Sápmi |

Lappi universitehta heaittiha sámegielagiid dihtoearrebáikkiid – "Vuogádagas livččii lean olu ávki daidda sámegielagiidda, geat eai leat čállán máŋga laudatura"

Sámegielat ohccit leat dán rádjai sáhttán ávkašuvvat sámegielmáhtusteaset universitehta sisabeassamis. Sihke sámenuorra ja gielladorvočálli imaštallaba aiddo dahkkon mearrádusa.

Lappi universitehta
Lappi universitehta Roavvenjárggas heaittiha sámegielagiid dihtoearrevuogádaga. Govva: Jarmo Honkanen / Yle

Lappi universitehta Roavvenjárggas lea mearridan sihkastit sámegielagiid dihtoeriid (su. kiintiöpaikka) ollásit eret.

Sámegielat ohcciide leat leamaš Lappi universitehtas dihtoearrebáikkit sihke riektediehtagiid, bajásgeassindiehtagiid ja dáidagiid dieđagoddái. Sámegielat ohcci lea sáhttán duođaštit sámegielmáhtus iskosiin ja lea sáhttán válljejuvvot universitehtii, vaikko ii livčče fidnen sisabeassaniskosis nu olu čuoggáid, go gáibiduvvo.

Dainna leat sihkkarastán, ahte maiddái sámegielat ohccit válljejuvvojit universitehtii.

Lappi universitehta veahkkerektor Satu Uusiautti muitala, ahte sii leat ságastallan sámegielagiid dihtoeari jávkadeamis vuosttas geardde juo moadde jagi dassái.

Dál áššis leat goit loahpalaččat mearridan. Mearrádussii váikkuhii earret eará studeanttaid ođđa válljensystema olles Suomas, muitala veahkkerektor.

Satu Uusiautti
Veahkkerektor Satu Uusiautti muitala, ahte dán áššis leat ságastallan jo guhká. Govva: Marko Junttila

– Mii leat čakčat 2018 háleštan sihke dieđagottiiguin ja oahpahusa ovddideami stivrenjoavkkuin dán birra. Dalle gávnnaheimmet, ahte oalle unnán leat iešalddes oppa geavahan dáid dihtoearrebáikkiid. Sámegielagat leat ohcan earáiguin ovttafáro.

– Suomas leat dál ođasmahttán universitehtaid válljensystema. Dán jagi rájes studeanttaid válljen dáhpáhuvvá studeantačállosiid árvosániid vuođul, joatká Uusiautti.

Oulu universitehtas leat ain dihtoearit sámegielagiidda dálkkasdiehtaga, biologiija, luohkáoahpaheaddji, erenomášpedagogihka ja árrabajásgeassindiehtagiid dieđagottiide. Oulu universitehta ii leat rievdadan dihtoearrevuogádagas.

"In jáhke sámegielagiid leat nu olu, ahte deavddášeimmet universitehta"

Anárlaš Lifu Torikka ozai mannan giđa Lappi universitehtii lohkat riektediehtagiid, muhto ii beassan sisa. Son áigu ohcat maiddái dán giđa, muhto dán vuoro ii sáhte geavahit sámegielagiidda várrejuvvon dihtoeari.

Torikka imaštallá, mo universitehta sáhttá beare heaittihit dákkár vuogádaga.

– Váivi, go dat heaittihuvvo, eandalitge dál, go studeantačállošiid árvosániin lea nu stuorra mearkkašupmi sisabeassamis. Dan vuogádagas livččii lean olu ávki daidda sámegielagiidda, geat eai leat čállán máŋga laudatura ja sisabeassan lea dušše moatti čuoggás gitta.

– Ferte maiddái muitit, ahte goittot dáppe Anáris sámegielat nuorat leat beassan vázzit eanaš oasi vuođđoskuvllas sámegillii. Dat váikkuha dasa, mo nuorra birge suomagielat logahagas. Sáhttá geavvat nu, ahte ii vealttakeahttá ádde mannu suomagielat bargobihtá riekta. Dihtoearri attášii dákkáriid ándagassii, lohká Torikka.

Lifu Torikka
Lifu Torikka atná sámegielagiid dihtoeari dehálažžan unnitlogugielat bálvalusaid ektui. Govva: Ville-Riiko Fofonoff

Lifu Torikka oaidná, ahte sámegielagiidda várrejuvvon dihtoearri livčče sáhttán leat geasanu motivašuvdna ohcalit dihto dieđagoddái universitehtii, vaikko ii livččege birgen nu bures studeantačállosiin.

– In jáhke, ahte mii sámegielagat leat nu olu, ahte livččiimet deavdimin universitehta juohke jagi. Dákkár vuogádat doarjjošii unnitlogugielaid. Mii dárbbašat sámegielat juristtaid, oahpaheaddjiid ja nu ain, Torikka smiehtada.

Gielladorvočálli: Sámegielat ámmátolbmuid fidnema galgá sihkkarastit mainnanu vugiin

Sámedikki gielladorvočálli Anne Kirste Aikio maid imaštallá Lappi universitehta mearrádusa heaittihit sámegielagiid dihtoeari. Su mielas vuogádat lea doaibman bures, ja son jáhkká dan leat movttiidahttán sámegielagiid ohcalit universitehtaoahpuide.

Sámediggi ii čuovo dárkilit dan, gallis leat geavahan sámegielagiid dihtoeari ozadettiin universitehtii. Sámediggi oažžu goittotge dávjá gažaldagaid ášši birra, muitala Aikio.

– Mu dieđu mielde diibmáge Lappi universitehta riektediehtagiid dieđagoddái lea sámegielat olmmoš beassan, nappo dan gal geavahit.

– Ja go dadjet, ahte sámegielagat eai geavat dan, de dathan lea positiiva ođas. Dat meidne dan, ahte sámi oahppit besset universitehtii seamma kriteraiguin go earátge. Vuogádat livčče beare vejolašvuohta, mii áibbas binná geahpeda dan čuokkesrájá, joatká Anne Kirste Aikio.

Anne Kirste Aikio
Gielladorvočálli Anne Kirste Aikio mielas universitehtat galggašedje baicce dieđihit dákkár vejolašvuođain eaige váldit daid eret. Govva: Linnea Rasmus / Yle

Aikio imaštallá Lappi universitehta mearrádusa, daningo ášši ii geavatlaččat gáibit ollu resurssaid.

– In oainne, ahte dasa manašedje oba nu olu resurssatge, iihan dat leat go unna jearahallan ja čuoggáid rehkenastin. Mun lean ipmirdan, ahte dat lea oalle guhkás universitehtaid iežaset duohken válljet, háliiditgo sii geavahit dan vuogádaga vai eai. Mun dulkon nu, ahte láhka gal addá dasa vejolašvuođa.

– Dát vuogádat lea Norgga bealde geavahusas, nappo davviriikkain dan oidnet dehálažžan ja das lea oalle guhkes historjá. Mu mielas universitehtat galggašedje baicce dieđihit dan vejolašvuođas eaige váldit eret.

Sámegielat ámmátolbmuide lea stuorra dárbu erenomážit sosiála- ja dearvvašvuođasuorggis ja oahpahusmáilmmis.

Gielladorvočálli Anne Kirste Aikio mielas lea stáhta ovddasvástádus sihkkarastit sámegielat bargiid fidnema iešguđetlágan surggiide maid boahttevuođas.

– Lea mu mielas ministeriija ovddasvástádus jurddašit daid molssaeavttuid, ahte mo sii sihkkarastet sámegielat olbmuid daidda surggiide. Sii sihkkarit dihtet daid hástalusaid, mat mis leat fidnet sámegielagiid dihto bargguide.

Varrasamosat: Sápmi

Váldoođđasat

Varrasamosat

Muualla Yle.fi:ssä