Sápmi |

Eurohpa ráđi komitea ávžžuha Suoma nannet Sámedikki oassálastinrivttiid láhkaásaheames ja čoavdit sámemeroštallanášši ovttas sápmelaččaiguin

Ráđđeaddi komitea lea ođđa raporttastis árvvoštallan, mo Suopma lea ollašuhttán álbmotlaš vehádagaid suodjaleami guoski soahpamuša.

Anáraš, mááccuh, inarinsaame, Sámediggi, Saamelaiskäräjät
Arkiivagovva Sámedikki dievasčoahkkimis. Eurohpa ráđi ráđđeaddi komitea ávžžuha Suoma stáhta nannet Sámedikki sajádaga. Govva: Linda Tammela / Yle

Eurohpa ráđi ráđđeaddi komitea váldá beali sámeáššiide ođđasamos raporttastis.Raporta guoská dan, mo álbmotlaš vehádagaid suodjaleami guoski riikkaidgaskasaš soahpamuš lea ollašuvvan Suomas.

Raporttas ávžžuhit Suoma eiseválddiid earret eará čoavdit Sámedikki válgalogahallanášši, sihkkarastit sápmelaččaid oassálastinvejolašvuođaid láhkaásaheames ja ovddidit earret eará ILO 169 -soahpamuša ja davviriikkalaš sámesoahpamuša ratifierema.

Dasa lassin ráđđeaddi komitea ávžžuha sihkkarastit ruhtadeami sámegielat dearvvasvuođa- ja sosiálabálvalusaide ja giddet fuopmášumi sámegielaid oahpahussii.

Ráđđeaddi komitea ávžžuha eiseválddiid váldit vuhtii sin fuopmášumiid ja ávžžuhusaid. Earret eará čuovvovaš áššiid ovdii vurdet doaimmaid jođáneamos lági mielde.

Ávžžuhus: Sámedikki jienastanvuoigatvuođa galgá čielggasmahttit

Ráđđeaddi komitea ávžžuha eiseválddiid ovttas sápmelaččaiguin hábmet Sámedikki válgalogahallamii merkema várás dakkár ortnega, mii dovddastuvvo almmolaččat. Dainna komitea mielde sáhtášii oažžut áigái dássedeattu servošiid gaskkas nu, ahte sáhttet seailluhit sámeálbmoga oktasaš iešstivrema ja nuppe dáfus friija iešidentifikašuvnna.

– Válgalogahallamii merkema objektiivvalaš kriteraid earuheapmi das, gii lea sápmelaš, sáhtášii leat okta vuohki bidjat dássededdui guktuid rivttiid, čuožžu komitea raporttas.

Ávžžuhus: Sámedikki oassálastinrivttiid láhkaásaheames galgá nannet

Ráđđeaddi komitea lea fuolas sápmelaččaid vejolašvuođain oassálastit eana- ja čáhcevuoigatvuođaid guoski mearrádusdahkamii ja das, ahte ráđđádallangeatnegasvuođa guoski láhkaásaheapmi ođasmahttima eahpelihkostuvvamis.

Komitea ávžžuhage eiseválddiid nannet Sámedikki oassálastinrivttiid láhkaásaheames ja maiddái geavadis earret eare nu, ahte sihkkarastet Sámediggái dárbbašlaš resurssaid ja ordnejit skuvlejumi eiseválddiide sihke báikkálaččat ja riikkaviidosaččat, vai ráđđádallangeatnegasvuohta ollašuvvá rivttes láhkai.

– Sámediggelága nuppástusa galggašii vuoruhit, muhto eiseválddit galggašedje sihkkarastit beaktilis oassálastima hohpolaččat maiddái ovdal láhkanuppástusa.

Čuovvovaš ávžžuhusat leat raporttas eará ávžžuhusaid vuolde.

Ávžžuhus: Sámekultuvrra suoji galgá sihkkarastit mearrádusaid dahkamis

Komitea ávžžuha Suoma eiseválddiid ovttas sápmelaččaiguin sihkkarastit sámekultuvrra suoji mearrádusaid dahkamis. Dan galggašii dahkat nu, ahte sápmelaččaid árbevirolaš eanageavaheapmái guoski mearrádusat eai váikkut negatiivvalaččat sápmelaččaid vejolašvuođaide eallit iežaset kultuvrra mielde ja ovddidit dan.

– Vai sáhttá sihkkarastit sámiid kultuvrralaš ja institušuvnnalaš iešmearrideami, eiseválddit galggašedje joatkit ovttaoaivilvuođa ohcama áššái laktáseaddji láhkaásaheami ođasmahttimis ja ILO 169 -soahpamuša ja davviriikkalaš sámesoahpamuša ratifieremis.

Ávžžuhus: Sámegielat sode-bálvalusaide galgá ásahit mihttomeriid ja sámegielaid oahpahusa doarjaga galgá nannet

Ráđđeaddi komitea ávžžuha eiseválddiid ovttas sápmelaččaiguin čielggasmahttit sámegielat sosiála- ja dearvvasvuođabálvalusaid fállama sámiid ruovttuguovllus. Daidda galggašii maid meroštallat mihttomeriid.

– Bušeahtaruhtadeapmi galggašii leat doarvái vai mihttomeriid sáhttá ollašuhttit realisttalaččat.

Dasa lassin komitea ávžžuha eiseválddiid árvvoštallat bálvalusaid dárbbu ja guorahallat, makkár bálvalusaid sáhtášii ordnet sámeguovllu olggobealde.

Komitea ávžžuha eiseválddiid maiddái nannet sámegielaid oahpahusa doarjaga ja erenoamážit giddet fuopmášumi giellabesiide, gáiddusoahpahussii ja oahpaheaddjiid skuvlemii.

Čuovvunraporta almmustahtto viđa jagi gaskkaid

Ráđđeaddi komitea duorastaga 31.10. almmustuvvan raporta guoská Eurohpa ráđi rámmavuođđosoahpamuša, mii guoská álbmotlaš vehádagaid suodjaleami (Framework Convention for the Protection of National Minorities FCNM).

Raportta sáhtát lohkat eaŋgalasgillii dáppe. Suoma stáhta lea maid kommenteren raportta, dan gávnnat dáppe. Suoma maŋimuš raportta álbmotlaš vehádagaid suodjaleami guoski rámmavuođđosoahpamuša ollašuhttimis fas sáhtát lohkat dáppe.

Rámmavuođđosoahpamuš geatnegahttá vuoigatvuođalaččat daid Eurohpá ráđi lahttoriikkaid, mat leat ratifieren soahpamuša. Eurohpa ráđi ministtarkomitea árvvoštallá dan ollašuhttima ja das sin veahkeha ráđđeaddi komitea.

Ráđđeaddi komitea fállá iežas fuopmášumiid ja ávžžuhusaid vuođđun ministtarkomitea julgacealkagii, mii guoská rámmavuođđosoahpamuša ollašuhttima Suomas.

Soahpamuša ollašuhttimis almmustahttet čuovvunraportta viđa jagi gaskkaid. Ráđđeaddi komitea galledii Anára ja Helssega 18.–22.3.2019.

Eurohpa ráđi ministtarkomitea dohkkehii rámmavuođđosoahpamuš jagis 1994 ja dat bođii fápmui jagis 1998. Suopma lea leamaš soahpamuša oassebeallin álggu rájes.

Dárkkálmahtton 31.10. dii 8:14: Sámekultuvrra suodjái, sámegielat sode-bálvalusaide ja oahpahussii laktáseaddji ávžžuhusat leat raporttas eará ávžžuhusaid vuolde. Sámedikki jienastanvuoigatvuođa ja oassálastinrivttiid ovdii vurdet doaimmaid jođáneamos lági mielde.

Varrasamosat: Sápmi

Váldoođđasat

Varrasamosat

Muualla Yle.fi:ssä