Sápmi |

"Ii" ođđa sámediggeválggaide – Sámedikki stivra hilggui čavčča válgabohtosis dahkkon njulgengáibádusaid

Váidit ledje gáibidan sámediggeválggaid bohtosa gomiheami earret eará válgalogahallan- ja poastajienastanmoivvi dihte.

Tiina Sanila-Aikio
Sámedikki ságadoalli Tiina Sanila-Aikio muitala stivrra leat ain hui fuolas sápmelaččaid iešmearridanvuoigatvuođa ollašuvvamis Suomas. Govva: Sámediggi

Suoma Sámedikki stivra lea hilgon sámediggeválggain dahkkon njulgengáibádusaid. Sámediggi dieđihii áššis duorastaga beaivet.

Čavčča sámediggeválggain dahkkojedje njeallje njulgengáibádusa. Váidit gáibidedje válgabohtosa gomiheami ja ođđa válggaid ordnema.

Sámediggeválggat ordnejuvvojedje 2.–30.9. ja válgaboađus nannejuvvui 2.10. Válljejuvvon ođđa Sámediggi jagiide 2020–2023 álggaha nappo doaimmastis dego plána leige, ortniiduvvančoahkkimis álgojagi 2020.

Ákkastallamat eai deavdán lága gáibádusaid

Sámediggelága mielde jietnavuoigadahtton olmmoš sáhttá dahkat Sámedikki stivrii njulgengáibádusa válggain, jos son oaivvilda, ahte jogo Sámedikki válgalávdegotti mearrádus válgabohtosa nannemis dahje válggaide laktáseaddji eará doaibma leamaš lágaheapme.

Jos Sámedikki válgalávdegotti mearrádus dahje eará doaibma leamaš lágaheapme ja dat lea váikkuhan válgabohtosii, galgá bohtosa vuiget. Jos válgabohtosa ii leat vejolaš njulget, galgá válggaid ordnet ođđasit.

Njulgengáibádusain váidit bukte ovdan earret eará válggaid poastajienastanváttisvuođaid ja jienasteami eahpevuoiggalašvuođa. Dain čujuhedje maiddái AHR mearrádusaide váldit vuot válgalogahallamii olbmuid Sámedikki dáhtu vuostá.

Sámedikki stivra oaivvilda, ahte golbma njulgengáibádusa eai deavdán sámediggelága gáibidan ákkastallamiid válgabohtosa njulgemis dahje ođđa válggaid ordnemis.

Ovtta njulgengáibádusa oasil Sámedikki stivra mearridii leat njulgekeahttá válgabohtosa, daningo válggaid doaimmaheamis eai fuomášan lágahisvuođaid, mat livčče boahtán válgalávdegotti doaimmain.

Stivra lea goittotge dan oaivilis, ahte sámiid iešstivrenvuoigatvuohta ii ollašuvvan válggaid oktavuođas.

– Vaikke njulgengáibádusaid dahkkit leat čujuhan válggaid bohtosa nannema almmolaš lágahisvuođa ja feaillalaš válgalogahallama váikkuhusa válgabohtosii, sii eai leat bastán ovdanbuktit njuolggo duođaštusa das, man láhkai lágavuostásaš válgalogahallan lea váikkuhan justa sin buohta, Sámedikki stivra ákkastallá.

Sámedikki stivrra mearrádusa sáhttá vel váidit alimus hálddahusriektái.

Sámedikki ja AHR heaibun válgalogahallamis moivii vuot válggaid

Sámedikki válgalogahallamii dohkkeheapmi dagahii moivvi maiddái dán jagáš válggain.

Suoma Sámedikki válgalogahallamii gullevaš olbmot sáhttet sihke jienastit ja álgit evttohassan sámediggeválggain. Válgalogahallamii váldojuvvojit olbmot sápmelašmeroštallama vuođul.

Olbmuid dohkkeheamis válgalogahallamii mearrida Suomas Sámedikki válgalávdegoddi. Válgalogallamii ohcci olmmoš sáhttá goittotge váidit válgalávdegotti mearrádusa Sámedikki stivrii, ja dan mearrádusa ain Suoma alimus hálddahusriektái. Sullii 200 olbmo váidege dán čavčča alimus hálddahusriektái Sámedikki mearrádusaid leat válddekeahttá sin válgalogahallamii.

Alimus hálddahusriekti ii leat muitalan buot mearrádusaidis sisdoalu, muhto lea almmustahttán oasi dain almmolaš jahkegirjemearrádussan. Ovdamearkka dihte čakčamánus almmustahtton jahkegirjemearrádusainis AHR gomihii Sámedikki stivrra mearrádusa ja mearridii, ahte váidi galgá lasihit válgalogahallamii.

Maiddái golggotmánus addon jahkegirjemearrádusain AHR gomihii Sámedikki stivrra mearrádusa ja máhcahii ášši dasa ođđasit gieđahallamii.

saamenlippu ja suomenlippu
Govva: Vesa Toppari / Yle

AHR mearrádusaid leat kritiseren sihke Sámediggi ja láhkačeahpit. Maiddái Ovttastuvvan Našuvnnaid olmmošriektekomitea lea moaitán Suoma sápmelaččaid vuoigatvuođaid loavkašuhttimis dákkár dáhpáhusain. Dan mielde Suoma alimus hálddahusriekti lea láhtten boastut, go lea dohkkehan Sámedikki válgalogahallamii olbmuid, geaid Sámediggi ieš ii ane sápmelažžan.

Vaikko válgaboađus ii dán dilis rievdda, muitala Sámedikki ságadoalli Tiina Sanila-Aikio, ahte son lea ain hui fuolas sápmelaččaid iešmearridanvuoigatvuođa ollašuvvamis Suomas.

– Sámediggeválggaide vuolggedettiin lei dieđus juo ovddalgihtii, ahte dilli lea hui moivvas. Sámedikki stivra lea ainge hui fuolas sámiid vuđolaš iešstivrenvuoigatvuođa ollašuvvamis sámiid siskkáldas áššiin, čállá Sanila-Aikio dieđáhusas.

Mannan háve Sámediggi hálidii ordnet ođđa válggaid, muhto AHR mearridii nuppe láhkai

Maiddái mannan sámediggeválggain jagi 2015 dahkkojuvvojedje vihtta njulgengáibádusa.

Váidit gáibidedje, ahte válggaid bohtosa galgá gomihit earret eará danin, go alimus hálddahusriekti válddii Sámedikki dáhtu vuostá 93 ođđa olbmo válgalogahallamii.

Dalle Sámedikki stivra mearridii dohkkehit njulgengáibádusaid ja ordnet ođđa válggaid. Alimus hálddahusriekti goittotge mearridii, ahte ođđa válggat eai boađe.

Varrasamosat: Sápmi

Váldoođđasat

Varrasamosat

Muualla Yle.fi:ssä