Sápmi |

Leago buot juo dahkkon rievdadan dihte alimus hálddahusrievtti mearrádusaid válgalogahallanáššis? Sámediggi vuordá ain stáhta bissehit válggaid

Alimus hálddahusrievtti presideanta dadjá, ahte nuppástusa oažžu easkka láhkanuppástusain.

Saamelaiskäräjien puheenjohtaja Tiina Sanila-Aikio
Sámedikki ságadoalli Tiina Sanila-Aikio mielas dál orru leamen, ahte AHR ii váldde beali dasa maid ON olmmošriektekomitea lea linnjen. Govva: Vesa Toppari / Yle

Sámedikki válgalogahallamii merken orru ságastahttimin ain eanet go válggat lahkonit.

Sámedikki njunnošat leamašan erenoamáš fuolas dan rájes, go alimus hálddahusriekti (AHR) jagis 2011 rievddai iežas linjá sápmelašmeroštallama dulkomis. Dalle AHR dohkkehii jienastuslohkui njeallje olbmo, geaid ohcamušaid válgalávdegoddi ja stivra ledje hilgon. Čuovvovaš válggain jagis 2015 AHR oaččui Sámedikki hilgunmearrádusain jo 182 váidaga ja dain AHR dohkkehii 93.

Alimus hálddahusrievtti presideanta Kari Kuusiniemi čilge AHR linnjárievdadusa ja das šaddan riiddu ná:

– Riidu boahtá erenoamážit das, ahte alimus hálddahusrievtti čovdosiin 2011 ja 2015 sápmelašmeroštallama iešidentifikašuvnna kritera dulkojuvvui vehá viidásabbot ON nállevealahankomitea rávvagiid mielde.

– Vulggiimet johtui das, ahte sápmelašmeroštallama nubbi čuokkis, man mielde máttarváhnemat leat merkejuvvon sápmelažžan dihto heaggagirjelogahallamiidda, eanagirjjiide ja nu ain, ahte dat ii botkejuvvon dušše moatti bulvii, muhto vulggiimet vehá viidásabbot árvvoštallat sápmelašvuođa dan vuođul, muitala Kuusiniemi.

Korkeimman hallinto-oikeuden presidentti Kari Kuusiniemi
Alimus hálddahusrievtti presideanta Kari Kuusiniemi. Govva: Juha Kivioja / Yle

Sámedikki ságadoalli Tiina Sanila-Aikio imaštallá, manin AHR ii leat váldán vuhtii nállevealahankomitea varrasut ávžžuhusaid, main dat buktá ovdan, ahte eamiálbmot galgá ieš oažžut meroštallat dan, geat dasa gullet.

– ON nállevealahankomitea ávžžuhusat leat čielggasmuvvan guktii iešalddes dieid ávžžuhusaid maŋŋá maidda AHR čujuha, ja dat leage oalle imaš, ahte AHR ii váldde vuhtii dieid varrasut ávžžuhusaid.

AHR linnjárievdadus orru movttiidahttán eanet olbmuid váidit gitta alimus hálddahusriektái ja ná dáistalit rievttis gullat Sámedikki válgalogahallamii. Dán válgajagi Sámedikki stivrra beavddis leat sullii 240 njulgengáibádusa olbmuin, geat eai leat duđavaččat válgalávdegotti mearrádussii hilgut sin ohcamuša jienastuslohkui.

Stivra čoahkkana 20.8.2019 moatti beaivái gieđahallat njulgengáibádusaid. Go stivra lea daid gieđahallan, áššis lea váidinlohpi AHR:ii.

Sámediggi lea figgan váikkuhit sihke stáhtii ja alimus hálddahusriektái

Sámediggi lea figgan iešguđet geainnuid bokte váikkuhit dan dillái mii lea šaddan, go válgalogahallamii leat dohkkehuvvon olbmot Sámedikki mearrádusaid vuostá. Dán jagi Sámediggi lea dorvvastan ON olmmošriektekomitea guovvamánus addin čovdosiidda, mat gusket AHR mearrádusain dahkkon váidagiid.

Čovdosiid mielde AHR dagai boastut go dohkkehii olbmuid válgalogahallamii Sámedikki válgalávdegotti ja stivrra dáhtu vuostá. Komitea maid earret eará ávžžuhii, ahte Suopma rievdada sámediggelága nu, ahte jienastanvuoigatvuođa meroštallan gudnejahttá sápmelaččaid iešmearridanrievtti.

Sámediggi fikkaige álgogease ovddidit riikkabeivviide láhkarievdadusa, mainna sámediggeválggaid livččii sáhttán maŋidit ja nu oažžut lasi áiggi sámediggelága ođasmahttimii ovdal čuovvovaš válggaid.

Sámediggeválggaid sirdimii laktáseaddji gažaldat lea maid čállon ođđa ráđđehusprográmmii. Geassemánu loahpas riekteministeriija goit dieđihii, ahte Suoma ráđđehus ii geargga sirdit čavčča sámediggeválggaid.

AHR ii rievdda iežas linjá: "Ákkat mearrádusaid burgimii eai leat"

ON olmmošriektekomitea čovdosiid geažil Sámedikki stivra lei giđđat ohcan burgima AHR jagi 2011 ja 2015 mearrádusaide. AHR hilggui burginohcamušaid suoidnemánu álggus. Burgima sáhttá ohcat, jus ohcci navdá, ahte áššis lea meannudanfeaila dahje áššis lea ilbman ođđa dieđut. AHR mielas Ovttastuvvan našuvnnaid oaiviliid eai sáhttán doallat ođđa čielggadeapmin.

Maiddái válgalávdegoddi fikkai suoidnemánu álggus váikkuhit dillái ja dagai iešnjulgenmearrádusa, mainna dat válddii lagabui čuođi olbmo eret Sámedikki válgalogahallamis. Dasa earret eará Inarinmaan Lapinkylä -searvi reagerii ja ordnii njulgengáibadusaid AHR:ii čállima várás rávvendilálašvuođaid daid olbmuide, geaid válgalávdegotti mearrádus guoskkai. Sámediggeáirras Kari Kyrö fas sáddii riekteministeriijai rabas reivve, mas moittii válgalávdegotti doaimma ja buohtastahtii dan maid Suoma siskkáldas soađi dáhpáhusaide.

Borgemánu 1. beaivve AHR almmuhii, ahte válgalogahallamis sihkkojuvvon olbmot galget máhcahuvvot logahallamii. AHR mielde válgalávdegoddi ii sáhte mannat duopmostuolu lágafámolaš mearrádusaid meattá.

Dán mearrádusa maŋŋá Sámi Árvvut -searvi ávžžuhii sámiid boikoteret sámediggeválggaid. Yle Sámi gažadeami mielde dálá sámediggeáirasiin stuorra oassi ii goit jáhke boikoteremis leat ávki. Maid Sámiráđi Suoma juogus celkkii, ahte ii dohkket Suoma AHR mearrádusaid hilgut ON olmmošriektekomitea dulkojumiid Sámedikki válgalogahallanáššis. Dan mielde AHR badjelgeahččá komitea mearrádusaid ja vuostálastá Sámedikki válgalávdegotti viggamušaid čuovvut olmmošvuoigatvuođaid ollašuvvama.

Válgalávdegoddi ii leat vel gieđahallan AHR varas mearrádusa.

– Eat leat vel geargan dan gieđahallat, muhto dasto go beassat čoahkkimastit válgalávdegottis, nu dieđusge mii váldit dán ášši maiddái beavddi ala dalle, muitala válgalávdegotti ságadoalli Janne Näkkäläjärvi.

Láhkarievdadus sáhtášii čoavdit dili

Sámedikki ságadoalli Tiina Sanila-Aikio mielas orru, ahte AHR ii váldde beali dasa, maid ON olmmošriektekomitea lea linnjen.

– Dat joatká dan eahpečielga dili dál ovddosguvlui. Dál ferte analyseret hui dárkilit, ahte maid AHR varas mearrádusat mearkkašit sihke Sámedikki stivrra burginohcamuššii ja válgalávdegotti dahkan iešnjulgenmearrádusaide, ja leago dain ovdamearkka dihte vejolaš joatkit vaikkoba riikkaidgaskasaš arenaide.

Alimus hálddahusrievtti presideanta Kari Kuusiniemi oaivvilda, ahte AHR duopmárat leat váldán olmmošriektekomitea čovdosiid vuhtii Sámedikki stivrra burginohcamušaid gieđahallamis, muhto leat gávnnahan, ahte ákkat mearrádusaid burgimii eai leat.

– Lea čielggas, ahte dákkár riikkaidgaskasaš olmmošriekteorgána oaivil das, ahte sápmelaččaid ja eamiálbmoga rievttit leat rihkkojuvvon, bohciidahttá sihke AHR:s ja stáhtas dárbbu dutkat iežas doaimmaid.

– AHR:s mii leat dan dahkan dáid burginohcamušaid hilgunmearrádusaiguin, muhto dieđusge erenoamážit Suoma stáhta nappo láhkaásaheaddji galgá smiehttat, ahte mii lea čuovvovaš lávki dán riiddus. Jos nuppástusa háliidit, dalle dárbbašit láhkarievdadusa, dadjá Kuusiniemi.

Láhkarievdadusa maid Sámedikkis sávvet. Sámedikki ságadoalli vuordáge ain stáhtas doaimmaid ovdal válggaid.

– Mu mielas dat lea oalle govttohis dilli, ahte mii leat dál mannamin válggaide dákkár dilis. Stáhtas livččii vel vejolašvuohta bissehit válggaid ja čielggadit dán ášši vai mis lea oktasaš oaidnu go mii mannat čuovvovaš válggaide, dadjá Sanila-Aikio.

Guldal Yle Areenas Alimus hálddahusrievtti presideanta Kari Kuusiniemi jearahallama.

8.8.2019 dii. 16:48 lasihuvvon liŋka Yle Areenai Kari Kuusiniemi jearahallamii.

Varrasamosat: Sápmi

Váldoođđasat

Varrasamosat

Muualla Yle.fi:ssä