Sápmi |

Sáhkabihtážat Yle Sámis: Jiekŋaseailluhanbáikki huksen Davvi-Anárii ádjána ain ja Ruoŧa alimus čohkka lea dál Giebmegáissi davimuš čohkka

Dá leat disdaga sáhkabihtážat.

Kuátiluovtâ , päikki kuus jieŋâkuávdáš puátá .
Kuátiluohtâ, gosa jiekŋaseailluhanbáiki boađášii.

Jiekŋaseailluhanbáikki huksen Davvi-Anárii ádjána ain

Davvi Anárii plánejuvvon jiekŋaseailluhanbáikki huksen Kuátiluohtâ guvlui ádjána ain. Anára gielda mearridii giđđat, ahte Davvi-Anára guolástusa dorjot huksemiin jiekŋaseailluhanbáikki Kuátiluohtâ lahka. Gielddaráđđehusa mearrádusas leat váidalan sihke gildii ja geassit maiddái Davvi-Suoma hálddahusriektái. Váidaleaddjit gáibidedje gieldda nuppástuhttit mearrádusas ja hukset jiekŋaseailluhanbáikki Bárttehii. Go gielda ii nuppástuhttán mearrádusas, de áššis váidaluvvui Davvi-Suoma hálddahusriektái.

Vuossárgga Anára gielddaráđđehus mearridii, ahte Kuátiluohtâ jiekŋaseailluhanbáikki huksemis vurdet dassážii go Davvi-Suoma hálddahusriekti lea mearridan, mo dat ovdána váidalusain. Anára gielda lea goittotge juo diŋgon rusttegiid jiekŋaseailluhanbáikki várás. Rusttegiid áigot fievrridit Kuátiluohtâ guvlui ja váldit atnui dan maŋŋá go ášši lea gieđahallojuvvon hálddahusrievttis, ja jus hálddahusriekti ii gieldde ášši bidjamis johtui.

Anárjávrri guolásteaddjiid dorjot maid investeremiin Viäskoonjargâ guollehámmanii

Anára gielda investere lasi ruđa Viäskoonjargâ guollehámmana ovddideapmái. Anára gielddaráđđehus mearridii vuossárgga juolludit lasi ruđa investeremiidda 70 000 euro ovddas. Dainna ruđain áigot oastit dalánaga earet eará duolvačáziid seailluhandáŋkka ja lovttona.

Gielddaráđđehus lei juo ovdalis juolludan Anára guolledoalloruhtaráju bokte dán jahkái 213 000 euro Viäskoonjargâ guollehámmana divvunbargguide, main galget ođasmahttit guovllu duolvačáziid gieđahallanrusttegiid.

Ruoŧa alimus čohkka lea dál Giebmegáissi davimuš čohkka

Ruoŧa alimus čohkka lea dál Giebmegáissi davit čohkka. Mannán vahku mihtideapmi čájeha, ahte Ruoŧa alimus čohkka lea dál Giebmegáissi davit čohkka. Ruoŧa alimus čohkka lea dán rádjái leamaš Giebmegáissi máttit čohkka, muhto suoidnemánu báhkaid dihte čohkka lea suddan dál eanet go dábálaččat. Sotnabeaivvi dahkkojuvvon mihtidanbohtosiid mielde máttit čohkka lea dál 50 sentte vuolit go davit čohkka.

Das lea stuorra symbolihkka go Ruoŧa alimus čohkka suddá. Soaitá, ahte ii leat nu stuorra mearkkašupmi das, ahte nubbi čohkka lea dál alit, muhto dát dárkkuha goittotge dan ahte jiehkit suddet ja das lea mearkkašupmi, dadjá Per Holmlund, SVT Norrbottenii.

Per Holmlund lea glasiologiija professor ja son lea dahkan mihtidemiid jagi 1981 rájes.

Giebmegáissi davit čohkka lea 2097 mehtera mearas.

Áššis muitalii SVT Norbotten.

Soađegillái ohcet mánnádivššára

Soađegili girkosiidda sámegielat giellabeassái ohcet mánnádivššára. Mánnádivššára bargu álgá 3.9. ja bargu bistá 30.6.2019 rádjái. Barggus galgá máhttit davvisámegiela.

Ohcanáigi bargui lea borgemánu maŋimuš beaivvi rádjái.

Varrasamosat: Sápmi

Váldoođđasat

Varrasamosat

Muualla Yle.fi:ssä