Sápmi |

Riekteáššedovdi: Soancáris dilis sámediggelága divvun livččii okta čoavddus

Emeritusprofessor Lauri Hannikainen luohttá Suoma riektevuogádahkii. Son ávžžuha Sámedikki jeagadit riektelágádusa ja sávvá stáhta ráđđádallat Sámedikkiin.

Lauri Hannikainen
Álbmogiidgaskasaš rivttiid emeritusprofessor Lauri Hannikainen. Govva: Yle

Sámedikki válgalávdegoddi lea suoidnemánu álggus váldán lagabui čuođi olbmo eret Sámedikki válgalogahallamis. Sámediggeáirras áigu váidit áššis ja ávžžuha maid earáid dahkat dan.

Álbmogiidgaskasaš rievtti emeritusprofessor Lauri Hannikainen atná dili válgalogahallanáššis dál váivválažžan.

– Dál orru nu, ahte stáhta livččii galgan čuovvolit Sámedikki árvalusa válggaid maŋideamis. Dalle livččii lean dilli áššálaččat gieđahallat láhkanuppástusa mii guoskkašii sápmelašvuođameroštallama.

Dál go evttohasaid bidjan válgii nohká borgemánu 2. beaivve ja seamma áigge lea vel válgalávdegotti dádjadaš válgalogahallanmearrádusas váidináigi, de datge dahká áššái liigemohkiid.

– Jus šaddá dakkár miellagovva ahte válga ii leat áššálaš go leat menddo ollu čielggakeahtes áššit, de orro ahte gánnehabat válgga vel doaimmahit, árvala Hannikainen.

Jearaldahkii, mii dál čoavddusin, vástida Lauri Hannikainen, ahte dálgo Suomas lea ođđa ráđđehus mii ii vel hálddaš buot áššiid, de riekteminister livččii rivttes olmmoš bargat juoidá dan ovdii, ahte čoavddus gávdno.

– Ii nu ahte stáhta mearrida, muhto baicce ráđđádalašii Sámedikkiin. Dan bokte válggaid sáhtášii vel maŋidit, vaikko váttis dan gal lea ollašuhttit.

Sámediggelága gal fertešii rievdadit

Emeritusprofessor Lauri Hannikainen oaivvilda, ahte Sámediggi gal galggašii jeagadit alimus hálddahusrievtti mearrádusaid.

– Suomas lea nana riekteortnet, mii lea doaibman čuohte jagi viehka bures. Ii mu mielas sáhte gal alimus hálddahusrievtti mearrádusaid giige skurbat, dán dáhpáhusas dakkár orgána go Sámediggi lea.

– Sámediggihan čujuha Ovttastuvvan Našuvnnaid olmmošriektekomitea mearrádussii mas komitea cuiggoda alimus hálddahusrievtti. Olmmošriektekomiteas ii leat Suoma stáhta badjel geatnegahtti váldi, komitea addá rávvagiid dahje ávžžuhusaid. Suoma stáhta de mearrida mo dat ollašuhttá komitea rávvagiid, ja mu mielas buoremus livččii rievdadit sámediggelága, nu ahte sápmelašvuođameroštallan čállojuvvo dárkilabbot.

Lauri Hannikainen atná vuogas čoavddusin dan, mii lea čállojuvvon davviriikalaš sámesoahpamuššii.

– Dehálaš sápmelašvuođa kritera lea giellavuđot, nu ahte sápmelaš lea son, guhte ieš dahje okta su vánhemiin, áhkuin, ádjáin, máttaráhkuin dahje máttarádjáin lea hállan sámegiela eatnigiellan dahje ruovttugiellan. Dat dagašii dili čielgasabbon, dalle eai šattaše dakkár dilit ahte alimus hálddahusriekti, Sámediggi ja vel dat válgalávdegoddi leat sierra oaiviliin.

Suoma stáhta ja iešstivrenguovlluid gaskavuođain leat erohusat

Dál lea šaddan dakkár govva, ahte goittot buohkat Sámedikkis eai beroš alimus hálddahusrievtti mearrádusain. Dat ahte AHR mearrida válgalogahallama badjel, de duolbmágo dákkár meannudeapmi sápmelaččaid kulturiešstivrejumi? Dasa vástida álbmogiidgaskasaš riektediehtaga emeritusprofessor Lauri Hannikainen ná:

– Go veardida Ålándda iešstivrenvuoigatvuođa, de dathan lea čielgasit nannosut go sápmelaččaid kulturiešstivrejupmi, daningo Ålánddas lea guovlovuđot iešstivren. Lagabui čuođi jagi áigge Suoma stáhta ja Ålándda alimus eiseválddit leat bastán čoavdit sierramielatvuođaid, ja Ålánda mieđiha ahte stáhtas lea bajit mearridanváldi. Jus áššiin eai bastte muđui soahpat, de Suoma alimus stáhtaorgánat, dábálaččat alimus riekti mearrida. Sámediggi sáhttá dahkat álgagiid ja stáhta galgá leat mieđamánas. Dattege mearridanváldi lea stáhtas, muittuha Hannikainen.

Go sámedikki válgalávdegoddi lea dál váldán válgalogahallamis eret dihto olbmuid, de sáhttetgo dát olbmot álgit evttohassan čavčča 2019 válggas?

– Sii sáhttet geahččalit, ja sii sáhttet váidit alimus hálddahusriektái, nu ahte bivdet doppe vel jođánis áššemeannudeami. Nuppe dáfus, beroštahtti livččii maid gullat man oaivilis riekteminister Anna-Maja Henriksson lea dán dilis, dadjá Lauri Hannikainen.

Riekteminister lea várrugas cealkámušáinnis

Riekteministtar Anna-Maja Henriksson ii váldde beali sámedikki válgalávdegotti mearrádusaide, čielgá Lapin Kansa -aviissas.

– Ministeriija, dahje mun riekteministtarin, in sáhte váldit beali válgalávdegotti čovdosiidda, dadjá Henriksson.

Sámedikki válgalávdegoddi geavahii mearrádusastis sámediggelága iešnjulgenparagráfa, mii vuoigadahttá váldit olbmo eret logahallamis, jos su gehččet lasihuvvon dasa vuoigatvuođa haga.

– Válgalávdegotti iešnjulgenmearrádusaide oažžu ohcat rievdadusa váidagiin alimus hálddahusriektái. Mearrádusaide vejolaččat duhtameahttun áššeoasálačča doarjjan lea dáná geavahusas riektesuodjevuogádat, dadjá Henriksson.

Henriksson mielde AHR váldá loahpa loahpas beali dasa, mainna lágiin ON:a mearrádusat váikkuhit Suoma dillái.

Sámedikki jagi 2019 válggaid várás Sámediggi lea čohkken rávvagiid ja dieđuid neahttasiidduidasas njealje gillii.

Varrasamosat: Sápmi

Váldoođđasat

Varrasamosat

Muualla Yle.fi:ssä