Sápmi |

Eanaš sámediggeáirasat oaivvildit, ahte válggaid galgá maŋidit, čiežas eai oainne dasa dárbbu – Man oaivilis don leat?

Sámedikki 24 áirasis ja várrelahtus 15:s leat čielgasit dan oaivilis, ahte sámediggeválggaid galgá sirdit.

Sámedikki áirasiin ja várrelahtuin 15:s sirddášedje sámediggeválggaid, čiežas eai ja guoktása oaivilat eai leat čielgasat.
Sámedikki áirasiin ja várrelahtuin 15:s sirddášedje sámediggeválggaid, čiežas eai ja guoktása oaivilat eai leat čielgasat. Govva: Vesa Toppari / Yle

Sámedikki dievasčoahkkin galgá boahtte vahkus mearridit, evttohago dat stáhtii sámediggeválggaid maŋideami. Dan várás stáhtaráđđi galggašii dahkat hohpolaš láhkaevttohusa Suoma riikkabeivviide.

Yle Sápmi jearai Sámedikki áirasiin ja várrelahtuin, maid sii evttohusas oaivvildit.

Sámedikki 21 áirasis ja golmma várrelahtus 15:s dorjot evttohusa ovddidit válggaid maŋideami ja oktages dihto eavttuiguin. Čiežas eai doarjjo evttohusa, ja okta ii hálit kommenteret.

Háliidit, ahte čuovvovaš válggain lea fámus ođđa sápmelašmeroštallan

Válggaid maŋideami dorjot ságadoalli Tiina Sanila-Aikio, vuosttas várreságadoalli Heikki Paltto, nubbi várreságadoalli Tuomas Aslak Juuso, stivralahtut Petra Magga-Vars, Pentti Pieski, Magreta Sara ja Nilla Tapiola, lahtut Jouni Aikio, Veikko Feodoroff, Neeta Jääskö, Kirsti Kustula, Ulla-Maarit Magga, Anne Nuorgam ja Jan Saijets ja várrelahttu Asko Länsman.

Maŋideami ákkastallet ON olmmošriektekomitea čovdosiiguin, maid mielde Suoma alimus hálddahusriekti rihkui sápmelaččaid iešmearridanrievtti, go dohkkehii jienasteaddjiid Sámedikki válgalogahallamii Sámedikki dáhtu vuostá. Komitea earret eará ávžžuha Suoma stáhta álgit doaimmaide, mat eastadit dakkár rihkkumiid boahttevuođas.

Sii, geat dorjot válggaid maŋideami, oidnet sápmelašmeroštallama rievdadeami oktan čoavddusin daid rihkkumiid easttadeapmái. Sii vurdet dan dáhpáhuvvat ovdal čuovvovaš válggaid.

– Dat váttisvuođat leat boahtán sámediggelága goalmmát paragráfa sápmelašmeroštallama dulkojumis. Lága ođasmahttinhan ii dáhpáhuva mánus iige vel jagisge, ahte dat váldá áiggi, čilge stivralahttu Petra Magga-Vars.

– Válggaid galgá maŋidit vai oažžut dakkár sámediggelága, man sápmelaččat dohkkehit ja Suopma bastá čorget dili, ahte gudnejahttá riikkaidgaskasaš eamiálbmotrivttiid, dadjá stivralahttu Pentti Pieski.

Čuovvovaš válggat galggašedje čađahuvvot juo čakčat. Danin áigotge dál hohpolaččat oažžut áigái válggaid guoski láhkanuppástusa.

– Lea dehálaš, ahte ášši lea čielggas ovdal go válggat leat. Dálá dilli lea moivvas ja dat váikkuha doppe politihkas, dadjá áirras Kirsti Kustula.

– Suoma stádas lea dál juoga ovddasvástádus. ON lea goit cuiggodan mearrádusaid maid leat dahkan stáda siste. Gal mii galgat geahččat, ahte mo dat Suoma stáda doarju sápmelaččaid, dadjá áirras Ulla-Maarit Magga.

Okta oaidná áitagiid, nubbi earáge molssaeavttuid

Áirras Áslat Holmberg doarju válggaid maŋideami dainna eavttuin, ahte sáhka lea dušše goalmmát paragráfa sápmelašmeroštallama rievdadeamis ovdal čuovvovaš válggaid. Danin son ii háliidan dadjat áššái čielgasit juo dahje ii.

Son ballá, ahte jus válggat sirdojuvvojit sámediggelága rahpama dihtii, šaddá preassa nuppástuhttit olles sámediggelága oanehis áiggis. Árvalus lea, ahte jus maŋideapmi ollašuvvá, čuovvovaš válggat livčče beannot-guovtti jagi geažes.

– Lea váttis čállit olles lága ođđasit nu hohppos áigetávvaliin. Dasa ii gánnet čatnasit, ahte olles lága galgá gárvet dan guovtte jagi áigge. Balan, ahte šaddá dakkár speallan stáhta bealde, ahte “jus háliidehpet, ahte ON mearrádus váldojuvvo vuhtii, dalle dohkkehehket dán lága”, čilge Holmberg.

Sámediggeáirras Jan Saijets lohká iežas vehá hirpmástuvvan, go gulai ahte dálá válgabadji sáhtášii joatkašuvvat vel guokte jagi. Son maid oaidná, ahte vaikko olles sámediggelága nuppástuhttin leage dehálaš, de ovdal válggaid lea hohpolaš dušše sihkkut eret sápmelašmeroštallama nu gohčoduvvon lappalaščuoggá.

– Livččen jáhkán, ahte dan livččii vejolaš dahkat ovtta jagis. Dál lea vejolašvuohta, ahte bohtetge guokte jagi eambbo Sámedikkis, masa in lean gal ráhkkanan. Mun ledjen smiehttan jo heaitit, dadjá Saijets.

Saijets smiehtada, ahte válggaid ii dárbbašivčče maŋidit, jos alimus hálddahusriekti rievddašii iežas mearrádusaid ja dan linjá, mo dat dulko sámediggelága sápmelašmeroštallama.

– Dalle válggaid ii dárbbašivčče sirdit, jos AHR sáhtášii rievdadit daid boares mearrádusaid ja váldit válgalogahallamis eret daid boastto ákkaiguin váldojuvvon olbmuid. Muhto go AHR ii kánske daga nie, de dalle lea bággu sirdit válggaid, čilge Saijets.

Čiežas eai sirddáše válggaid – "Dat lea vealaheapmi"

Áirasat Anu Avaskari, Jouko Hetta, Pigga Keskitalo, Kari Kyrö, Tanja Sanila, Antti Sujala ja várrelahttu Pekka Pekkala eai doarjjo válggaid maŋidanfiggamušaid.

– In oainne mange siva, manin válggaid galggašii sirdit, dadjá Antti Sujala.

– Dat lea vealaheapmi anáraččaid vuostá, jus válggat sirdojuvvojit, oaivvilda Pekka Pekkala.

Tanja Sanila eat leat fáhten ságaide, muhto son lea muitalan oaivilis Lapin Kansa ja Inarilainen -aviissain almmustahtton oaivilčállosis ovttas Avaskariin, Keskitaloin ja Kyröin. Sin mielas sáhka lea siskkáldas vealaheamis anáraččaid ja meahccelappalaččaid vuostá. Sii eai ane ON olmmošriektekomitea mearrádusa dakkár ággan, man dihtii válggaid galggašii sirdit.

– Olmmošriektekommišuvnna cealkámuš ii atte makkárge vuođu dasa, ahte galggašii maidige válggaid maŋidit. Dat ii leat Suoma lága mielde. Mu mielas galgá čuovvut lága ja dahkat nugo sámediggelága mielde galgá dahkat. Mun eahpidan, ahte dás sakka uhkiduvvo dakkár vuođđodorvvolašvuohta, mii mis Suomas lea, dadjá Pigga Keskitalo.

Kari Kyrö mielas sirdin lea dušši njealji siva dihtii.

– Válggaid válmmaštallan lea álgán juo jagi 2018 bealde, válggaid čađaheapmái eai leat teknihkalaš eastagat, sirdimii eai leat lágas makkárge ákkat, iige mu áddejumi mielde leat makkárge ákkat dasa, ahte áššis livččii viidát sámi álbmoga doarjja.

Jouko Hetta fas dadjá, ahte ášši ii guoskkat su persovnnalaččat, muhto jurddaša daid áirasiid, geat leat gergosat heaitit Sámedikkis.

– In vealttakeahttá háliidivčče sirdit. Munnje dohkkejit dábálaš válggat. Dakkár áirras, guhte ii hálit šat joatkit Sámedikkis, galggašii dasto veagal joatkit, jus válggaid eai doala dál, ákkastallá Hetta.

Várrelahttu Nihkolas Valkeapää ii háliidan kommenteret ášši.

Ášši galggašii čoavdašuvvat guovtti vahku siste

Ođđa ráđđehusprográmma mielde Suoma stáhta áiggošii gieđahallat boahttevaš sámediggeválggaid sirdimii laktáseaddji áššiid jođánamos lági mielde. Čavčča válggaid sirdin gáibida láhkarievdadusa sámediggeláhkii jo ovdal riikkabeivviid geassebottu.

Riikkabeaivvit čoahkkanit maŋimuš háve dán badjái bearjadaga 28.6.2019, nappo guovtti vahku geahčen. Čakčabadji fas álgá čakčamánu 4. beaivve. Dálá áigetávvala mielde sámediggeválggat galggašedje leat dalle juo jođus.

Sámediggi gieđahallá válggaid sirdima čoahkkimisttis maŋŋebárgga geassemánu 18. beaivve. Áššelisttu mielde ášši gieđahallojuvvo guđát áššin, nappo dalán dan maŋŋá go ságajođiheaddjit ja eará lahtut leat muitalan, makkár dilálašvuođain ja doaimmain leat ovddastan Sámedikki.

Galggašiigo sámediggeválggaid du mielas maŋidit?

Manne?

Varrasamosat: Sápmi

Váldoođđasat

Varrasamosat

Muualla Yle.fi:ssä