Sápmi

Geahča govvagalleriija: ná Sápmi ávvudii álbmotbeaivvi Anáris, Ohcejogas, Heahtás ja Helssegis

Sámi álbmotbeaivi 2020 Anáris
Anára sámeluohkát lávlo álbmotbeaidoaluin, mat lágiduvvojedje Sámekulturguovddáš Sajosa auditoriijas. Govva: Ville Fofonoff / Yle

Leat čohkken dán artihkkalii govaid Sámi álbmotbeaivvi ávvudoaluin.

Buorre Sámi álbmotbeaivi! Pyeri Säämi aalmugpeivi! Šiõǥǥ Saaʹmi meersažpeiʹvv!

Sámiid álbmotbeaivvi leat ávvudan maid dán jagi miehtá Sámi ja Suoma. Yle Sápmi čájehii njuolggasáttan Yle Areenas, mii álbmotbeaivve dáhpáhuvai Ohcejogas, Anáris, Eanodagas ja Helssegis.

Video: Sara Wesslin, Anja Kaarret ja Aslak Paltto ráhkkaneamen álbmotbeaisáddagii
Geahča dás Yle Sámi Areena-sáddaga álbmotbeaiávvudemiin. Sátta lea váldooasis sámegielat. Video: Yle Sápmi

Anáris levgen, mánáid prográmma ja mállásat

Anáris álbmotbeaivi álggii árbevirolaččat sámeleavggain levgemiin ja Sámi soga lávlagiin. Davvi-Sámi luondduguovddáš ja sámemusea Siidda šilljui ledje čoahkkánan sihke mánát ja rávesolbmot.

Iđitbeaivve Sámekulturguovddáš Sajosis lei prográmma mánáide. Doppe earret eará Anára skuvlla sámeluohkát lávlo, čájáhalle ja dánso. Dáhpáhusas lávddi alde finai maiddái Sámedikki ságadoalli Tiina Sanila-Aikio leuddemin.

Sanila-Aikio illuda, ahte dán beaivvis lea šaddan oktasaš beaivi njealji riikka sápmelaččaide.

– Mu mielas lea suohtas oaidnit, mo dán beaivvis lea šaddan jagiid áigge áibbas ođđalágan ilolaš ávvubeaivi.

Anára searvegottevissui olbmot čoahkkanedje Sámi álbmotbeaimállásiidda. Daid ordnejedje ovttas SámiSoster-searvi, Anára gielda ja Anára searvegoddi.

Inger-Anni Äärelä SámiSoster-searvvis leamaš mielde lágideamen oktasaš dáhpáhusa jo 15 jagi. Sutnje álbmotbeaivi mearkkaša oktiigullevašvuođa.

– Das boahtá dakkár dovdu, ahte mii leat okta álbmot dáppe Suomas. Ovttas mii leat nana álbmot, dadjá Äärelä.

Inger-Anni Äärelä ja Anneli Lappalainen Anára searvegotteviesus Sámi álbmotbeaivve 2020
Inger-Anni Äärelä ja Anneli Lappalainen Anára searvegotteviesus leigga ráhkkaneamen Yle Sámi álbmotbeaisáddagii. Govva: Tuomas Hautaniemi / Yle

Searvegoddi lei ožžon guossin Oulu bismagotti bismma Jukka Keskitalo. Son lei boahtán Anárii doallat Sámi álbmotbeaivvi meassu.

– Áiggun iežan sártnis gieđahallat vehá maiddái Anárjávrri. Oainnat evankeliumis muitalit stoarpmas Genesaret jávrris, man iežan sártnis buohtastahtán vehá Anárjávrriin.

Siiddas rahpe álbmotbeaivvi Sámi árbbi pop up -čájáhusa. Dat lea oaidninláhkai Siidda loktafeaskkáris gitta miessemánu lohppii.

Čájáhus ovdanbuktá Sámemusea čoakkáldagaid dávviriid, maid Metropolia ámmátallaskuvlla studeanttat konserverejedje dahjege gieđahalle čakčat 2019 eamiálbmogiid dávviriid konserverenkurssas.

Ohcejoga skuvllalaččain ledje iežaset álbmotbeaidoaimmat

Maiddái Ohcejohnjálmmi skuvllas álggahedje beaivvi levgemiin. Dasa lassin oahppiin ledje eará álbmotbeaidoaimmat, muitala oahppi Aleks Aikio.

– Leat geahččan filmmaid, leavgga lokten lea leamaš ja lávlluimet Sámi soga lávlaga.

Skuvlla 5.–6.-luohkálaččat háleštedje beaivvi áigge Sámi symbolain ja ohppe sámeleavgga historjjás. Dán jagi álbmotbeaivvi temán ledje eamiálbmogat, muitala oahpaheaddji Anni Ahlakorpi.

– Temá válljejuvvui čalmmustahttindihte dan, ahte sámit leat okta eamiálbmot eará eamiálbmogiid siste. Čakčat giellavahku áigge vuojuimet hui čiekŋalit sámegielaide ja sámekultuvrii, ja dál orui vuogas čalmmustahttit vehá eará eamiálbmogiid maiddái, muitala Ahlakorpi.

Heahtás ledje maid ávvumállásat

SámiSoster, Eanodaga gielda ja Johtti sápmelaččat -searvi fálle gáhku ja mállásiid álbmotbeaivvi gudnin Heahtá Luovatupas.

Anne-Maria Magga Heahtás muitala, ahte sutnje Sámi álbmotbeaivi lea hui dehálaš.

– Dat lea buorre beaivi bisánit ja smiehttat min historjjá ja dan, ahte mii leat álbmot, mii ain lea dáppe. Dat lea munnje dakkár beaivi, mas leat dievva dovddut.

Magga mielas lea váivi, ahte álbmotbeaivi lea šaddan beaivin, goas čuvgehit váldoservodaga sámeáššiin. Su mielas deaddu galggašii leat eambbo sápmelaččaid oktasaš dáhpáhusain ja ávvudemiin.

– Dan čuvgehusdoaimma sáhtášii de dahkat vaikke dan vahku áigge dahje muhtin eará beaivve, nu ahte dát beaivi livččii min várás iige váldoálbmoga várás, dadjá Magga.

Anne-Maria Magga
Anne-Maria Magga dadjá, ahte sámeáššit leat sutnje olles eallin. Govva: Anni-Saara Paltto

Oktasaš ávvudeapmi Helssega universitehtas

Helssegis ávvudedje Sámi álbmotbeaivvi Helssega universitehtas. Gaskabeaiáigge gesse Sámi leavgga stággui, lávlo Sámi soga lávlaga ja dolle friija sáhkavuoruid. Dan maŋŋá vel gáfestalle.

Helssega álbmotarkiivvas dolle panelaságastallama, mas lei sáhkan ILO-soahpamuš ja sápmelaččaid gielalaš ja kultuvrralaš rievttit Suomas. Panelistan ledje Petra Laiti Suoma Sámi Nuorain, Nuortalaš kulturfoandda áššeolmmoš Mari Korpimäki ja riekteministeriija ráđđádalli virgeolmmoš Yrsa Nyman. Ságastallama stivrii servodatberošteaddji Janne Hirvasvuopio.

Mari Korpimäki oaidná álbmotbeaivvi fámolaš beaivin ja illuda, ahte sápmelaččat miehtá riikka ordnejit oktasaš ávvudemiid. Korpimäki muitala iežas dovdat rámi ja ilu das, man nana kultuvra sápmelaččain lea.

– Dán áigge sámevuođas dihtet eanet go goassige ovdal ja min atnet stuorát árvvus. Olbmot áddejit sierra gielaid ja kultuvrraid árvvu. Olu galgat ain bargat, iihan dat dása noga. Dál lea buorre boddu geahčadit, maid leat ožžon áigái ja maid sáhttit boahtteáiggis ain oažžut áigái. Otne mii ávvudit, modjá Korpimäki.

Sámi álbmotbeaivi oidnui maiddái Turku gávpogis, mii levgii dán jagi vuosttas háve virggálaččat sámeleavggain.

Varrasamosat

Muualla Yle.fi:ssä