Sápmi |

Oanehaččat: Gáregasnjárgga máŋggadoaimmadálu huksema soitet áradit, Sámediggige háliida maŋidit válggaid, vujii badjel geainnu go deattašii navigáhtora, jápmán ráfáiduhtton guliid galgá luoitit ruovttoluotta čáhcái ja ohcet riikkaidgaskasaš áššiid čálli sadjásačča

Dá leat vuossárgga oanehis ođđasat.

Gáregasnjárgga skuvlla.
Gáregasnjárgga boares skuvlavistti gurrejedje ođđajagimánus heajos sisáimmu dihtii Govva: Kaija Länsman / Yle

Dá gulat vuossáriđida Yle Ođđasiid Sámis. Jietna: Yle Areena

Gáregasnjárgga máŋggadoaimmadálu huksema soitet dattetge áradit

Ohcejoga gielddaráđđehus evttoha váldostivrii áradit Gáregasnjárgga ođđa máŋggadoaimmadálu investerema juo dán jahkái.

Gielddastivra mearridii jagi álggus, ahte máŋggadoaimmadálu plánen álggahuvvo easka boahtte jagi. Bearjadaga gielddaráđđehus goittotge dohkkehii evttohusa áradit dán jahkái investeremiid, maid máŋggadoaimmadálu huksen gáibida. Evttohus manná vel gielddastivrra gieđahallamii.

Gáregasnjárgga boares skuvlavistti gurrejedje ođđajagimánus heajos sisáimmu dihtii ja oahppit leat dan maŋŋá vázzán skuvlla gaskaboddosaš sajiin.

Norgalaš almmái vujii badjel geainnu Eanodagas go deattašii navigáhtora

Lávvardatveaigin 60-jahkásaš norgalaš almmái vujii badjel geainnu Eanodagas. Lihkohisvuođa sivvan árvalit dan, ahte almmái lei vuojedettiin deattašan navigáhtora. Bárti dáhpáhuvai Gilbbesjávrri ja Gárasavvona gaskkas.

Almmái lápmašuvai ja su fievrridedje ambulánssain Romssa buohccevissui. Áššis muitalit Lapin Kansa ja Nordlys.

Maiddái Sámediggi háliida maŋidit sámediggeválggaid

Sámedikki ja Sámi Árvvut -searvvi ovddasteaddjit čoahkkanedje mannan vahkus ovttas Eanodaga sápmelaččaiguin ságastallat áigeguovdilis áššiin. Sámediggi dieđiha, ahte deaivvadeamis ledje ovttaoaivilis das, ahte sámediggeválggaid galggašii sirdit unnimustá jagiin, vai sámediggelága sápmelašmeroštallama gearggašedje rievdadit ovdal čuovvovaš válggaid.

Sápmelašmeroštallama rievdadeami oidnet dárbbašlažžan ON olmmošriektekomitea čovdosiid doibmii bidjama dihte.

Olmmošriektekomitea čovdosiin ávžžuhit rievdadit sámediggelága jienastanvuoigatvuođa meroštallama dainna vugiin, ahte dat gudnejahttá sápmelaččaid siskkáldas iešmearridanvuoigatvuođa. Čovdosat gusket váidagiid, mat leat dahkkon alimus hálddahusrievtti mearrádusain dohkkehit olbmuid Sámedikki válgalogahallamii Sámedikki dáhtu vuostá.

Ovttaskasolbmováidaga Alimus hálddahusrievtti válgalogahallanmearrádusain ON:ii dahkan sápmelaččat ja Sámi Árvvut -searvi áššeolmmožin leat juo evttohan olgoáššiidministeriijai ja riekteministeriijai válggaid maŋideami. Sámediggi ii leat vel deaivvadan ášši olis stáhtain.

Ođđa lága mielde maiddái jápmán guliid galgá luoitit ruovttoluotta čáhcái

Ráfáiduhtton guliid goddimis sáhttá dál gártat máksit juoba máŋga duhát euro buhtadusa. Ođđa lága mielde maiddái jápmán guliid galgá luoitit ruovttoluotta čáhcái, jus dat leat ráfáiduhtton.

Eana- ja meahccedoalloministeriija lea nannen suodjalanárvvuid lussii, jávrelussii, náhkkeguollái, dápmogii, hárrii, rávdui, johkareabbái ja čuvžii. Suodjalanárvvut leat 50 euro ja 7 510 euro gaskkas. Ovdamearkka dihte Anárjávrri rávddu suodjalanárvu lea 240 euro ja Jiekŋameara luosa árvu sisčáziin lea 3 480 euro.

Čuovvumušmávssuin háliidit sihkkarastit dan, ahte olbmot čuvvot guolástannjuolggadusaid.

Sámediggi ohcá riikkaidgaskasaš áššiid čálli virgesadjásačča

Sámediggi ohcá riikkaidgaskasaš áššiid čálli virgesadjásačča. Riikkaidgaskasaš áššiid čálli bargun lea earret eará koordineret ja ovddidit Sámedikki riikkaidgaskasaš doaimma, válmmaštallat Sámedikki stivrra ja lávdegottiid čoahkkimiide iežas doaibmasuorgái gullevaš áššiid ja dikšut Sámi parlamentáralaš ráđi guoski doaimma.

Bargu álgá geassemánu 3. beaivve ja nohká juovlamánu loahpas. Ohcanáigi nohká miessemánu 24. beaivve. Lassidieđuid gávdná Sámedikki neahttasiiddus.

Sámedikki stivra válljii njukčamánu loahpas riikkaidgaskasaš áššiid čállin Inka-Saara Arttijeff, guhte bargá dál Sámedikki ságajođiheaddji veahkkin.

Varrasamosat: Sápmi

Váldoođđasat

Varrasamosat

Muualla Yle.fi:ssä