Sápmi |

Helssegis doaibmá bálkkašuvvon sámeluohkká – oahpaheaddji sávašii eambbo doarjaga Sámis

Sámeluohkás duhkoraddet bohccuiguin ja guldalit sámegielat máidnasiid. Dát oahpahus doaibmá ovdamearkan eará skuvllaide.

Milla Pulska, Helsset
Milla Pulska oahpaha Suoma vuosttáš sámeluohká, mii lea sámeguovllu olggobealde. Govva: Linda Tammela / Yle

Helssetlaš vuođđoskuvllas luohkkáoahpaheaddji Milla Pulska ráhkkana vahku vuosttaš bargobeaivái. Beaivi lea guhkki, dasgo Pulska bargá guovttegielat suoma-sámeluohká oahpaheaddjin, oahpaha sámegiela vierisgiellan ja dasa lassin dahká vel eará oahpahusbargguid skuvllas.

Pulska lea Vuohčus eret ja lea stuđeren Oulus. Son lea dál orron Helssegis sámeluohká álggaheami rájes, čavččas 2018.

Dákkár sámeluohkká lea Suomas sámeguovllu olggobealde áidnalunddot. Gieskat dat bálkkašuvvui doaimmastis sámekultuvrra ja -giela ovdii. Guovttegielat oahpahus, mas sámegiella lea nubbin giellan, lea geasuhan viidát. Luohká doibmii leat fitnan oahpásmuvvamin ovddasteaddjit máŋggain sajiin.

– Bálkkašupmi lea buohkaide, geat leat bargan sámeoahpahusa ovdii oaivegávpotguovllus. Vánhemat ja aktivisttat leat máŋga jagi bargan dán ovdii, lohká Pulska.

Pulska ieš leage duđavaš dasa, mo Helssega sámeluohkká čájeha ovdamearkka eará skuvllaide: dál Oulus leat mearridan vuođđudit sullasaš sámeluohká, jus fal ožžot doarvái mánáid čoahkkái. Bálkkašupmi maid su mielas čájeha dan, man dehálaš mearkkašupmi sámeluohkáin sámeguovllu olggobealde lea.

– Lea somá ja dehálaš oaidnit, mo sámegielat oahpahus ovdána Suomas sámeguovllu olggobealde. Ja go beassá dan ovdii bargat ja oaidná mo áššit ovdánit, muitala Pulska.

Bargá okto guhkkin eret Sámis

Go gažaldat lea áidnalunddot doaimmas, ii earáin Pasila skuvllas leat seammalágan bargu go Milla Pulskas. Su lagamuš kollegat eai sámás, muhto lihkká son oažžu doarjaga.

– Dáppe lea hui somás bargobiras, ahte singuin mun dieđusge barggan ovttas. Jearan ja oahpan, go sii leat bargan guhkkit áigge go mun, go ieš lean easkka álggahan.

– Oaččun gal olu veahki ja doarjaga dáppe suomagielat oahpaheaddjiin, muhto gal mus lea muhtumin dakkár dovdu, ahte lean okto ja guhkkin. Livččii monu buorre oažžut doarjaga maiddái eanet sámeguovllus ja oktavuođa doallat dohko.

Pulska okta evttohus livčče sámegielat oahpaheaddjiid skuvlejumiid ordnen, vaikko obalohkái son gáibidivčče eambbo oktavuođa sámeguovlluin.

Oktasaš niehku

Vaikko Helssegis leage guhkes mátki Sápmái, lea Sápmi oidnosis máŋggaláhkai sámeluohkás. Lávus beassá velohallat, boares ullosuohkuin gorron bohccuin fas duhkoraddat.

Diibmá beasai joavku vel earenoamáš mátkái – deaivvadit eará sámemánáiguin Sámenuoraid dáiddadáhpáhusas Anáris. Muitu lea báhcán millii ja oktasaš sávaldat lea, ahte dán jagi sii beasašedje fas oassálastit.

– Mánát leat iešalddes juo čavčča rájes álgán vuordit, ahte beasságo fas dohko dáiddadáhpáhussii, čaibmá oahpaheaddji Milla Pulska.

Varrasamosat: Sápmi

Váldoođđasat

Varrasamosat

Muualla Yle.fi:ssä