Sápmi |

NRK Sápmi: Norgga bealde máksigohtet hávggaid bivdimis goddinruđa

Norgga luonddudieđalaš instituhta NINA gárven raportta mielde eandalii hávga lea mearkkašahtti dahkki luossaveajehiid jámolašvuhtii oasis Deanu čázádaga.

Kaksi lypsettyä haukea.
Deanu čázádaga guolástanhálddahus máksá Deanu čázádagas bivdon hávggas 125 kruvnno, mii lea sullii 12 euro. Arkiivagovva. Govva: Dani Branthin / Yle

Norgga beale Deanu čázádaga guolástanhálddahus (Tanavassdragets Fiskeforvaltning TF) máksigoahtá goddinruđa hávggas, mii lea luossaveajehiid borri boraguolli.

Deanu čázádaga guolástanhálddahus máksá Deanu čázádagas bivdon hávggas 125 kruvnno, mii lea sullii 12 euro. Ruđain lea dárkkuhus movttiidahttit guolásteaddjiid bivdit hávggaid geahpedandihte uhki, maid hávggat dagahit Atlántta luossanállái, muitala NRK Sápmi.

Norgga luonddudieđalaš instituhta NINA lea dahkan raportta guollešlájain, mat borret luossaveajehiid. Raportta mielde eandalii hávga, muhto maiddái guvžá leat mearkkašahtti dahkkit luossaveajehiid jámolašvuhtii oasis Deanu čázádaga. Raporta almmustuvvá borgemánu 17. beaivve.

Norgga luonddudieđalaš instituhta dutkit leat jagiin 2012–2019 čuvvon veajetbuvttadeami ja kárten, maid guollešlájat borret Deanu Iešjogas ja Kárášjogas. Sii ballet stuorra oasi veajehiin gártat hávgga čoavjái. Oassi hávggain orui borramen eanaš dušše luossaveajehiid ja nuorra luosaid.

Luossabivddu geahpedeapmi ii leat buoridan luossanáli dili

Deanu čázádaga guolástanhálddahusa veahkkejođiheaddji Benn Larsen oaidná dutkiid bohtosiid dramáhtalažžan. Su mielas hávggaid meari galgá geahpedit.

– Jos mii eat daga maidege dál, luossanáli dilli vearrána ovddežis, dadjá Larsen.

Gođđanguovlluide geasi áigge boahtti luosaid mearri lea unnon badjel beliin dušše guovtti maŋimuš jagi áigge. Jagis 2018 suoidnemánu 23. beaivvi rádjái norgalaš dutkiid luossalohkanstašuvnna meattá ledje vuojadan oktiibuot 23 722 luosa, go dán jagi seamma áigge stašuvnnaš gávnnahedje dušše 11 863 luosa, čállá NRK Sápmi.

Njealji maŋimuš jagi áigge stággo- ja fierbmeguolásteami leat geahpedan mearkkašahtti olu Deanu čázádagas. Larsen fuomášahttá, ahte fierbmeguolásteapmi lea geahppánan 70 proseanttain 30 jagi áigge, jagiin 1980–2010, ja bivddu leat geahpedan dan maŋŋá vel lasi. Go guolásteami geahpedeapmi ii leat buoridan luossanáli dili, ferte sivaid ohcat eará sajis.

– Ášši ii sáhte šat vuordit, ja hávgabivddu sáhttit álggahit dan haga, ahte dat riskere luossanáli, Larsen dadjá.

Deanu čázádat lea leamaš deháleamos gođđanguovlu Davvi-Atlántta luossanállái, ja dat lea sihkkarastán luossanáli seailuma.

Guolásteaddji: Boraguliid bivddu várás galggašii ráhkadit plána

Jávrri-Juhán Niillas, Niilo Aikio lea olles eallima bivdán Deanu čázadagain. Su mielas galggašii muitit, ahte hávga ii okto leat luossanáli vašálaš, baicce vašálažžat leat maiddái eará guolit, mat Deanu čázádagas leat.

– Ovdamearkan juste guvžá ja njáhká leaba hui spáitilis luosaveajehiid vašálaččat. Daid lassin maiddái čuovža lea meađđenrosvu ja seamma gal lea soavvilge.

Aikio oaivvilda, ahte boraguliid bivddu várás galggašii ráhkadit plána, mii duođai bálvalivččii čázádaga.

– Earenoamážit doppe, gos lea gávnnahuvvon leat olu luosa vašálaččat. Mu mielas livččii buot vuohkkaseamos vuos álgui iskkadit, ahte mii dat livččii buot spáitilamos bivdovuohki ja man guollái, dadjá Aikio.

Varrasamosat: Sápmi

Váldoođđasat

Varrasamosat

Muualla Yle.fi:ssä