Sápmi |

Girjása čearru vuittii Ruoŧa stáhta alimus duopmostuolus – sápmelaččat čuvvo duomu almmuheami ganjalčalmmiid

Girjása čearus lea dál oktoriekti hálddašit ja mearridit bivddus ja guolásteamis Jiellevári guovllus Davvi-Ruoŧas.

Åsa Larsson Blind ja Matti Blind Berg
Ruoŧa Sámiid Riikasearvvi ságadoalli Åsa Larsson Blind ja Girjása ságadoalli Matti Blind Berg leigga mojunjálmmiid Ruoŧa alimus rievtti dieđihandilálašvuođas dan maŋŋá, go duopmu almmuhuvvui. Govva: Adam Karls Johansson/Sameradion & SVT Sápmi

Duorastaga 23.1. almmuhuvvui historjjálaš riekteduopmu: Girjása čearru (dahjege bálggus) vuittii Ruoŧa stáhta alimus duopmostuolus, ja dál lea čearus oktoriekti hálddašit smávvafuođđobivddu ja guolásteami Jiellevári guovllus Davvi-Ruoŧas.

Ruoŧa sámiid riikkasearvvi ovddeš ságadoalli Jörgen Jonssonis golggihedje gatnjalat, go alimus rievtti duopmu čielggai.

– Lea fiinna dovdu leat mielde dás. Girjás lea vuoitán, son dajai ganjalčalmmiid.

Girjása ságadoalli Matti Blind Berg illá gávnnai sániid.

– Eai mus leat sánit. Dát lea máilmme buorre dovdu, logi jagi dáistaleapmi lea dál meattá. Dás álgá ođđa áigi.

Seammalágan jurdagat ledje maiddái Ruoŧa sámiid riikkasearvvi ságadoalli Åsa Larsson Blindis.

– Dát lea nu stuorra beaivi midjiide.

Čearu olmmoš Bror Saitton maid illudii, go viimmat leat geargan jagiid bistán gearregastimiin. Saitton lohká jáhkkit, ahte sis leat buorit olbmot mearrideamen čearu áššiin boahttevuođas.

– Gal dat lea buorre dovdu. Goit min čearu bealde mun in sura inge eahpit, dat leat dohkálaš ja viisses olbmot, geat bohtet hálddašit ja gieđahallat. Dat eai maidge háddje ja čiega, muhto dat giktet, ahte dat lea min siidda sámiide ávki.

Girjása duopmu
Ruoŧa alimus riekti doalai preassadilálašvuođa duomu almmuheami maŋŋá. Girjása čearu olbmot govas ovddas: Anna-Britta Rikko, Ove Blind ja Bror Saitton. Govva: Mikaela Sjöstedt / Sameradion & SVT Sápmi

Duopmostuolu mearrádus

Alimus duopmostuolus ledje ovttaoaivilis das, ahte Girjása čearus lea oktoriekti hálddašit smávvafuođđobivddu ja guolásteami ja mearridit lobiin čearu eatnamiin gilvinrájá bajábealde. Smávvafuođđobivdu guoská Ruoŧas lottiid lassin earet eará njoammel- ja riebanbivddu.

Geavadis duopmu dárkkuha dan, ahte čearru oažžu mearridit, gos ja mo sin guovllus oažžu meahcástit ja guolástit – ja ovdamearkka dihte stivret bivdiid daid guovlluide, gos eai aiddo dalle leat bohccot guohtumin.

Duopmostuolu buot vihtta lahtu ledje ovttaoaivilis das, ahte mii duomus daddjojuvvo guovllu geavaheamis doloža rájes, doalvu dasa, ahte čearu áššečuoččáldahttin (su. kanne) galgá dohkkehuvvot. Dušše guokte lahtu ledje dan oaivilis, ahte áššečuoččáldahttin galgá dohkkehuvvot boazodoallolága vuođul.

Alimus duopmostuolu duomus čuožžu earret eará, ahte boazodoalloláhka ii atte čerrui rievtti hálddašit bivddu ja guolásteami dan guovllus, gos čearru hárjeha boazodoalu, muhto čearus lea goittotge oktoriekti hálddašit bivddu ja guolásteami eatnamiid agibeaigeavahusa ja dološ návddašanvuoigatvuođa vuođul.

Duomu sáhttá lohkat ruoŧagillii dáppe.

girjás girjas čearrru
Govva: SVT

Buot álggii logi jagi dassái

Ruoŧas čearuin leamašan nana riekti bivdui ja guolásteapmái don doloža rájes. Čearut hálddašedjege Ruoŧas iežaset guovlluid smávvafuođđobivddu ja guolásteami gitta jagi 1992 rádjái.

Jagis 1993 Ruoŧa riikabeaivvit mearridedje váldit eret dán rievtti čearuin ja hálddašeapmi sirdásii stáhtii. Sápmelaččat ja čearut vuostálaste dán mearrádusa garrasit. Ruoŧa Sámediggi ja Ruoŧa Sámiid Riikasearvi (RSR) barge jagiid čoavdindihte ášši, muhto eai lihkostuvvan.

Jagi 1993 rájes leat leanastivra ja eanandoallodoaimmahat stivren bivddu čearuid eatnamiin. Dálá dilis besset sápmelaččat, ruoŧŧelaččat ja olgoriikkalaččat bivdit seamma eavttuiguin. Stáhta lea ráddjen bivddu dušše dan veardde, ahte golmma vuosttaš bivdovahkku áigge bivdui besset dušše Ruoŧa stáhtaborgárat.

Jagis 2009 mearridii Girjása čearru ovttas RSR vehkiin stevdnet stáhta. Girjása čearru čuoččuhii, ahte sis lea oktoriekti hálddašit smávvafuođđobivddu ja guolásteami gilvinrájá bajábealde čearu duottarguovlluin.

Diggerievttis čearru vuittii – hoavvarievttis fas bivdoeatnamiid hálddašanrievtti juhke čearu ja stáhta gaskkas

Girjás-ášši leat gieđahallan dál diggerievttis, hoavvarievttis ja alimus rievttis.

Jagis 2016 Girjás vuittii diggeášši Ruoŧa stáhta vuostá Jiellevári diggerievttis ovttajienalaš mearrádusain.

Jiellevári diggeriekti ákkastalai mearrádusas juolludit Girjása čerrui oktorivttiid dainna, ahte Girjás lea geavahan eatnamiid guhkit áigge go Ruoŧa stáhta. Diggeriekti lei dutkan máŋga ášši, muhto dehálamos ášši lei dat, man guhká čearru lea geavahan eatnamiid ja goas Ruoŧa stáhtas bođii eananeaiggát.

– Ággan dupmui lei dat, ahte sámit leat geavahan guovllu eatnamiid jo 500 jagi Kristusa riegádeami maŋŋá ja dan rájes. Čearru lea bivdán ja guolástan Girjása eatnamiin dan rájes gitta dálá beaivái, čilgii duopmár Niklas Lund.

Diggerievtti mielde Ruoŧa stáhta bođii eananeaiggádin guvlui vuosttas háve ovdal jagi 1887 giddodatdoaimmaheami, vuosttas boazodoallolága oktavuođas. Diggeriekti oaivvildii maid, ahte čearru lea ožžon vuoigatvuođaid dan bokte, go lea guhkes áigge siste geavahan guovllu eatnamiid – gilvaleami haga.

Jagis 2018 Davvi-Norrlándda hoavvariekti fas mearridii, ahte Girjása čearru ja Ruoŧa stáhta galget ovttas hálddašit bivddu ja guolástusa Girjása čearus. Hoavvarievtti mielas Girjása čearus galgá leat buoret riekti bivdit iežas guohtuneatnamiin go stáhtas, muhto čearru ii goittotge ožžon rievtti hálddašit guovllu bivddu okto.

Davvi-Norrlándda hoavvarievtti mearrádusa maŋŋá sihke Girjása čearru ja Ruoŧa stáhta váide ášši alimus duopmostullui. Doppe ášši gieđahallagohte mannan čavčča. Otne duorastaga áššis celkkojuvvui maŋimuš sátni, go alimus duopmostuollu almmuhii iežas duomu.

Ruoŧa stáhta ráđđehus almmuhii duorastaga, ahte dat dál vuos analysere duomu ovdalgo almmuha, álggahago dat makkárnu doaimmaid dan dihte.

Loga lasi Girjása diggeášši birra Sameradion & SVT Sámi neahttasiidduin.

Varrasamosat: Sápmi

Váldoođđasat

Varrasamosat

Muualla Yle.fi:ssä