Sápmi |

Rauni Manninen vuoitá Sámiráđi girjjálašvuođabálkkašumi 2018

Sámiráđđi rábmo Luobbal-Jovsset Rauni vuosttas romána rikkis, sátnevájaslágan gielas. Girječálli ieš čujuha giitosiid eadnásis.

Guldal Luobbal-Jovsset Rauni muitaleamen iežas vuosttas románas ja girjjálašvuođabálkkašumi vuoittus.

Sámiráđđi lea mearridan, ahte Rauni Manninen oažžu dán jagáš girjjálašvuođabálkkašumi iežas románas ”Áhčči min”.

Rauni Manninen dahje Luobbal-Jovsset Rauni (r. 1946) lea eret Ohcejogas. Son almmuhii vuosttas románas "Áhčči Min" gieskat. Romána gieđahallá eallima guhkkin davvin, Suoma beale Sámis dálvesoađis gitta 1900-logu lohppii. Muitalusa vuođđun leat duohta áššit.

Manninen illuda fuopmášumis, vaikko ii lean vuordit dan.

– Galhan dat dieđus lea hirbmat somá, vehá dakkár ártegis dovdu, in ovddalgihtii dieđus sáhttán árvidit.

Manninen manai čáledettiinis čađa máŋggalágan dovdduid.

– Álgobáliid go čálligohten de máŋgga sajis bohte gatnjalat čalmmiide, muhto das go ovddosguvlui čállen de fuomášin ahte dasa doahttá maiddái, iige šat lean nu váttis, girječálli govvida.

"Sátnerikkis, sátnevájaslágan dajaldagat"

Áhčči min -romána váldopersovnna Josába oadjebas beaivvit nohket, go son ovttas nuorra eamidiin Rávnnáin ja unna nieiddažiin fertejit vuolgit eváhkkomátkái dálvvesoađi loahpas. Soađi maŋŋá sii ásahit fas ođđa eallima ruovttubáikái. Birgejupmi lea garra barggu, dálkkiid ja Ipmil áhči dáhtu duohken.

Eallima rašes ja morašlaš bealit, nu mo máná massin ja mánáid sádden ásodahkii, leat fiidnát ja álásin govviduvvon, lohkki váibmu njuorrá, čállá árvvoštallanlávdegoddi.

– Go lea lohkan Áhčči min -romána, mii lea nu sátnerikkis, ja mas leat sátnevájaslágan dajaldagat ja somásge mohkit, de lea rahpasan sátneriggodat ja soaitá giella maid ovdánan, lávdegoddi cealká.

Áhčči min -romána ovdasiidu
Áhčči min -romána bearbma. Govva: Iđut AS

Manninen ieš čujuha giitosiid eadnásis.

– Dat geat leat lohkan mu čállosiid, de leat dadjan, ahte dat lea áibbas erenomáš rikkis giella. Dan dáfus lea vehá imaš, go munhan lean leamaš 30 jagi eret Sámis, earret maid lean luomuid áigge fitnan. Muhto mun lean dan oaivilis, ahte dat rikkis giella lea min eatni ánsu, son lei dievaslaš giellavealgu, darvánedje dat dajaldagat.

"Duostilis čálli, govvida eallima ilu ja morraša!"

Sámiráđi girjjálašvuođabálkkašupmi geigejuvvui vuosttaš geardde 1994:s. Bálkkašupmi geigejuvvo juohke nuppi jagi ja juhkkojuvvo vurrolágaid mánáid- ja ollesolbmuid girjjiide.

Sámiráđi kulturossodaga jođiheaddji Christina Hætta muitala, ahte sidjiide bohte iešguđet lágádusain olu buorit evttohusat bálkkašupmái, mii dán jagi galggai geigejuvvot ollesolbmuid girjái.

– Sámi girjjálašvuohta čájeha dáid bokte, ahte das lea buorre dássi. Sámiráđi ulbmil bálkkašumiin leage movttiidahttit olbmuid čállit ja čalmmustahttit sámi girjjálašvuođa, Hætta lohká.

Áhčči min -romána lea almmustahttán Iđut-lágádus. Lágádus sávvá iežas bealis lihku vuoitái.

– Iđut-lágádus sávvá čállái lihku bálkkašumiin. Duostilis čálli, govvida eallima ilu ja morraša!

Rauni Manninen
Rauni Manninen dahje Luobbal-Jovsset Rauni. Govva: Juhani Manninen

Luobbal-Jovsset Rauni áigu joatkit čállima.

– Dát bálkkašupmi geatnegahttá dasa, dat lea áibbas sihkkar. Dat lea dieđus eará ášši, mo mun veaján ja eará dilálašvuođat leat.

– Lean vehá jo smiehttan dan, ahte čiekŋudivččen daid áššiid, maid lean dál čállán. Dat sáhtášii leat nu, ahte čálán juoga veardde iežan eallingearddi dohko sisa. Muhto dat ii leat vel ollege sihkkar, ahte mannágo dat ná, Manninen loahpaha.

Varrasamosat: Sápmi

Váldoođđasat

Varrasamosat

Muualla Yle.fi:ssä