Sápmi

Museain miehtá Davviriikkaid leat olu iešguđet guovlluid sámediŋggat – daid máhcaheapmái lea beroštupmi

Karen Elle Gaup
Norsk Folkmuseuma sámi čoakkáldaga koordináhtor Káren Elle Gaup árvala, ahte sámediŋggaid máhcaheapmái ovdamearkka dihte Norggas Suoma beallái sáhtášii ordnet juogalágán prošeavtta vai buot áššit manašedje rivttesláhkái. Govva: Privahtta

Suomas máhcahuvvui Sápmái gullevaš museačoakkáldat ja seammalágán prošeakta leamašan maid Norgga beal Sámis jođus. Ovdamearkka dihte Norsk Folkmuseumas Oslos gávdnojit badjel 100 Suoma beal Sámi dávvira, maid máhcaheapmái livčče beroštupmi.

Sámiid dološ dávvirat leat museain vaikke juo gos, ja gieskat ovdamearkka dihte Suoma álbmotmuseas máhcahuvvui ruoktot Sápmái stuorra sámečoakkáldat.

Sullásaš prošeavtta leat ollašuhttán maid Norggas. Bååstede-prošeavtta olis gávnnahedje, ahte ovdamearkka dihte Norsk Folkemuseas Oslos leat sullii 300 dávvira, mat leat čohkkejuvvon Suomas, Ruoŧas ja Ruoššas. Badjel čuohti dain leat Suomas. Dát dávvirat eai goittotge váldojuvvon Bååstede-prošektii, dasgo sáhka lei Norgga siskkáldas prošeavttas.

– Bođii ovdán, ahte mii eat sáhte juogadit nu, ahte dat, geaidda dat gullet, eai leat fárus, muitala Norsk Folkmuseuma sámečoakkáldaga koordináhtor Káren Elle Gaup.

Son čilge, ahte lea dehálaš, ahte guovlluid olbmot besset ieža árvvoštallat iežaset kulturárbbi máhcaheami.

Dávvirat lea Buolbmátjávrris eret, muhto goappá beallái rájá dat gullet?

Ovdamearkka dihte Norggas Ruŧŧii ja Supmii máhcaheapmi lea geavatlaččat oalle álki, dat gáibida dušše dáhtu. Káren Elle Gaup muittuha, ahte juo 1970-logus Stockholmas museas máhcahedje dávviriid Norgii. Gaup lohkáge, ahte dál ášši čielggusvuođa dihte livčče buorimus ordnet prošeavtta dávviriid máhcaheami várás.

Ruošša lea áidna spiehkastat, dasgo oktasaš giella illá gávdno ja doppe máhcahanproseassa ii leat oahpis, čilge Káren Elle Gaup.

– Ferte leat oktasaš máhttu ja diehtu dáid dávviriid duogážiin ja gullevašvuođa birra, muitala Gaup.

Okta hástalus soaitá leat dat, ahte riikkaráját leat rievdan dan maŋŋá, go dávvirat leat johtán museaide.

– Mis lei okta ášši, mii guoskkai Buolbmátjávrri Ohcejot bealde. Doppe livčče dávvirat, muhto ii leat vissis, goappá beallái rájá dat gullet, Gaup lohká.

"Dálá máilmmis galggašii oažžut kulturárbbi ruovttoluotta"

Sámemusea Siiddas prošeaktahoavdan bargi nákkosgirjedutki Eeva-Kristiina Harlin lohká, ahte Norgga bealde leat moadde hui hárvenaš diŋgga, degomat čehporas ja ládjogahpirat. Livččege lunddolaš, ahte dat máhcahuvvošedje ruovttueatnamiidda Suoma beal Sápmái.

– Dálá máilmmis galggašii leat dieđusge nu, ahte jus lea álgoálbmot, dego sápmelaččat, de sii galget oažžut ruovttoluotta sin kulturárbbi, dadjá Harlin.

Harlin vuordá maid movttegis mielain, ahte boahttevuođas dáid dávviriid beasašedje sirdit. Son maiddái lohká, ahte dárbu ii leat vealttakeahttá ordnet ášši stáhtaid mielde, baicce museat sáhtášedje gaskaneaset soahpat áššiin.

Eeva-Kristiina Harlin
Nákkosgirjedutki Eeva-Kristiina Harlina mielas dálá máilmmis livčče lunddolaš, ahte dávviriid eaiggádivčče dat, geaidda dat duođas gullet. Govva: Sáárá Seipiharju / Yle

Norgga beale Bååstede-prošeavttas mearridedje guođđit beali dávviriin Osloi. Sii oidne, ahte maiddái norgalaš museain lea ovddasvástádus gaskkustit sámi historjjá ja kultuvrra váldoálbmogii.

Suomas fas leat válljen earáláhkái, muitala Harlin. Sámemusea lea gieskat vuolláičállán ovttas álbmotmuseain ovdašiehtadusa das, ahte sii bastet boahttevuođas luoikkahit guđet guimmiideaset diŋggaid čájáhusaid várás. Siida goittotge lea ovddasvástádusas diŋggain ja fuolaha daid rivtteslágán čájeheames.

Yle Ođđasiid Sámis ja Beaivvi ságaid sáhttá guldalit Yle Areenas.

Varrasamosat

Muualla Yle.fi:ssä