Sápmi |

Oanehaččat: Čuolmmadit-čájáhus rahppo Oulus, davviriikalaš neahttasátta sámiid álbmotbeaivve, álbmotmehciid galledeaddjit ja sámiid iešsorbmemiid easttadanprográmma

Dán artihkkalii leat čohkken bearjadaga oanehis ođđasiid.

Outi Pieski Čuolmmadit-čájáhus rahppojuvvo Oulus. Guldal dás bearjadaga Yle Ođđasiid Sámis. Jietna: Yle Areena. Govva: Jussi Koivunoro / Yle

Outi Pieski Čuolmmadit-čájáhus johtá Oului

Dáiddár Outi Pieski viiddis museačájáhus "Čuolmmadit" lea oaidninláhkái lávvardaga guovvamánu 2. beaivvi rájes Oulu dáiddamuseas. Čájáhusa guovddáš duodji lea "Čohkiideapmi". Dán duojis gáhtus heaŋgájit duhát silkki, mat leat rissojuvvon iešguđet ivnniiguin. Duodji leamaš oaidninláhkái maid Southbank Centres Londonis jagi 2017. Čájáhusas leat dasa lassin iešguđetlágan málagovat, čuovgagovat ja litografiijat.

Pieski čájáhusas guovddáštemán leat sámiid historjá ja boahtteáigi, eamiálbmogiid vuoigatvuođat, gaskavuohta lundui ja bistevaš ovdáneapmi. Čájáhus lei čakčat oaidninláhkái Espoo modeardna dáidaga museas Emmas.

Davviriikalaš neahttastreama – govvadáiddárat gilvvohallet, ahte geas lea vuohkkasamos dáiddaduodji

Yle Sápmi, NRK Sápmi ja Ruoŧa sámegielat rádio- ja tv-doaimmahusat sáddejit ovttas sámi álbmotbeaivve davviriikalaš neahttavideosáddaga nappo streama.

Sátta bistá sulaid 90 minuhta ja das leat mielde dáiddárat ja guossit miehtá Sámi Suomas, Ruoŧas ja Norggas. Sáddagis Sunna Kitti, Máijá Rasmus ja Juvvá Pittja málejit sámi álbmotbeaivái laktáseaddji gova, ja geahččit besset jienastit, ahte gean govva lea sin mielas vuohkkasamos. Njuolggostreama sáddenbáikkit leat Romsa, Johkamohkki ja Anár. Streama láidestit Maret Biret Sara Oskal, Ivan Aleksander Buljo, Xia Torikka, Jon-Erik Näkkäläjärvi ja Lars-Ola Marakatt.

Streama álgá 6.2.2019 diibmu 19.00 ja bistá gitta diibmu 20.30 rádjái. Streama sáhttá geahččat sámi álbmotbeaivve dáppe.

Álbmotmehciid galledeaddjimearit lassánedje

Jagi 2018 Lappi álbmotmehciin gállededje eanet olbmot go goassege ovdal. Buot Lappi čieža álbmotmeahcis ledje diibmá oktiibuot badjel 1,3 miljon gálledeami. Sámeguovllus eanemus galledeaddjit ledje Urho Kekkonen álbmotmeahcis, gos fidne vehá badjel 340 000 galledeaddji. Sámi guovllus Leammi álbmotmeahcci geasuhii váile 17 000 gálledeaddji.

Vaikko galledeaddjimearit leat lassánan, leat Meahciráđđehusas goittotge fuolas álbmotmehciid dilis. Meahciráđđehus buktá dieđáhusastis ovdan, ahte álbmotmehciid ruhtadeapmi lea geahppánan, muhto galledeaddjimearit leat lassánan.

– Dat dárkkuha uhcit ruđa ovtta galledeaddji guovdu geavahit álbmotmehciid fuolaheapmái, dego gollan ráhkadusaid ođasmahttimii, bázahusfuolaheapmái ja boaldinmuoraid skáhppomii ja dan bokte luondduturismma suvdilvuhtii, cealká Meahciráđđehus mediadieđáhusastis.

Oktasaš plánain easttadit iešsorbmemiid Sámis

Sámiráđi ja eará sámeorganisašuvnnaid ovttasbarggu boađusin leat huksen sápmelaččaid iešsoardimiid easttadanplána. Easttadanplánas leat guovddážis identitehtii ja kultuvrii laktáseaddji hástalusat, maid sápmelaččat vásihit. Plána doarju sápmelaččaid iešsorbmemiid easttadanbarggu Suomas, Ruoŧas ja Norggas.

– Easttadanplána ollašuhttin gáibida goittotge jođánis geavadiid ja buriid veahkkeneavvuid atnui váldima, dadjá sosiála- ja dearvvasvuođaminister Pirkko Mattila.

Mattila dadjá maid, ahte davvin leat ožžon buriid bohtosiid ovdamearkka dihte kanadalaš ASIST-skuvjejumis, mas olbmuid leat skuvlen dovdat vejolaš iešsoardináigumušaid. Mannan giđa ordnejedje miehtá Sámi skuvlejumiid, main olmmoš oahpai mo addit vuosttas veahki dakkár olbmui, geas sáhttet leat iešsoardinjurdagat.

Anáris lágiduvvo duorastaga ja bearjadaga jođus seminára, mas leat guovddážis árktalaš guovlluid eamiálbmogiidda gullevaš olbmuid mielladearvvašvuohta ja iešsoardimat.

Varrasamosat: Sápmi

Váldoođđasat

Varrasamosat

Muualla Yle.fi:ssä