Sápmi |

Ná ozat sámedikki válgalogahallamii – ohcanáigi nohká 31.12.14

Čuovvovaš sámediggeválggat leat čakčat 2015. Dáin válggain besset jienastit sápmelaččat, geat leat mielde sámedikki válgalogahallamis. Muhto geat de leat mielde válgalogahallamis ja movt dohko beassá? Yle Sápmi lea čielggadan ášši.

Válgalogahallamii ohcanskovvi
Skovvi válgalogallamii ohcamii gávdno sámedikki neahttasiidduin. Govva: Yle Sápmi

Dán jagi lohppii lea vejolašvuohta ohcalit mielde Sámedikki válgalogahallamii. Čuovvovaš válggat leat čakčat 2015. Válggain lea jienastanvuoigatvuohta sápmelaččain, geat leat mielde sámedikki válgalogahallamis. Jietnavuoigadahtton sápmelaččat sáhttet maid álgit válggain evttohassan. Muhto geat de leat mielde válgalogahallamis ja movt dohko beassá? Yle Sápmi lea čielggadan ášši.

Vuođđun ovddit válggaid válgalogahallan

Boahtte čavčča sámediggeválggaid válgalogahallama vuođđun leat dat sápmelaččat, geat ledje jietnavuoigadahtton ovddit sámediggeválggain jagis 2011. Sin válgalávdegoddi merke njuolgá válgalogahallamii, jus sii eai leat cealkán iežaset eret logahallamis.

Naba jus eadni dahje áhčči lea jo jienastuslogus?

Jagi 2011 válggaid válgalogahallama lassin boahtte čavčča sámediggeválggaid válgalogahallamii merkejuvvojit válgalogahallamii merkejuvvon sápmelaččaid mánát, geat devdet 18 jagi maŋimustá válggaid maŋimuš beaivve, jus sii leat sádden ruovttoluotta válgalávdegoddái sidjiide sáddejuvvon almmuhanskovi. Lea dehálaš muitit vuolláičállit skovi, muđui dan ii sáhtte váldit vuhtii. Dán almmuhusa galgá bargat juovlamánu maŋimuš beaivve rádjai.

Mu váhnemat eaba leat jienastuslogus, movt mun dohko beasan?

Válgalogahallamii merkejuvvojit maiddái dat olbmot, geat ieža čálalaččat ohcalit válgalogahallamii sierra skoviin ja geaid válgalávdegoddi gávnnaha jietnavuoigadahtton sápmelažžan. Ohcanskovi válgalogahallamii váldima várás galgá máhcahit válgalávdegoddái maŋimustá juovlamánu 31. beaivve diibmu 16.00.

Válgalogahallamii ohcan sierra skoviin

Olmmoš, gii ohcala válgalogahallamii, galgá deavdit sierra skovi. Skovvi gávdno sámedikki neahttasiidduin. Skovvái galgá deavdit iežas persondieđuid ja duođaštit dovdágo iežas sápmelažžan. Dan lassin galgá deavdit unnimustá vel ovtta ohcamuša golmma lassesiiddus dan mielde guđemuš sámediggelága goalmmát paragráfa čuoggá mielde ohcá válgalogahallamii.

Vuosttaš vejolašvuohtan lea giellačuokkis. Jus ieš, nubbi váhnemiin dahje okta áhkuin dahje ádjáin lea oahppan sámegiella vuosttas giellan, sáhttá dan vuođul ohcalit válgalogahallamii.

Nubbi čuokkis lea ng. lappalaisčuokkis, nappo jus olmmoš lea dakkár olbmo maŋisboahtti, guhte lea merkejuvvon duottar-, vuovde- dahje guolásteaddjilappalažžan virggálaš áššegirjjiin. Dalle ohcamuša fárrui galgá laktit arkiivavirgeoapmahačča duođaštusa dahje virgeoapmahačča čilgehusa das, ahte lea lappalačča maŋisboahtti.

Goalmmát čuoggá mielde olbmo sáhttá lasihit sámi jienastuslohkui, jus nubbi su váhnemiin lea merkejuvvon dahje livččii sáhttán leat merkejuvvon jietnavuoigadahtton olmmožin. Dalle mielde galgá laktit virgeduođaštusa, ahte lea dakkár olbmo mánná.

Dehálaš lea ahte muita maid čállit vuollái ohcamuša. Vuolláičállima haga válgalávdegoddi ii sáhttá gieđahallat ohcamuša.

Jus leat iežat mielas báhcán vuoiggaheamet eret válgalogahallamis

Olmmoš, guhte lea iežas mielas báhcán vuoiggaheamet eret válgalogahallamis, vaikke lea ohcan dasa, dahje gean guoskevaš merkejupmi válgalogahallamis lea boastut, sáhttá čálalaččat gáibidit njulgema válgalávdegottis.

Válgalávdegotti mearrádussii duhtameahttun sáhttá buktit vuigengáibádusa sámedikki stivrii čoavdima várás.

In hálit šat leat mielde válgalogahallamis, maid barggan?

Válgalogahallamis sáhttá maid cealkit iežas eret. Sámediggiválgalogahallamii gullan lea eaktodáhttolaš. Ohcamuša válgalogahallamis eretsihkkuma várás galgá maid máhcahit válgalávdegoddái maŋimustá juovlamánu 31. beaivve diibmu 16.00.

Varrasamosat: Sápmi

Váldoođđasat

Varrasamosat

Muualla Yle.fi:ssä