Sápmi |

Oanehaččat: Bohccooivviid dárbbašit lasi, sámegielddaide giellastrategiija, rievssahat váhá lassánan, Anáris bivdet dápmohiid

Bohccot
Bohccooivviid dárbbašit lasi dutkamušaid varas. Govva: Jarmo Nuotio / Yle

Guldal dás Yle Ođđasiid Sámis 6.9.2019 d. 7.30. Jietna: Yle Areena

Bohcco oivviid dárbbašit lasi

Dálá biebmodoaimmahat dahjege ovddeš Evira ain vuostáiváldá bohcco oivviid čájánasaid váldima varas. Dat muittuhage bálgosiid ja johtolatbárttiid árvvoštallanalbmáid čájánasaid sáddemis jápmán bohccuin vai besset dutkkat daid gazzaelliid vuoiŋŋaš sonahaga dahje CWD-dávdda čuovvunprográmma várás.

Čájánassan dárbbašit olles oaivvi. Čájánassan dohkkejit badjel jagi boarrásut bohccot, mat leat báhcán biilla vuollái, spiriide goddon dahje muđui jápmán.

Čájánassan dohkkejit maid buohccivuođa dahje váibbahin goddojuvvon bohccot dahjege njuovadettiin olbmo biebmun hilgojuvvon bohccot.

Dearvvas, olbmobiebmun njuvvojuvvon bohccot eai dohkke. Juohke bálggus galggašii sáddet unnimustá 30 čájánasa dutkanbaji 2018-2020 gaskkaš. Borramušdoaimmahat máksá sáddema. Eambo dieđut varrasamos Poromies-bláđis.

Sámegielddaide giellastrategiija

Sámeguovllu gielddat leat álggahan oktasaš sámi giellastrategiijabarggu. Eanodaga, Anára, Soađegili ja Ohcejoga gielddat leat bargagoahtán oktasaš sámi giellastrategiijain. Ulbmilin lea buoridit sámegielaid sajádaga gielddain.

Giellastrategiijabargi Tuuli Miettunen muitala, ahte sámeguovllu gielddain lea sámi giellalága mielde geatnegasvuohta fállat gielddalaččaide bálvalusaid sámegielain, muhto dán rádjái juohke gielda lea ordnen bálvalusaid iešguđetlágan vugiin ja gielddain leat olu seammasullasaš hástalusat sámegielat bálvalusaid ordnemis.

Oktasaš giellastrategiija bokte gielddain lea vejolašvuohta čoavdit čuolmmaid ovttas ja plánet sámegielat bálvalusaid ordnema guhkit áigái.

Giellastrategiijabargu bistá čakčamánu álggus jagi 2019 lohppii. Sámeguovllu gielddaid giellastrategiija lea vuosttas sámegielaid guoskevaš giellastrategiija Suomas ja dat guoská gielddaid buot doaibmasurggiid.

Rievssahat váhá lassánan

Luondduriggodatguovddáža varas čielggadeami mielde rievssahiid mearri davimus guovlluin lea sullii seamma dásis go diibmá. Rehkegiid mielde ovtta njealjehaskilomehtera alde leat gaskamearálaččat 7,2 rievssaha.

Mearri leamašan gulul lassánanguvlui ja heajumus dilli leai ovddit jagi. Ohcejoga gielddas rievssahiid mearri lea váhá lassánan, Eanodagas ja Anára gielddas dat lea bisson sullii seamma dásis.

Rievssahiid meari leat guorahallan jagi 2008 rájes ja rehkenastimiid čađahit nu duottarguovllus, jeaggeeatnamiin ja soahkevuvddiin. Loahppageasis dahkkojuvvon dutkamušas lihkostuvve oaidnit maid smávva rievssatmođiid ja dain ledje gaskamearálaččat vihtta lotti. Eananloddebivdu álgá boahtte maŋŋebárgga.

Anáris bivdet dápmohiid

Luondduriggodatguovddážii gullevaš Anára guollegilvinlágádus bivdá boahtte mánu álggo bealde dápmohiid, nu meađđen- go duovveguliid.

Sivvan lea lágádusa dápmotnáli ođadeapmi ja danin Juvdujogas bivdet firpmiiguin dápmohiid boahtte mánu 9. ja 10. beivviin. Barggu barget Luke iežas guolledutkit. Ulbmilin lea bivdit 50 gođđupára ja bivdui lea eiseválddiid ja bivdorievtti eaiggádiid lohpi.

Dápmotbivdu lea oassin Anárjávrri dulvadeapmái laktáseaddji guollenáliiddikšungeatnegasvuođas.

Varrasamosat: Sápmi

Váldoođđasat

Varrasamosat

Muualla Yle.fi:ssä