Sápmi |

Dovddatgo sániid cihca, cihci, cihcci, civzza, civnna ja cahca? Jovnna sátnegihppu -ráiddoš gieđahallá seamma sullasaš sániid erohusaid

Háliidatgo hástalit iežat giellamáhtu ja sátnedovdámuša? Guldal Yle Sámi doaimmaheaddji Jouni Aikio čohkken Jovnna sátnegihppu -ráiddoža.

Yle Saamen toimittaja Jouni Aikio
Jouni Aikio láve duollet dállet ovdanbuktit sátnegihpu davvisámegiela seamma sullasaš sániid erohusain Yle Sámi iđitsáddagis. Dál dain lea čohkkejuvvon iežas rádioráiddoš. Govva: Vesa Toppari / Yle

Yle Sápmi lea almmustahttán Jovnna sátnegihppu -ráiddoža Yle Areenas. Sátnegihppu lea gullomis maiddái Yle Sámi iđitsáddagiin. Dán ráiddus Yle Sámi doaimmaheaddji Jouni Aikio, Luobbal-Jovsset Jovnna gieđahallá davvisámegiela seamma sullasaš sániid erohusaid.

Dán vahku sátnegihpus beasat diehtit ovdamearkka dihtii dan, maid sánit cihca, cihci, cihcci, civnna ja cahca dárkkuhit. Leatgo dát sánit oahppásat dutnje? Jus eai, de dál dus lea liiba oahppat daid.

– Cihca, das leat guokte mearkkašumi. Nubbi lea hiittat, dan sáhttá maid gohčodit boldejažžan mii boalddesta go gáskkesta. Cihca, dasa lea maid nubbi mearkkašupmi ja dánges oktavuođas báidnimii, nugo láiggiid dahje firpmiid ja sáimmaid báidnimii. Cihca lea maiddái dat báidninčáhci ja de dieđus dat sáhttá maiddái cihcat, dahkat das vearbba, muitala Aikio.

Muhto miiges lea cihci?

– Dat lea unna cizáš, namalassii dan sortta cizáš, mii borrá siepmaniid ja das lea gassa njunni. Dábálaččat cihci dahje cizit, nugo vaikko gordnecihci dahje savkacihci, fiskescihci, cizábaš. Cihci ii geavahuvvo divreborriin nugo beštoris iige giellavealggus, čilge Aikio.

Go vuos leat oahppan sáni cihci mearkkašumi, de miison lea dasto cihcci?

– Cihcci lea hárve gullon sátni ja muhtun guovlluin gohčoduvvo čátnán dahje báhkkin, dego ovtta sortta guoppar.

Muhto mo dalleges, go lea gažaldagas civzza dahje civnna? Dat leat hájat.

– Civzza sáhttá leat divri, muhto dat sáhttá leat maiddái hádja. Civzza, unna divri, datges lea unna lahpis muohttaga alde. Dálvet oaidná daid civzzaid. Ja civzza sáhttá leat maiddái hádja, dakkár bastilis hádja go juoga ovdamearkka dihte buolesta oapmana pláhta ala. Dasa gávdno nubbige sullasaš sátni, civnna, čilge Aikio.

Cahca fas lea luonddu namahus ja oidno muhtumin báikenamain.

– Dat lea guotku guovtte jávrri dahje joga gaskkas. Ohcejogas lea viesttar bealde dakkár go Gávnnastaddancahca, ja dat lea okta mu jiellat báikenamain. Dat gávdno Ohcejohnjálmmis Erttetvári guvlui, muitala Aikio.

Diekkár lei Jovnna sátnegihppu, mii gullui Yle Sámi iđitsáddagis dán giellavahku álgui. Lasi sátnegihpuid gávnnat Yle Areenas.

Jouni Aikio muitala vahku vuosttas sátnegihpus, maid mearkkašit sánit cihca, cihci, cihcci, civzza, civnna ja cahca. Jietna: Jouni Aikio / Yle

Varrasamosat: Sápmi

Váldoođđasat

Varrasamosat

Muualla Yle.fi:ssä