Sápmi |

Kukka Ranta čállimen girjji sámiid assimilašuvnnas – "Oahpan iešge dás seammás"

Ranta beroštuvai sápmelaččaid áššiin, go johtigođii sámedoaluin ja deaivvai sápmelaččaid.   

Dutki, diehtogirječálli, doaimmaheaddji Kukka Ranta.
Dutki, diehtogirječálli, doaimmaheaddji Kukka Ranta lea čállimen viidásut girjji, mii gieđahallá Deanu dáhpáhusaid lassin maiddái earet eará sápmelaččaid sajádaga. Govva: Mikael Tammilehto

Doaimmaheaddji, girječálli, dutki ja govvejeaddji Kukka Ranta čálii suomagielat čállosa Ellos Deatnu! -joavkku moratoria birra, muhto son lea čállimen maiddái viidásut girjji, mii gieđahallá Deanu dáhpáhusaid lassin maiddái earet eará sápmelaččaid sajádaga.

– Dat gieđahallá eandalii sámiid vásihan assimilašuvnna nappo veagal suomaiduhttima Suoma historjjás, muhto maiddái luonddu riggodagaid geavaheami oamastanrivttiid olis. Nappo, mo eatnamat leat sirdašuvvan sápmelaččain stáhta oamastussii ja priváhta geavahussii. Ja makkár traumat sápmelaččaid leat čuvvon ovddit sohkabuolvvaid duohkin, main suopmelaččat eai dieđe maidege, čilge Ranta.

Kukka Rantai girjji čállin ii leat dušše beare čállinbargu, muhto son háliida maid oahppat ja beassat sisa sápmelaččaid kultuvrii ja vásáhusaide.

– Háliidan ieš maid beassat dasa sisa, lean ieš maid oahppamen.

Sámedoaktára sáhkavuorru bovttii beroštumi

Ranta beroštuvai sápmelaččaid áššiin, go johtigođii sámedoaluin ja deaivvai sápmelaččaid.   

– Mu beroštupmi sámi áššiide vulggii das, go áhčči doalvvui mu Áillohačča muitokonsertii, dalle áddejin ahte hearrá sivdnit, mishan lea iežamet eamiálbmot Suomas, geas hállet ollut áššiid, muhto oktage ii dieđe maidege sis.

Ranta lea juo logenar jagi johttán miehtá máilmmi ja oahpásmuvvan sierra kultuvrraide ja eamiálbmogiidda. Earenoamáš beroštumi sámiid áššiide goittotge bovttii dat, go son čuovui Olmmošvuoigatvuođalihtu ordnen seminára čakčat 2016.

– Lean leamaš logi jagi doaimmaheaddjin, dutkin, girječállin ja govvejeaddjin ja dahkan dutkamušaid miehtá máilmmi, ja lean bargan maiddai eará eamiálbmogiiguin, muhto erenomážit jahki dassái go čakčat válden oasi Olmmošvuoigatvuođalihtu seminárii, de dat seminára guoskkahii hui olu mu.

– Eandaliige Ohcejoga gielddadoavttir Heidi Eriksena sáhkavuorru čuozai váibmui, go son hálai ovttas Pauliina Feodoroffain sámiid mielladearvvašvuođadivššu váttisvuođain. Das, man váttis lea fidnet bálvalusaid, go ii sáhte hállat iežas eatnigiela ja go eai ádde kollektiivvalaš trauma, man sámit leat gártan vásihit.

Sámiid mielladearvvašvuođa dikšun lea ságastahttán ja boktán ođđa gažaldagaid. Sápmelaččaid divššu váttásmahttá dat, go doaktárat ja divššárat eai ádde, eaige dieđe sámiid birra maidige. Buohcci olmmoš gártá vuos čilget iežas álbmoga historjjá ja kultuvrra, ovdalgo doavttir ádde olbmo doarvái bures.

– Go doavttir Heidi Eriksen muitalii das, ahte mo buohcci gártá duvdit iežas terapevtta, guhte lea hirpmástuvvan go gullá sápmelaččaid vásáhusain. Eriksen muitalii dan birra čieru čalmmiid. Dat guoskkahii nu čiekŋalit mu, ahte álgen bargui ja dál de lean deaivan olu sápmelaččaid, ságastallan ja geahččalan gávdnat sápmelaččaid bokte dan oainnu, ahte mas galggašii hállat, muitala Kukka Ranta.

"Suoma historjá lea čállojuvvon vilgesalbmá geahččanguovllus"

Stuorámus váttisvuođaid sápmelaččaid ja váldoservvodaga gaskkas dagaha váldoservodaga diehtemeahttunvuohta ja stereotypiijat. Dan lea maiddái Kukka Ranta gávnnahan, go lea dutkagoahtán ášši eanet.

– Lean maiddái jearadan dáppe máddin Helssegis suopmelaččain, ahte man mielas sii leat sámiid dilis ja dasa leat leamašan guokte vástádusa; in dieđe áššis maidege, dahje ále juo jallas diŋga mana seahkanit daidda go sápmelaččat leat riiddáskan gaskaneaset, ahte das ii váldde oktage čielgasa.

– Dain áššiin maid sápmelaččat leat vásihan, de dain olbmot eai dieđe maidege, min skuvllain ii muitaluvvo sápmelaččaid historjjá ja kultuvrra birra, vaikko EU áidna eamiálbmot orru dáppe Suomas. Ranta fuomášuhttá, ahte nuppe dáfus goittotge turismmas ja dan bálvalusaid vuovdimis geavahit sápmelaččaid govaid.

Kukka Ranta eahpida, ahte maiddái dat vuohki, man láhkai Suoma historjá lea čállojuvvon, váikkuha dasa manin váldoservvodat lea nu diehtemeahttun sámiid birra. Media lea okta, mii váikkuha dasa mo váldoservvodat oaidná sápmelaččaid.

– Suoma historjá lea čállojuvvon Suoma geahččanguovllus, dat lea vilges albmá čállin historjá ja dain váilu sápmelaččaid vásáhus. Mu mielas orru, ahte ságastallan sámiid rivttiin álo nohká dasa go sápmelaččat mahkáš leat nu moivvárat. Leat maid hui olu boastto dieđut das, ahte mii davvin dáhpáhuvvá, dávjá sápmelaččat steampalastojuvvojit sierra sivaid dihte, ahte jus suopmelaččat loavkašuhttet sápmelaččaid, de medias čállet,  ahte sápmelaččat leat loavkašuvvan, eaige mediat čále das, ahte maid suopmelaččat leat bargan sápmelaččaide, lohká Ranta.

Girji almmustahtto giđđat 2019

Kukka Ranta lea álggahan dan girjeprošeavttas dán jagi.

– Dál lean ohcan veahkkeruđa ja boahtte jagi galggašin dahkat olu jearahallamiid ja lohkat buot vejolaš girjjiid ja eará materiála, mii lea almmustahtton ášši, ja de dahkat dákkár viiddes girjji, mii lea maid  suopmelaččaide dárkkuhuvvon.

Girji galggašii almmustuvvot giđđat 2019.

– Jahki 2018 manná jearahallamiidda ja dutkamii, loahpaha Kukka Ranta.

Varrasamosat: Sápmi

Váldoođđasat

Bivnnuhamosat

Varrasamosat

Muualla Yle.fi:ssä