Sápmi |

Oanehaččat: Doarjja Jovsset Ante Sarai, Sámedikki álbmotdilálašvuođat, Lex Halla ja bustávvavideo anárašgillii

Dán artihkkalii leat čohkken gaskavahku oanehis ođđasiid.

Jietna: Jovsset Ante Sara
Jietna
Jovsset Ante Sara oažžu doarjaga sámedáiddáriin ja politihkkárat Jietna: Yle Areena. Govva: NRK Sápmi

Doarjja Jovsset Ante Sarai

Okta sámi beakkánamos artisttain, Mari Boine doarju Jovsset Ante Sara su bággonjuovvanáššis. Boine buvttii ášši ovdan Norgga Sámedikki čoahkkimis maŋŋebárgga. Doppe son oamastii luođi Sarai ja celkkii, ahte sámesearvvuš galggašii doarjut nuorra boazodolliid sin rahčamušain. Áššis muitala NRK Sápmi.

Sara lea ožžon doarjaga áššásis maiddái dábálaš olbmuin. Norggas leat álggahan nammačoaggima, mas dáhttot Norgga stáhta heaitit bilideames sápmelaččaid eallima ja bággemis njuovvat sin bohccuid. Adreassa lea čujuhuvvon Norgga stáhtaminister Erna Solbergii ja Norgga stuorradikki presidentii Tone Trøenii.

Maiddái Norgga Sámediggi lea guorraseamen doarjut Sara bággonjuovvanáššis. Norgga Sámiid Riikkasearvi lea lokten ášši Sámedikki dievasčoahkkima gieđahallamii hohpolaš áššin. Sámedikki oaivil gieđahallojuvvo dievasčoahkkimis dán vahkus.

Norgga stáhta attii mannan vahkus dieđu, ahte Jovsset Ante Sara galgá njuovvat ealus 75 heggii. Diibmá vuoittáhalai Sara Norgga alimusrievttis alimus boazolohkoáššis. Dalle mearridedje, ahte son galgá njuovvat 350 heakkas 75 heggii. Sara lea dolvon áššis ON olmmošvuoigatvuođakomiteai, mii ii leat velá addán mearrádusas.

Sámedikki stivra háliida joatkit álbmotdilálašvuođaid ordnema

Suoma Sámedikki stivra áiggošii joatkit ságastallandilálašvuođaid ordnema giliin ja gávpogiin maid boahtte jagi .

Sámedikki stivra mearridii maŋŋebárgga čoahkkimisttis evttohit Sámedikki ollesčoahkkima gieđahallamii jagi 2019 doaibmaplána oktavuođas lasihit, ahte ságastallandilálašvuođat ordnejuvvošedje Oulus, Roavenjárggas, Čeavetjávrris, Gáregasnjárggas ja Heahtás.

Dán jagi maŋimuš ságastallandilálašvuohta lei maŋŋebárgga Anáris.

5.11.2018 dii. 11.25 divvojuvvon nu, ahte stivra evttoha ollesčoahkkima gieđahallamii álbmotdilálašvuođaid lasiheami jagi 2019 doaibmaplánii.

Lex Halla gaskavahku riikkabeivviin

Suoma riikkabeaivvit gieđahallet otne gaskavahku nu gohčoduvvon Lex Halla. Riikkabeivviid gieđahallamis lea nappo fuođđovahátbuhtadusaid nuppástuhttin. Stáhtaráđi árvalusas evttohit sirret boazovahágiid šibit-, giedde- ja luovos opmodatvahágiin (su. viljelys-, eläin- ja irtaimistovahingot) nu, ahte boahtteáiggis sáhtášedje álo buhtadit ollislaččat šibit-, giedde- ja luovos opmodatvahágiid.

Dán seammá árvalusas evttohit maiddái heaittihit Lex Halla -buhtadusortnega. Dán rádjai Lex Halla bálgosiin, main spirevahágat leat erenoamáš olu, boazodolliide leat máksán spirevahágis golmma geardásaš buhtadusa bohcco árvvus. Eará bálgosiin buhtadussupmi leamaš beannot geardásaš. Boahtteáiggis buhtadusaid mávssášedje juohke bálgosis beannot geardásaččat. Nuppástusain árvalit buhtadusaid reahkkát ollislaččat maiddái boazodolliide.

Bustávvavideo maid anárašgillii

Sámedikki skuvlen- ja oahppamateriáladoaimmahat lea buvttadan dál maiddái anárašgielat bustávvavideo. Neahttavideos Sáárákáisá SeurujärviSiiri Angeli guovttos ohcaba anárašgielat bustávaid ja addiba ovdamearkasániid. Filbma lea dárkkuhuvvon buohkaid atnui.

Nuortalaš- ja davvisámegielat bustávvavideot leat almmustahttojuvvon juo álgodálvvis.

Skábmamánus lieggasut go gaskamearálaččat

Davvin lei earenoamáš liegga skábmamánnu. Dálkedieđalágádusa dieđuid mielde skábmamánnu lei olles guhtta gráđa lieggasut go skábmamánut gaskamearalaččat. Dat lei maid sivvan dasa, manin davvin lei unnán muohta skábmamánus.

Skábmamánus muohttaga baste mihtidit dušše guovtte mihtidanbáikkis Suomas, Gihttelis ja Eanodagas.

Diimmuid sirddašeapmi joatkašuvvá goit boahtte jagi

Diimmuid gártá sirdit dálveáiggis geasseáigái ja nuppe gežiid goit vel boahtte jagi.

EU-riikkain leat nu olu iešguđetlágan oainnut diimmuid sirdimis, ahte áššis ii mearriduvvo goit vel dán jagi áigge. EU-riikkaid johtolatministarat gieđahalle ášši boahtte vuossárgga Brysselis, muhto doppe eai daga mearrádusaid ášši hárrái.

Eurohpá komišuvnna ulbmilin lei beassat sierra dálve- ja geasseáiggiin errui jo boahtte jagi, muhto sierramielalašvuođaid dihte dilli ii vel rievdda.

Varrasamosat: Sápmi

Váldoođđasat

Varrasamosat