Sápmi |

Ruoššas geahččalit heaittihit Sovkina jođihan Ruošša sámi parlameantta – "Raipon-dáhpáhusaid dievaslaš kopiija"

Ruoššas leat geahččaleamen nuollat Guoládaga sámi parlameantta, Sámi Såbbara, ja dan ságadoalli Valentina Sovkina válddis. Suoma sámedikki ságadoalli Klemetti Näkkäläjärvi humai Sovkinain gaskavahku ja lea fuolas dilis. Näkkäläjärvi muitala, ahte mannan lávvardaga Ruošša eiseváldit ordnejedje stuorra čoahkkima, mas ásahedje Sovkina jođihan Sámi Såbbara sadjái ođđa Ruošša beale "sámiráđi", mii lea iešalddes dohkkaorgána, man eiseváldit stivrejit.

Valentina Sovkina
Ruošša eiseváldit geahččaledje čakčat eastadit Guoládaga sámi parlameantta, Sámi Såbbara, ságadoalli Valentina Sovkina mátkki ON eamiálbmogiid máilmmikonferánsii. Govva: Berit Solveig Gaup / NRK

Ruoššas leat geahččaleamen heaittihit Guoládaga sámi parlameantta, Sámi Såbbara, ja nuollat dan ságadoalli Valentina Sovkina válddis.

Suoma sámedikki ságadoalli Klemetti Näkkäläjärvi humai Sovkinain dili birra duorastaga eahkes.

Näkkäläjärvi dadjá, ahte dilli lea duođalaš ja son lea hui fuolas das, mii Ruoššas lea dáhpáhuvvamin.

"Sámi Såbbara sadjái biddjojuvvon ođđa dohkkaorgána, man eiseváldit stivrejit"

Gažaldat lea das, ahte Murmánskka guovlluráđđehus, guovddášeiseváldit ja nu gohčoduvvon Guoládaga sámiráđđi ordnejedje mannan lávvardaga stuorra čoahkkima. Sovkina muitalii Näkkäläjärvii duorastaga, ahte stuorra čoahkkima stivrejedje nu, ahte doppe ásahuvvui ođđa, nu gohčoduvvon Ruošša bealde sámiráđđi, mii galgá mahká ovddastit buot Ruošša sámi servviid.

Duohtavuođas gažaldagas lea goittotge dohkkaorgána, man eiseváldit stivrejit, Näkkäläjärvi muitala.

– Sovkina muitala, ahte čalbmáičuohcci lei dat, ahte nu gohčoduvvon Ruošša beale sámiráđđi njuolggadusat ledje juo gárvát, Näkkäläjärvi dadjá.

Näkkäläjärvi mielde dilli lea hui duođalaš.

– Sovkina muitalii munnje, ahte dát lea dievaslaččat Raipon-dáhpáhusaid kopiija. Ruošša guovddášeiseválddit geahččalit ásahit dakkár sámi orgána, man eiseválddit sáhttet stivret, Näkkäläjärvi dadjá.

Sovkina: Sámi Såbbar lea ain dat orgána mii ovddasta Ruošša beale sámi álbmoga

Valentina Sovkina ja ovddastan Sámi Såbbar eai dohkket mearrádusa ásahit nu gohčoduvvon Ruošša beale sámiráđi. Sovkina ieš lea dál Kárášjogas sámiráđi, sámedikkiid ja sámi servviid kulturpolitihkalaš semináras.

– Mii oaidnit, ahte mii leat ain dat orgána, mii virggálaččat ovddasta Ruošša beale sámi álbmoga, Sovkina dajai Yle Sápmái gaskavahku eahkedis.

Guoládaga sámi parlameantta ságadoalli Valentina Sovkina muitala, ahte son lea duorastaga boahtimin Eurohpa Ráđi seminárii Anárii, jos son galgá doallat sáhkavuoru sápmelašoktasašbarggus rastá rájáid ovttas Ruoŧa sámedikki stivrra ságadoalli Håkan Jonssoniin ja nuortalaččaid giličoahkkima ovdaolmmoš Veikko Feodoroffiin.

Ruoššas leat plánemin guovvamánnui Ruošša sámiid goalmmát sámi kongreassa. Sovkina ballá, ahte eiseváldit geahččalit stivret kongreassa válmmaštallama iežaset miela mielde.

– Sámi Såbbar áigu ovddidit váidaga, man sisdoallu lea dat, ahte eiseváldit eai sáhte gohččut goalmmát sámi kongreassa, Näkkäläjärvi muitala.

Sámi Såbbar ii dohkket dange, ahte sii eai beassan ovddidit iežaset áššiid ollenge stuorra čoahkkima áššelisttui lávvardaga.

Vuordimis ahte ášši loktejuvvo ovdan Eurohpa Ráđi semináras bearjadaga

Vuordimis lea, ahte Suoma ja Ruoŧa sámedikkiid presideanttat Klemetti Näkkäläjärvi ja Håkan Jonsson bohtet váldit Ruošša sámi parlameantta ja Valentina Sovkina dili ovdan Eurohpa Ráđi seminára sáhkavuoruin.

– Sovkina bivdá davviriikkaid sámiin doarjaga dan oidnui, ahte su ovddastan Sámi parlameanta, Sámi Såbbar, lea dat orgána, mii virggálaččat ovddasta Ruošša beale sámiid. Sovkina oaidná, ahte Sámi Såbbar galggašii dohkkehuvvon mielde Sámiid Parlamentaralaš Ráđđái, Näkkäläjärvi muitala.

– Sovkina dadjá, ahte áidna vuohki mo Sámi Såbbar beassá joatkit, lea ordnet plánejuvvon Ruošša sámiid goalmmát kongreassa ja oažžut hui viidát sámiid mielde dohko, Suoma sámedikki ságadoalli Klemetti Näkkäläjärvi muitala.

Varrasamosat: Sápmi

Váldoođđasat

Varrasamosat

Muualla Yle.fi:ssä