Sápmi |

Ođđa tákseláhka buktá olu rievdadusaid: Sámegiel táksevuoddjit eai oaččo šat mieđuštit sámi boarrásiid buohccevissui

Go ođđa tákseláhka boahtá fápmui suoidnemánu 1. beaivve, dat mielddisbuktá olu rievdadusaid maiddái davvin.

Kalle Ruikka
Kalle Ruikka Lappi Pro-guovddážis muitala, ahte Álbmotealáhatlágádusa mearrádusaid mielde táksevuoddjit eai sáhte šat mieđuštit áššehasaid buohcciviesus. Govva: Marjukka Talvitie / Yle

Sámi boarrásat ovdamearkka dihte Ohcejogas leat hárjánan dasa, ahte sii ožžot buohccivissui vuolggedettiin riŋgestit oahpes sámegiel táksevuoddjái, guhte doalvu buohccivissui, veahkeha báikki alde ja buktá de ruoktot.

Ná ii sáhte goit dán vahku sotnabeaivve rájes šat bargat. Ođđa johtolatbálvalusláhka, tákseláhka boahtá fápmui, ja dat mielddisbuktá olu ođastusaid, mat váikkuhit maiddái davvin.

Ođđa tákselágas Suoma dárkilit ráddjejuvvon táksesystema rahpasa friija gilvvohallamii ja -márkaniidda. Earret eará táksesáhtu hattit eai šat meroštallojuvvo oktasaččat ja táksevuoddjin ja -fitnodatdoallin beassá álkibut go ovdal. Láhkaođastus buktá nuppástusaid maiddái Álbmotealáhatlágádusa buhtten táksesáhtuid ordnemii.

Muittohis olbmot dárbbašit mieđušteaddji – dat ii sáhte leat šat táksevuoddji

Suoidnemánu álggu rájes Davvi-Suoma Álbmotealáhatlágádusa buhtten táksesáhtut jođihuvvojit Pro-guovddáš Oy bokte. Olmmoš ferte riŋget sáhtu doppe, ja Pro-guovddážis ordnejit sáhtu buoremus lági mielde.

Sámegielat boarrásiiguin leat ovdal ordnen sáhtuid nu, ahte jos olmmoš dárbbaša vaikkoba buohccevissui mieđušteaddji, dat lea máŋgii leamaš táksevuoddji.

Ođđa lágas Álbmotealáhatlágadus goittotge gieđahallá juohke sáhtu sierra nu, ahte ii sáhte sihke doalvut ja viežžat, muhto mátki buohccevissui gehččojuvvo sierra mátkin go mátki ruovttoluotta buohcceviesus. Danin ii leat sihkkaris diehtu das, buktágo seammá tákse olbmo ruovttoluotta.

Pro-guovddáža Lappi guovlohoavda Kalle Ruikka čilge, ahte áššehasas ferte leahkit eará olmmoš mielde mieđušteaddjin, go táksevuoddji ii sáhte dan šat bargat.

– Muittuhis olbmot galget valdit vuhtii dan, ahte sis lea mieđušteaddji mielde prinsihpas juohke reaissus. Danin go ii leat sihkkarvuohta das, máhccágo áššeháš seammá biillain go mainna bođii. Dasa gal viggat, muhto 100 % sihkkarvuohta das ii leat, go mearrádusaid mielde ferte ovttastahttit sáhtuid ja nu ain, Ruikka muitala.

Mieđušteaddji ohcan lea olbmo iežas duohken

Pro-guovddaš ordne Álbmotealáhatlágádusa bealis sáhtuid, muhto sin ovddasvástádussan ii leat ohcat veahkki guhte vuolgá boares olbmo mielde reisui.

– Min ovddasvástádus lea ordnet sáhtuid. Min ovddasvástádus ii leat ordnet mieđušteaddjiid dohko mátkái.

Ruikka čilge, ahte sin soahpamušas Álbmotealáhatlágádusain sis ii gáibiduvvo sámegielat vuoddjiid fállan, nuba ii leat vejolaš sávvat sámegielat táksevuoddji ÁEL-mátkkiide. Jos olmmoš ii ieš bastte diŋgot táksse Pro -guovddážis suomagillii, son ferte ordnet alcces veahki, guhte dan dahká.

Sáhtu ferte diŋgot Pro-guovddážis beaivvi ovdal vuolgga

Ruikka muitala, ahte dál sáhtuid ferte maiddái várret buriin áiggiin ovddalgihtii. Jos mátki lea dieđus, dan ferte diŋgot Pro-guovddážis maŋimustá beaivvi ovdal ja ovdal diibmu 14. ÁEL-buhtadusa ii fidne, jos tákse ii leat diŋgojuvvon Pro-guovddáža bokte. Ná sii bastet ovttastahttit máŋga sáhtu.

– Beaivvi ovdal mátkki ja maŋimustá diibmu 14, vai mii bastit ordnet dáid sáhtuid nu njuovžilit go vejolaš áššehasaide, ja maiddái bálvalit ÁEL dan dárkkuhusas, mii dás dál lea, ahte ulbmilhan lea maiddái seastit, Ruikka muitala.

Jos lea vuoigatvuohta fástatáksii, dan oažžu ain geavahit

Dilli ii goit rievdda nu sakka dain olbmuin, geain lea Álbmotealahatlágádusa addin vuoigatvuohta fástatáksii (su. vakiotaksioikeus).

Sii ožžot maid dás duohko geavahit seammá táksse, gohan dat gullá ÁEL soahpamuša birii. Jos fástatákse ii gula Álbmotealáhuslágádusa soahpamuššii, ferte áššehaš diŋgot sáhtu Pro-guovddážis dahje jearrat doppe ođđa fástatáksse.

Eará dáhpáhusain táksse ferte álo diŋgot Pro-guovddážis, muđui ÁEL ii buhtte sáhtu.

Sámisostera doaimmajođiheaddji: “Dát rihkku lága”

Sámisostera doaimmajođiheaddji Ristenrauna Magga oaivvilda, ahte Albmotealáhatlágádus ii čuovo sámi giellalága, go dat ii ordne sámegielat táksse šat sámegielagiidda.

– Dat lea Suomas nu ahte jos oidnet, ahte suomasta, dalle ii leat vuoigatvuohta. Ja diet lea dieđusge okta ruossalašvuohta, ahte dat eai čuovo gal dies lága, Magga dadjá.

Ristenrauna Magga
Ristenrauna Magga Govva: Anne Näkkäläjärvi
Guhká sámegiel sosiála- ja dearvvašvuođa bálvalusaid ovdii bargan Magga muittuha, ahte eandalii sámegielat boarrásii lea dehálaš, ahte son oažžu buohcciviesus veahki iežas gillii. Sáhttá leat váttis birget amas birrasis suomagillii ja gulahallat bargiiguin buohcciviesus.

– Ahte son máhttá muitalit nu, ahte dan ipmirda maid son dárkkuha, ja dasto nuppebeliid dat, ahte son ipmirda dan maid sutnje dadjet. Dat ii leat obanassiige dakkár unna áššáš. Dat lea stuorra ášši olbmo veahki oažžumis.

Čoavddusin fástatákse, dahje boares njuolggadusaid čuovvun?

Ristenrauna Magga sávašii, ahte Álbmotealáhatlágádus válddášii ovddasvástádusa sámegielat olbmuin, ja joatkkašii ovdal doaibman vuogi, mas sámegielat táksevuoddji sáhttá veahkehit olbmo maiddái buohcciviesus.

– Mun gal bálkestivččen spáppa dál dohko Álbmotealáhatlágádussii. Dat fertejit doppe dahkat mearrádusa sámegielat olbmuid ja sápmelaš olbmuid bokte, ahte oaččošii joatkašuvvat dego dálge. Mii leat goittotge ožžon diŋgot dan sámegielat táksse ja son lea almmuhan dasto dohko, ahte dakkár gikta dál vuolgá.

Nubbi vejolašvuohta ášši čoavdimii livčče dat, ahte sámegielat olbmot oaččošedje geavahit álot seammá táksse. Dákkár bálvalus lea fámus maiddái ođđa lága mielde daidda, geat leat ožžon lobi geavahit iežas válljen táksse.

– Daidda sápmelaččaide geat dan dárbbašit, nu addet dan Álbmotealáhatlágádusa doaktárat ovttasráđiid dan lobi, ahte oažžu geavahit dan seamma táksse, Magga lohka.

Álbmotealáhatlágáđus ii váldde beali sámegielat boarrásiid táksebálvalusaide. Sii muitalit, ahte Pro-guovddáš Oy lea vuoitán ÁEL fállangilvu, ja dat ordne ÁEL sáhtuid Lappis.

Varrasamosat: Sápmi

Váldoođđasat

Bivnnuhamosat

Varrasamosat

Muualla Yle.fi:ssä