Sápmi |

Minna Rasmus: Ásodatmánáide sáhtášii ordnet ásodatveajuiduhttimiid

FM Minna Rasmus hálai Troandimis dutkamušastis, maid son lea bargan sápmelaččaid ásodatvásáhusaid birra.

Dutki, filosofiija magisttar Minna Rasmus hálai Troandimis dutkamušastis, maid son lea bargan sápmelaččaid ásodatvásáhusaid birra.

Minna Rasmus
Govva: Oulu universitehta

Son muitalii pro gradu -barggustis, man lea almmustahttan 11 jagi dassá. Dál son joatká dutkanbarggu doavttirnákkosgirjji várás.

Su dehálamos bohtosat dán rádjái leat golmma váldogažaldaga miel. Sus ledje maid evttohusat Sámedikkiide.

Mielalaš, fysalaš givssideapmi ja seksuála viehkaváldi

Vuosttažettiin Rasmus dutkkai dan, makkár givssidanhámiid Suoma beale sápmelaččat leat vásihan ásodagas.

Buot viehkaválddi hámit: mielalaš givssideapmi, fysalaš givssideapmi ja maiddái seksuála viehkaválddi bohte ovdán.

– Ferten namuhit dan, ahte buot dáid viehkaválddi hámiin gávdnojit ovdamearkkat. Leat boahtán ovdamearkkat fysalaš, mielalaš ja maiddái seksuála viehkaválddis, son dadjá.

Informanttain son gulai garrage muittuid seksuála viehkaválddis.

– Moadde informantta muitaledje munnje, ahte mun ledjen nubbi olmmoš, geasa leat muitalan, ahte leat vásihan dakkára.

Nuortalaččat vásihan guovttegeardásaš soardima

Rasmus dutkamuša oktan váldogažaldahkan lei maiddái Suoma beale sápmelašjoavkkuid hierarkiija. Orru, ahte nuortalaččat leat vásihan guovttegeardásaš soardima sápmelaččaid ja suopmelaččaid bealis.

– Muhtun ásodatdutkamušain lea boahtán ovdán, ahte nuortalaččat leat vásihan guovttegeardásaš soardima. Ja dat lea boahtán maid ovdán ođđa jearahallamiin, lohká Rasmus.

– Leat ieža muitalan, ahte sihke sápmelaččat ja suopmelaččat leat nuortalaččaid soardán. Maid eará sápmelaččat leat dán birra muitalan.

"Háliidan iežan barggu bokte maiddái fállat veahki sápmelaš ásodatmánáide"

Ásodatortnet lea daddjojuvvon leat “huksejuvvon ortnet bilidit olbmo olles eallima.”

– Muhtun sámemánáide leamašan garra dilli bajásšaddat ásodagas, muhtumat fas leat lohkan doppe lei iešalddes somá, son muitala.

– Nákkosgirjji ulbmilin leage dutkat daid áššiid, mat leamašan váddásat sápmelaččaide. Háliidan iežan barggu bokte maiddái fállat veahki sápmelaš ásodatmánáide, geat dovdet, ahte sii leat báhcán viehka okto gieđahallat daid ásodatáššiid, Rasmus joatká.

Mot galggašii buoridit sápmelaš skuvla- ja ásodatmánáid dili?

Soabadallanbeallin evttohii Rasmus buot golmma Sámediggái iešguđetlágan doaimmaid. Dutkin son ii váldán oasi ságastallamii dađi eanet.

– Almmolaččat hállen vehá dan birra, ahte Ruoŧas leat átnon ándagassii sápmelaččaiguin, Norggas leat átnon ándagassii, lea muhtin ásodatmánáid gillámušaid buhtadan ruđalaččat. Dan mun namuhin, ahte Suoma stáhtta ii leat átnon sámiin ándagassii, muitala Rasmus.

Rasmus muitala, ahte sus ii leat vástádus dasa, maid Sámedikkit galggašedje dahkat soabadeami dáfus. Suoma bealdee goit galgá buohkaid guldalit, buot sámejoavkkuid.

Evttohusat sus goit ledje buot golmma Sámediggái, mot galggašii buoridit sápmelaš skuvla- ja ásodatmánáid dili.

– Sávašin, ahte sidjiide sáhtášii ordnet dakkár ásodatveajuiduhttimiid (suom. asuntolakuntoutus). Fállat ja plánet, geaiguin lea dárbu gieđahallat daid áššiid.

Oktan evttohussan livčče maiddái konfereansa, gos livčče ámmátolbmot veahkeheamen áššiid gieđahallamis. Dasa lassin galggašii su mielas jođánit álggahit systemáhtalaččat čoaggit ásodatmuittuid.

– Lea hirbmat dehálaš daid jearahallamiid dahkat dál, go muhtun olbmot leat juo viehka boarrásat. Álo go boarrásut olbmot sirdásit áigeordda duohkái, de dehálaš historjjá manná sin mielde.

Varrasamosat: Sápmi

Váldoođđasat

Varrasamosat

Muualla Yle.fi:ssä