Säämi |

Matti Morottaja tihtâ “Enâmeh láá mii párnááh” šadda Sämimuseo Siida uđđâ vuáđučáitálduv nommân

Morottaja mielâst lii vuovâs uáiniđ, et čáitálduv nommâ lii anarâškielân.

Matti Morottaja
Uđđâ vuáđučáitálduv nommâ "Enâmeh láá mii párnááh" šadda Kuobžâ-Saammâl Maati tiivtâst, mii almostui anarâš-loostâ 1993 juovlâmáánu nummeer uáivičaalân. Govva: Eljas Niskanen / Yle Säämi

"Taah pääihih láá čuuvtij puárásuboh ko ohtâgin olmooš. Taah enâmeh láá mii párnááh". Návt nohá Kuobžâ-Saammâl Maati, Matti Morottaja sämikielâlâš tihtâ.

Taan tiivtâ nommâ, Enâmeh láá mii párnááh, šadda Sämimuseo Siida já Paje-Laapi luándukuávdáá uđđâ vuáđučáitálduv nommân. Čáitálduv nommâ oovdânpuáhtá luándu- já kulttuurfáádái tergâdumos viestâ.

Anarâš-loostâ uáivičaalân tiivtâ čáállám Morottaja ana áárvust tom, et kiinii lii kavnâm suu tiivtâ já val tuhhiittâm tom čáitálduv nommân.

– Nommâ meerhâš tom, et sämmiliih já anarâšah láá adelâm jieškote-uv enâmân noomâ já siämmást tot meerhâš tom, et toh láá iällám tom kuávlust. Já ko olmooš addel noomâ enâmân, te tot siämmáánáál ko adeličij jieijâs párnáid noomâ. Toh enâmeh láá masa siämmáá tivrâseh ko ulmuu párnááh.

Morottaja mielâst lii vuovâs uáiniđ, et čáitálduv nommâ lii anarâškielân.

– Toh Siidast aneh áárvust meid anarâškielâ já Siidahân lii eidu kaskoo anarâšâi kuávlu, sun muštoot.

Uđđâ vuáđučáitáldâh lii Sämimuseo muštâlus sämmilijn

Tego tááláš-uv, te meiddei taat uđđâ vuáđučáitáldâh lii Sämimuseo já Luándukuávdáá ohtsâš.

Sämimuseo Siida museohovdâ Sari Valkonen muštâl, et taat uđđâ čáitáldâh lii Sämimuseo muštâlus sämmilijn já meid sämisiärvus lii fáárust čáitáldâhpargoin. Meccihaldâttâs miäcádâhhovdâ Pirjo Seurujärvi vuot muštâl, et luándufáádáh kieđâvuššojeh Paje-Laapi suojâlemkuávlui sehe tain tiättojeijee jieškote-uv luándutiijpâi já iäláánšlaajâi peht.

Lasetiäđuid kaavnah Sämimuseo Siida tiäđáttâsâst.

Uđđâ čáitálduv válduvuávájeijee lii Harri Koskinen Teollisuuden Ystävät Oy:st. Čáitálduv proojeekthoovdah láá Meccihaldâttâsâst Kirsi Ukkonen já Sämimuseost Eeva Kyllönen. Museo čáitáldâhkoordinaattorin parga Darja Heikkilä.

Puoh ruttâdemvädisvuođâin huolâhánnáá äšši lii tääl oornigist já váldučáitálduv kulttuuruási ruttâdeh Kone siäđus, Suomâ kulttuurruttârááju/Museovisio já Jenny ja Antti Wihuri ruttârááju. Siida váldučáitálduv luándu-uási uuđâdmân Meccihaldâttâs finnij ruttâdem staatâ laseruttâtuáluárvuštâlmist.

Sämimuseo Siida vijđedempargoh láá tääl joođoost já vuáđupyeredempargoh älgih kiđđuv 2021. Ulmen lii, et uđâsmittum já vijđedum museo liäkká uvsâidis kiđđuv 2022.

Varrasamosat: Säämi

Váldoođđasat

Varrasamosat

Muualla Yle.fi:ssä