Sápmi |

Loga maid sámedoaibmit ja -gielddat oaivvildit sode-ođastusas: sámegiela lávdegoddi geasuha buohkaid

Yle Sápmi lea čohkken sámedoaibmiid ja gielddaid cealkámušaid váldosisdoaluid dán artihkkalii.

Hoitajia sairaalan käytävällä.
Ođđa sosiála- ja dearvvašvuođabálvalusaid láhka lea barggahan Suomas jo lagabui 15 jagi. Govva: Karoliina Simoinen / Yle

Sode-ođastus ovdána rievssatlávkkiiguin. Mannan vahkkus nogai cealkináigi dán láhkaevttohusas, man ulbmilin lea dáhkidit buohkaide olles Suomas ovttaveardásaš sosiála- ja dearvvašvuođabálvalusaid.

Dál go áššis leat beassán cealkit, de čuovvovaččat ášši manná Suoma ráđđehusa gieđahallamii. Sanna Marin ráđđehus addá láhkaevttohusa riikabeivviide juovlamánus 2020. Jus láhka dohkkehuvvo riikabeivviin, de plánaid mielde sode-bálvalusaid ordnen ja lágideapmi sirdása gielddain eanangottiide 1.1.2023.

Suopma lea bargan eanangodde- ja sode-ođastusain jagi 2006 rájes. Ráđđehusat nuppi maŋŋá leat sirdán ášši ovddos guvlui. Ođastusas leamašan nu máŋggat mohkit, ahte diibmá Juha Sipilä ráđđehus gopmánii dan geažil.

Sápmelaččat leamašan uhcit ja eanet fuolas das, ahte mo sámegielat sosiála- ja dearvvašvuođabálvalusat ollašuvvet eanangodde- ja sode-ođastusas.

Yle Sápmi lea čohkken sámedoaibmiid ja gielddaid cealkámušaid váldosisdoaluid dán artihkkalii.

Lappi gielddat celke ovttas sámeáššiin

Lappi gielddat leat časkkán fámuidis oktii ja cealkán ovttas sode-ođastusas sámiide ja sámegielaide guoskevaš oasis.

Gielddat atnet dehálažžan, ahte láhkii lea merkejuvvon sámegiela lávdegoddi, man bargun lea fuolahit sámegielat rivttiid ollašuvvamis ja ovddideamis. Gielddat muittuhit, ahte go sosiála- ja dearvvašvuođabálvalusaid ordnen sirdása sámeguovllus sode-eanangoddái, de sámi giellaláhka guoská de olles eanangotti ja sámegielat olmmoš galgá oažžut bálvalusa iežas eatnigillii maiddái sámeguovllu olggobealdege. Dát guoskkašii maiddái sode-eanangotti doaibmaorgánaid, gulahallama ja dieđiheami.

Lappi gielddat gáibidit cealkámušastis, ahte sámegiela oasil ruhtadeapmi ferte leat seamma dásis ruoŧagielat bálvalusaiguin. Sode-eanangoddi ferte maiddái várret doarvái olu resurssaid skuvlemii ja dulkomiidda, oaivvildit Lappi gielddat. Gielddat atnet maiddái rájirasttildeaddji bálvalusaid ovddideami dehálažžan, dasgo das lea váikkuhus sámiid gielalaš rivttiid ollašuvvamii.

Lappi gielddat muittuhit cealkámušastis, ahte rádjeguovlluin sode-bálvalusaid ferte dorvvastit ja rájirasttildeaddji ovttasbargu Norggain ja davimus Lappi guovllus galgá joatkašuvvat ain dás duohkoge.

Eanodaga gielddahoavda Jari Rantapelkonen muitala, ahte Lappi gielddaid njunnošat háliidedje dahkat oktasaš cealkámuša sámegielat bálvalusaid oasil.

– Jus mii cealkit ovttas, de das lea nannosut signála mearrideddjiide. Mii dáppe davvin eallit áibbas earálágan árgabeaivvi sosiála- ja dearvvašvuođabálvalusaid oasil, go eará guovlluin Suomas. Máddin lea váttis ipmirdit sámegielat bálvalusaid dárbbuid. Dávjá ságastallamiin lean gullan, ahte máhttethan sápmelaččat suomagiela. Dat muitala ipmirmeahttunvuođas, dadjá Rantapelkonen.

Jari Rantapelkonen lähikuvassa
Eanodaga gielddahoavda Jari Rantapelkonen oaivvilda, ahte eará guovlluin Suomas lea váttis áddet sámegielat bálvalusaid dárbbuid. Govva: Vesa Toppari / Yle

Lappi gielddaid oktasaš cealkámuša lassin sámeguovlluid gielddat leat cealkán sámegielat bálvalusain maiddái gieldda iežas geahččanguovllus. Anára gielda háliida, ahte gielddain seailu ain vejolašvuohta cealkit sámegielat bálvalusaid ordnemis. Anára gielda maid oaivvilda, ahte sode-eanangotti sámegiela lávdegotti lahtuin galget unnimustá guoktegoalmmát oasi leat sámegielddaid nammadan olbmot.

Ohcejoga gielda fas deattuha dan, ahte sámegielat lagašbálvalusat galget seailut ain dás duohkoge. Dasa lassin Ohcejohka cealká, ahte lea dehálaš, ahte vuosttašveahkki lea oažžumis Norgga bealde ja rádjeovttasbargu dearvvašvuođasuorggis seailu.

Sámediggi: “Dálá bálvalusaid nannen ii leat doarvái”

Sámediggi leamašan aktiivvalaš sode-ođastusa ektui ja leage dán čavčča álggahan neahttakampánja, mas dat ovdanbuktá sámegielat bálvalusaid hástalusaid ja maiddái ovddidangáibádusaid.

Sámediggi deattuha cealkámušastis sode-láhkaevttohusas, ahte sámegielat bálvalusaid dálá dili nannen ii leat goit doarvái. Sámediggi oaivvilda, ahte vai sápmelaččat livčče ovttaveardásaš dásis váldoálbmogiin, de dat gáibidivččii positiivvalaš sierrameannudeami sámiid oasil.

Sámedikki ságadoalli Tuomas Aslak Juuso čállá neahttabloggas, ahte dálá dilis sámegielaid bálvalusaid ii leat beare álki oažžut sámeguovllusge.

– Go olmmoš, guhte hupmá eatnigiellan sámegiela oažžu doaktáris finadettiin bálvalusa suomagillii, de ii son leat ovttaveardásaš dásis váldoálbmoga ovddasteaddjin, guhte hupmá suomagiela eatnigiellan, čállá Juuso.

Tuomas Aslak Juuso
Sámediggi lea álggahan sode-kámpanja neahtas ja doppe lea vejolaš lohkat maiddái ságadoalli Tuomas Aslak Juuso jurdagiid sode-ođastus. Govva: Vesa Toppari / Yle

Sámediggi atná dehálažžan, ahte sápmelaččat besset geavahit sámegiela olles Lappi sode-eanangottis, maiddái sámeguovllu olggobealde. Sámedikki mielas láhkaevttohusas eai leat váldán doarvái bures vuhtii sámiid sajádaga eaige sámegielaid ja kultuvrra guoski iešmearrideami.

Sámediggi cealká, ahte láhkaevttohus ii dovddas sápmelaččaid eamiálbmogin ja danne leage várran, ahte sápmelaččaid vuođđolágalaš rievttit eai sihkkarastojuvvo doarvái dahje dat eai ollašuva obanassinge. Sámediggi oaivvilda, ahte sápmelaččaid eamiálbmot sajádaga galgá buktit čielgasit ovdan. Maiddái sámegielat bálvalusat galget leat ovttaveardásaččat oažžumis, cealká Sámediggi.

Sámediggi deattuha cealkámušastis, ahte sámegielat sode-bálvalusaid ruhtadeamis galgá fuolahit nu, ahte ruđat reahkkájit bálvalusaid buvttadeapmái.

Nu mo sámegielddatge, de maiddái Sámediggi háliida nammadit lahtuid sámegiela lávdegoddái. Sámediggi cealká, ahte dat galgá beassat nammadit unnimustá beali dáin lávdegotti lahtuin ja unnimustá ovtta lahtu ferte nuortalaččat siidačoahkkin beassat nammadit.

SámiSoster: “Sápmelaččaid bálvalusat seamma dássái váldoálbmogiin”

Sápmelaččaid sosiála- ja dearvvašvuođasuorggi organisašuvdna SámiSoster lea cuiggodan garrasit sode-ođastusa jagiid áigge. Searvvi doaimmajođiheaddji Ristenrauna Magga mielas lei buorre, go sode-ođastus gopmánii ovddit giđa. Magga oaivvildii, ahte láhkaođastusbargu ii lean váldán doarvái bures sápmelaččaid vuhtii.

SámiSoster gáibida dál ođđa sode-lágas ovttaveardásašvuođa. Vai sápmelaččat livčče sode-fuolahusas ovttaveardásaš sajis váldoálbmoga ektui, dat gáibida searvvi mielas dan, ahte Lappi sode-eanagoddi geatnegahtto lágidit bálvalusaid maiddái sámegillii ja sámekultuvrra vuođul sámeguovllu sode-doaibmaovttadagain seammá láhkai go suomagielatge bálvalusaid.

SámiSoster muittuha,ahte sámeguovllu gielddain ii leat dálá dilis geatnegasvuohta lágidit sode-bálvalusaid sámegillii. Sápmelaččain lea goittot vuoigatvuohta geavahit sámegiela, muhto geavadis dat dárkkuha dan, ahte bálvalusat leat oažžumis dulkka bokte.

Ristenrauna Magga
SámiSostera doaimmajođiheaddji Ristenrauna Magga lea cuiggodan garrasit sode-ođastusa maŋemuš jagiid áigge. Govva: Kukka Ranta

Sode-ordnenláhkaevttohusas evttohuvvo earret eará, ahte Lappi sode-eanagotti bargun livčče doarjut sámegielat bálvalusaid ovddideami oba riikkas. Vai dát Lappi sode-eanagoddái evttohuvvon viiddes doaibma šattašii maiddái praktihkas duohtan, searvi evttoha, ahte barggu galggašii konkretiseret ja juohkit smávit doaimmaide ja daid dikšuma galggašii addit Lappi sode-eanagotti sámegiela lávdegotti bargun. Dát oassedoaimmat sáhtášedje čatnasit earret eará áššedovdiveahki addimii, bálvalusaid koordineremii ja ovttalágánin dahkamii, digiteknihká ávkkástallamii ja raporteremii.

Sode-eanagoddeláhkaevttohusas evttohuvvo sámegiela lávdegotti ásaheapmi ja evttohusa mielde lávdegotti lahtut galget leat sámegielat olbmot. SámiSoster-searvvi mielas lávdegotti čohkiideapmi sámegielat olbmuin sápmelaččaid sajis lea boastto čoavddus.

Searvvi mielas sámegiela lávdegotti lahttun galggašii nammadit sápmelaččaid, geain lea áššedovdamuš erenoamážit sosiála- ja dearvvasvuođasuorggis. Lahtuin uhcimustá guokte goalmmádasa galggašii nammadit Sámedikki ja eará sámeorgánaid evttohan sápmelaččaid gaskavuođas. Dáin guovttis galggašedje nammaduvvot SámiSostera evttohusa mielde, cealká searvi.

Searvvi mielas láhkaevttohussii galggašii lasihit njuolggadusa, man mielde Lappi eanagotti sode-eanagoddestrategiijas berre váldit vuhtii sápmelaččaid gielalaš vuoigatvuođaid ollašuvvama eanagotti bálvalusaid lágideamis ja buvttadeamis.

SámiSoster cealká maid, ahte sámegielat sode-bálvalusaid ruhtadeami mearrašuvvama vuođđun livččii vuogas váldit sápmelaččaid lohkomeari Lappi eanagottis dahje sámeguovllu gielddas.

Varrasamosat: Sápmi

Váldoođđasat

Varrasamosat

Muualla Yle.fi:ssä