Sápmi |

Dutkiid mielas dálá sámediggeláhka ja dan ođasmahttima mohkit loktet Sámedikki návccaid

Dálá dilli, mas Sámediggi šaddá geavahit olu návccaid válgaáššiide ja eará doaimmat gillájit, ii leat dutkiid mielas dohkkehahtti.

Martin Scheinin.
Riikkaidgaskasaš- ja olmmošvuoigatvuođaid professor Martin Scheinin mielas válgaáššiiguin rahčan doalvu menddo Sámedikki fámuid. Govva: Antti Haanpää / Yle

Suoma ođđa sámediggeláhkaevttohus lea dál ovdánan nu guhkás, ahte cealkámušat lágas leat addojuvvon. Sámediggi giehtadallá láhkaevttohusa dievas čoahkkimisttis čakčamánu 24. beaivve ja mearrida galgágo evttohusa dohkkehit.

Moadde beaivve dan maŋŋá láhkaevttohus manná maiddái stáhtaráđi gieđahallamii. Jus sámediggi dohkkeha láhkaevttohusa, de dalle stáhtaráđđi addá das ráđđehusa evttohusa ja ášši manná viidásabbot riikkabeivviide.

Sámediggelága ođasmahttin leamašan oalle mohkás bargu ja lea ádjánan guhká. Váddásamos ášši leamašan válgalogahallan. Ollugat, maiddái dutkit leat dan mielas, ahte Sámedikki válgalogahallanášši váldá menddo olu návccaid Sámedikki eará doaimmaid ektui.

“Livččii áigi beassat eret dálá dilis”

Firenze Eurohpalaš Universitehta Instituhta riikkaidgaskasaš- ja olmmošvuoigatvuođaid professor Martin Scheinin mielas dál livččii áigi beassat eret dálá dilis, mas sápmelaččat ieža leat duhtameahttumat dasa, mo sápmelaš meroštallojuvvo Suoma lágas.

Scheinin joatká, ahte dán eahpečielga lága leat earát geavahan boastut. Dan lea su mielas dahkan vejolažžan Alimus hálddahusrievtti eahpelogalaš láhkadulkon. Dát dilli, mas Sámediggi šaddá oppa áigge rahčat válgalogahallanáššiin doalvu professora mielas olu fámuid.

Martin Scheinin.
Riikkaidgaskasaš- ja olmmošvuoigatvuođaid professor Martin Scheinin ii ane moge dohkkehahttin dili, ahte vuddjojuvvošii čađa dakkár Sámediggeláhka, masa sápmelaččat ieža leat duhtameahttumat. Govva: Antti Haanpää / Yle

– Das gillá Sámedikki doaibma, man návccat mannet dán válgaruljanssa joraheapmái masá birra jagi ja dan maŋŋá sierralágan váidalanprosessaide, mat čuvvot válgga. Sámedikkis leat maid ovddit válggas váidagat riikkaidgaskasaš olmmošvuoigatvuohtaealániin. Dálhan ođđa válga lea jo válmmaštallama vuolde ovdalgo dat váidagat leat giehtadallojuvvon lohppii, Scheinin fuomášahttá.

Saamelaiskäräjät, Sámediggi, Pentti Pieski, Heikki Paltto
Sámedikki dievasčoahkkin giehtadallá Sámediggeláhkaevttohusa čakčamánu 24. beaivve. Govva: Linda Tammela / Yle

“Váldá menddo olu návccaid”

Oulu universitehta Giellagas-instituhta professor Veli-Pekka Lehtola lea seamma oaivilis Scheininiin. Lehtola lohká iežas jo guhká leamašan dan mielas, ahte dát “riidodilli” hehtte olles sámegažaldaga gieđahallama ja váldá Sámedikkis menddo olu návccaid.

Veli-Pekka Lehtola girji Saamelaiskiista.
Sámekultuvrra professor Veli-Pekka Lehtola mielas Sámedikki válgalogahallan váldá menddo olu Sámedikki návccaid. Govva: Vesa Toppari / Yle

– Sámediggi galgá olles áigge bargat dainna. Vuos lei dat ILO-soahpamuš ja ovdal dan ledje vaikke makkár barggut, mat eai ollašuvvan. Ja dál lea dát dilli. Dat stuorámus návccat mannet dasa. Sámediggi ii beasa návccaid geavahit eará áššiide. Ja olbmot leat dieđusge váiban dán dillái, Lehtola smiehtada.

Sámedikki válga boahtte jagi – jienasteapmi dálá lága mielde

Fuolakeahttá das mannágo ođđa láhkaevttohus čađa vai ii, de dálá plána mielde Sámediggeválga ordnejuvvo boahtte jagi ja válgalogahallamii dohkkeheapmi čađahuvvo dálá lága mielde. Ođđa láhkaevttohussii lea laktojuvvon sirdásanáigi.

Lehtola lohká, ahte Alimus hálddahusrievtti politihkka nuppástuvai mannan válggain ja dat ii šat jáhkkán Sámedikki válgalávdegotti nugo dan rádjai, baicce mearridišgođii ieš mo sápmelačča galgá meroštallat.

– Dathan lea dieđusge sápmelaččaid iešmearrideami vuostá, cuiggoda professor Veli-Pekka Lehtola.

Lehtola mielas buohkaide lea čielggas, ahte jagi 1995 lága viiddiduvvon meroštallan lea eahpelihkostuvvan ja sámediggeláhka dárbbaša ođasmahttima. Su mielas ođasmahttinbarggu lea buorre álggahit .

– Maiddái dan dihtii, ahte dat šattašii eambbo Norgga ja Ruoŧa meroštallama guvlui dahje máhcašii dasa. Dat čuovošii maid álbmogiidgaskasaš soahpamušaid dieđusge buorebut.

Saamen lippu.
Govva: Ville-Riiko Fofonoff / Yle

Ballun, ahte Sámedikki ulbmil ii livččii šat giela ja kultuvrra ovddideapmi

Dálá dilis lea ballun, ahte Sámedikki válgalogahallamii sáhttet boahtit olu dakkár olbmot, geat eai leat beroštuvvan sámegielas ja -kultuvrras, smiehtada professor Veli-Pekka Lehtola.

– Sis leat eará ulbmilat ja oaivilat das, ahte jos Sámedikkis lea eanet váldi boahttevuođas, de mo dan sáhtašii geavahit ovdamearkka dihtii birasáššiid ovddideapmái ja nu ain. Dallehan dat ii leat čielgasit dat, masa Sámediggi lea oaivvilduvvon. Dat livččii jo eambbo eará ulbmiliidda oaivvilduvvon, lohká Lehtola.

Veli-Pekka Lehtola girji Saamelaiskiista.
Veli-Pekka Lehtola almmustahtii Saamelaiskiista-girjjis čakčat 2016. Govva: Vesa Toppari / Yle

Son hálida guittotge muittuhit, ahte fuolakeahttá Sámediggelága dagahan lossa dilis sápmelaččain leat olu buorit áššit jođus.

– Sámedikki dilli vehá váikkuhan dasa, mo mii oaidnit dan eará sámemáilmmi, muhto Sámediggi ii leat goittotge dat áidna ja olles sámemáilbmi.

Lehtola namuha ovdamearkka dihtii ealli dáiddaeallima ja ovtta iešstivrejumi hámi: nuortalaččaid Siidsååbbara, Siida Sámemusea, Sámi Oahpahusguovddáža ja Oulu universitehta Giellagas Instituhta ja fierpmádaga dáid skuvleninstitušuvnnaid gaskkas. Maiddái duohtavuohta- ja soabadallanproseassa ja soabadallanskuvlen leat ožžon ruđaid.

– Mis leat olu áššit álgimin ja jođus, muhto ovdamearkka dihtii suopmelaš medias dat riidoášši ja meroštallanášši váldá vehá menddo olu saji, lohká Veli-Pekka Lehtola.

"Suopma hállá máŋggain njálmmiin"

Martin Scheinin mielas Suopma leamašan ovdamearkka dihtii Ovttastuvvan Našuvnnain njunnošis ovddideamen eamiálbmotáššiid ja sámeáššiidge, go leamašan sáhka eamiálbmogiidda guoski ođđa áššegirjjiin.

Muhto Suoma siste sisriikkalaččat leat muhtin áššiin mannan ovddosguvlui ja de goittotge fas muhtun áššiin maŋosguvlui. Váidalahtti gal, Suopma lea jo guhká hállan máŋggain njálmmiin, lohká riikkaidgaskasaš- ja olmmošvuoigatvuođaid professor Martin Scheinin.

– Earenomážit maŋimuš jagiid áigge lea orron, ahte maŋosguvlui leamašan eanet lávkkit go ovddosguvlui. Sápmelaččaid eamiálbmotvuoigatvuođaid leat stežžen hui duođalaččat, ja dat ii vástit daid čuoččuhusaid maid Suopma lea ovdamearkka dihtii ON:in ovddastan.

Suoma, Sámi ja Eurohpa Uniovnna leavggat
Govva: Eljas Niskanen / Yle

Dán oktavuođas Scheinin namuha Sámediggelága lassin meahciráđđehuslága, Jiekŋameara ruovdemáđii, Deanu soahpamuša ja dan váikkuhusaid maiddái viidásabbot guolásteapmái davimus gielddain.

– Dát ovdáneapmi lea maid hui negatiivvalaš Suoma riikkaidgaskasaš beaggima dáfus, Scheinin fuomášahttá.

Varrasamosat: Sápmi

Váldoođđasat

Varrasamosat

Muualla Yle.fi:ssä