpaheaddji lea duđavaš "giellabolesiidda"

Vuođđoskuvlla oahpaheaddji Inker-Ánne Mágga lohká seminára buktán máŋggalágan jurdagiid das, man dilis sámegiella lea dán áigge. Su mielas lea buorre, ahte leat dakkár olbmot, geat divvot giela. Su mielas sámegiellagat eai árbbaš leat nu hearkkit divvuma ektui.

– Leamašan vehá sáhka dien birra, ahte leatgo mii sámegiellagat nu hearkkit, ahte mii eat gierdda dan, ahte muhtin divvu min giela dahje muitala mo livččii vuohkkasut dadjat. Mun gal lean hui buorre mielas das, ahte gávdnojit dat “giellabolesat”.

Son lea oaidnán iežas barggus mo giella šaddá geafibun ja massá valljivuođas.

– Dathan lea duohtavuohta, ahte min giella gáržu ja mis láhppojit dakkár dihto dadjanvuogit. Mu sohkabuolva sáhttá leat maŋimuš, geain lea vel juogalágan vuođđu doppe ruovttus boahtán. Dán áiggehan leat olu mánát, go smiehttá skuvlamáilmmi, geaid ruovttus dat giella ii leat dahje dat ii beaivválaččat geavahuvvo. Diet lea okta, mii dahká dasto, ahte dat giella ii dieid mánáin boađe goassige leat eatnigiela dásis.

Giela boahtteáigi oahpaheaddji čalmmiiguin

Vaikke sámegiela dilli orru muhtinláhkai hui rášši ja heittot, de Inker-Ánne Magga jeđđe iežas giellaseminára logaldalli, Giellagasa dutki Káre Vuolab sániiguin "nu guhká, go gávdno oktage hálli, mis lea doaivva ja mii bargat dan ovdii".

Magga mielas lea buorre ságastit das maid galggašii dahkat.

Inker-Anne Magga
Vuođđoskuvlla oahpaheaddji Inker-Anne Magga smiehttá makkár giella lea boahttevaš buolvvain. Govva: Minna näkkäläjärvi / Yle

– Lea buorre gažaldat, ahte maid mii galggašeimmet dahkat, ahte sámegiella seaillošii oppa muhtinlágan dásis, ahte ii livččii dušše beare diet beaivválaš “buorre beaivvi”-giella, muhto nu, ahte dienna gielain basttalii bargat.

Oahpaheaddjin son šaddá juohke beaivvi smiehttat, mo gávdnat oppa áigge eanet sajiid ja birrasiid, gos sáhttá geavahit sámegiela.

– Dieđusge mii geahččalit maiddái gávdnat luohká olggobealde maiddái báikkiid ja dilálašvuođaid ja aktivitehtaid, gos beasalii eará sámi mánáid ja nuoraid deaivvadit ja dieinna lágiin fuobmát, ahte doppe olggobealde skuvlamáilmmi, ahte dan sámegielas lea árvu ja dan gánnáha doalahit dan sámegiela.

Varrasamosat: Sápmi

Váldoođđasat

Bivnnuhamosat

Varrasamosat

Muualla Yle.fi:ssä