Sápmi |

Gárasavvonis ovdaskuvlalaččaide ii leat sámegielat joavku eahketbeaidoaimma várás: ovttaveardásašvuođaáittardeaddji dutká ášši

Gárasavvonis leamaš váttisvuođat ordnet dievasmahtti árrabajásgeassindoaimma sámegillii.

Ingá-Máret Gaup-Juuso
Ingá-Máret Gaup-Juuso lea geahččalan ohcat čovdosa áššái ovttas gielddain, muhto su mánnái ii leat vel ordnašuvvan sámegielat mánáidgárdesadji. Govva: Sannamari Blinikka-Tyrväinen

Gárasavvonlaš vánhen Ingá-Máret Gaup-Juuso ozai mannan čavčča iežas bárdnái saji sámegielat mánáidgárdedoibmii eahketbeivviide, go mánná galggai álggahit ovdaskuvlla.

Árrabajásgeassinlága mielde ovdaskuvlalaččat leat vuoigaidahtton oažžut nu gohčoduvvon dievasmahtti árrabajásgeassinbálvalusaid ovdamearkka dihtii vánhemiid bargguid dihte.

Sámegielat sadji ii goittotge ordnašuvvan, ja mánná lea olles čavčča leamaš suomagielat joavkkus eahketbeivviid. Gaup-Juuso lea geahččalan ohcat čovdosa áššái ovttas gielddain, muhto konkrehta čovdosat eai leat dán rádjai gávdnon.

– Lea oalle váivi, ahte dan šaddá vásihit dakkár vuođalogus go 2021. Go mii diehtit Eanodat lea sámiid ruovttuguovlu, gos galggašii namalassii dat giellaláhka doaibmat nu, ahte sámegielat olbmuide fállojuvvojit maiddái sámegielat bálvalusat, Gaup-Juuso lohká.

– Mánnáihan buktá iežas eatnigiella dakkár dorvvu ja oadjebasvuođa. Ja dan geažil mun in leat sáhttán nu dávjá guođđit iežan máná dohko mánáidgárdái, Gaup-Juuso muitala iežas máná dilis.

Árrabajásgeassinlága mielde gielddat galget ordnet sámegielat mánáide árrabajásgeassima sin eatnigillii buot guovlluin Suomas. Sámi giellaláhkages geatnegahttá eandalii sámeguovllu gielddaid ordnet sámegielat bálvalusaid.

Ovttaveardásašvuođaáittardeaddji dutká ášši

Go ášši ii leat gielddas ovdánan, Ingá-Máret Gaup-Juuso válddii oktavuođa sámedikkiin ja maŋŋil guoddalii áššis maiddái ovttaveardásašvuođaáittardeaddjái, guhte Suomas gohcá ovttaveardásašvuođa ollašuvvama.

Ovttaveardásašvuođaiáttardeaddji lea čielggadeamin ášši. Ovttaveardásašvuođaáittardeaddji lea Eanodaga gildii čujuhuvvon čielggadanbivdagis cealkán, ahte su gálduid mielde Gárasavvonis ii leat dál sámegielat joavku dievasmahtti árrabajásgeassima várás.

Eanodaga gielda lea jagis 2008 ožžon vealahanlávdegottis vealahangildosa ja áittasáhkuid das, ahte eai leat nákcen ordnet eatnigielat beaivedivššu dásseárvosaččat sámegielat mánáide. Dalle gávnnahedje, ahte ii leat doarvái ordnet sámegielat mánáide dakkár divššu, gos lea sámegielat bargi, jos suomagielat mánát leat seamma joavkkus. Dalle maiddái deattuhedje dan, ahte go Eanodat gullá sámeguvlui, lea erenomáš geatnegasvuohta ordnet bálvalusaid sámegillii aktiivvalaččat.

Eanodaga gieldda árrabajásgeassinhoavda Sarita Helttunen muitala Yle Sápmái, ahte gielda kommentere ášši easkka dasto go gieldda vástádus ovttaveardásašvuođaáittardeaddjái lea gieđahallojuvvon eallinfápmolávdegottis njukčamánus. Ovttaveardásašvuođaáittardeaddji vuordá gielddas vástádusa 19.3. rádjai.

Eadnái leamaš lossat viggat ovddidit ášši

Sámevánhen Ingá-Máret Gaup-Juuso mielas lea lossat, ahte son priváhttaolmmožin ferte dovdat lágaid ja dorvvastit alit eiseválddiide dákkár áššiin, mat galggašedje ordnejuvvot dásseárvosaččat maid sámegielagiidda.

– Mu mielas čájeha dat dilli, ahte mis duođainge vel dat giellalágat eai doaimma nu lunddolaččat nugo dat galggaše, Gaup-Juuso lohká.

Ingá-Máret Gaup-Juuso lea čalmmustahttán bártnis mánáidgárdedili maiddái sosiála medias, vai oaččošii politihkkáriid ja eará sámiid fuomášit, makkár sámegiela sajádat servodagas lea. Dat lea šaddan dego váibmoáššin sutnje, go son oaidná áššis stuorát mearkkašumi.

– Jos dainnaládje dulbmojuvvo dat sámegiella ja namalassii sámemánáin váldojuvvo riekti geavahit iežaset eatnigiela, nu dathan lea stuorra vahát sámegiela boahtteáigái, Gaup-Juuso lohká.

Sámi giellalága mielde sámegiel bálvalusaid ii galggašii šaddat sierra gáibidit

Sámedikki gielladorvočálli Anne Kirste Aikio muitala, ahte sámi giellalága ulbmila mielde bálvalusaid galggašii namalassii fállat aktiivvalaččat sierra gáibideami haga. Olbmot váldet measta vahkkosaččat oktavuođa sámediggái justa dakkár áššiin, go sámegielat bálvalusat eai ollašuva lunddolaččat gielddain.

– Dábálaš lea, ahte vánhemat dahje olbmot ieža šaddet daid gáibidit, mii lea justa dan sámi giellalága vuoiŋŋa ja ulbmila vuostá. Nu ahte midjiide gal bohtet dat gažaldagat oalle ollu, Aikio dadjá.

Anne Kirste Aikio
Sámedikki gielladorvočálli Anne Kirste Aikio mielas lea buorre, ahte olbmot váldet oktavuođa sutnje dakkár dáhpáhusain, go gielalaš vuoigatvuođat eai ollašuva. Govva: Linnea Rasmus / Yle

Aikio muitala, ahte sámeguovllus dábálaččat gielddat gal nuppedáfus jo oalle bures ordnejit árrabajásgeassima sámegillii.

– Sámeguovllus gal oalle bures gielddat dán áigge jo ordnejit dan sámegielat árrabajásgeassima nu mo lea jurddašuvvon. Muhto dieđusge dákkár dáhpáhusat bohtet.

Gielladorvočálli ávžžuha gielddaid váldit aktiivvalaš rolla sámegielat bargiid oččodeamis

Ingá-Máret Gaup-Juuso lea ožžon Eanodaga gielddas dieđu, ahte gielda lea bidjan moddii ohcanláhkái sámegielat mánáidgárdeoahpaheaddji virggi Gárasavvonii, muhto bargi ii leat gávdnon. Eanodaga gielda ohcá maiddái dál sámegielat bearašbeaivedivššára oasseáigásaš virgái Gárasavvonii.

Sámedikkis dovdet bures sámegielat bargiid vátnivuođa. Gielladorvočálli Anne Kirste Aikio goittotge muittuha, ahte lea maid gielddaid duohken buoridit sámegielat bargiid dili. Sámi giellalága mielde gielddat galget ieža aktiivvalaččat bargat dan ovdii, ahte sis livčče skuvlejuvvon sámegielat bargit ja plánet ovddalgihtii, makkár dárbbut sámegielaid ektui gielddas leat.

– Dan dihtii ii sáhte álo dadjat, ahte ii dušše gávdnon bargi. Go doppe leat namalassii gáibádusat das, ahte maid gielddat ja eiseválddit galget ovddalgihtii dahkat, vai dákkár dilálašvuođat eai šatta, Aikio lohká.

Guldal dás lasi radioođđasiid. Jietna: Yle Ođđasat Sámis

Varrasamosat: Sápmi

Váldoođđasat

Varrasamosat

Muualla Yle.fi:ssä