Sápmi |

Sáhkabihtážat Yle Sámis: Nuortalaččaid ovdaolbmoválggat čađahuvvojit dattetge ja Soađegilis leat skáhppon bosoniid dahje biggoheddjiid boarrásiidda báhkaid dihte

Dá leat gaskavahku sáhkabihtážat.

Ovdaolbmoválggaid evttohasat 2014.
Jagi 2017 nuortalaččaid ovdaolbmoválggat čađahuvvojit ođđasit sotnabeaivve 2.9.2018. Evttohassan leat seamma olbmot go diibmáge: Veikko Feodoroff, Tanja Sanila ja Sergei Kp Fofonoff. Govva: Yle Sápmi

Nuortalaččaid ovdaolbmoválggat čađahuvvojit dattetge

Nuortalaččaid jagi 2017 ovdaolbmoválggat čađahuvvojit čakčamánu álggus. Evttohassan leat seamma olbmot go diibmáge: Veikko Feodoroff, Sergei Kp Fofonoff ja Tanja Sanila.

Válgalávdegoddi válljii diibmá Veikko Feodoroff njuolga, válggaid haga nuortalaččaid ovdaolmmožin, danin go válgalávdegoddi lei mearridan, ahte dat ii ásat Sergei Kp Fofonoff ja Tanja Sanila evttohassan. Sivvan lei dat, go soai eaba oassálastán válgalávdegotti nuortalašgiela giellamáhtu árvvoštallandilálašvuhtii.

Válgalávdegotti mearrádusain váidojuvvui, ja geassemánus Davvi-Suoma hálddahusriekti gomihii válgalávdegotti mearrádusaid. Váidináigi hálddahusrievtti mearrádusas nogai mannan vuossárgga, iige oktage váidán mearrádusas.

Ikte maŋŋebárgga válgalávdegoddi mearridii čoahkkimisttis, ahte jagi 2017 nuortalaččaid ovdaolbmoválggat čađahuvvojit ođđasit sotnabeaivve čakčamánu nubbi beaivve. Válggain válljejuvvo ovdaolmmoš áigodahkii 1.1.2019 – 31.12.2020. Evttohassat leat Veikko Feodoroff, Sergei Kp Fofonoff ja Tanja Sanila. Válggaid rádjai ovdaolmmožin doaibmá várreovdaolmmoš Terhi Harju.

Soađegilis leat skáhppon bosoniid dahje biggoheddjiid boarrásiidda báhkaid dihte

Goardi báhkat leat boarrásiidda giksin. Soađegili boarrásiidbargit leat gártan ohcalit čovdosiid, main bastet veahkehit vuorrasut gearddi goardi báhkaid áigge.

Soađegili gieldda boarrásiid barggu jođiheaddji Inga Mukku muitala, ahte sii leat oastán bosoniid ja gálbma juhkamušaid boarrásiidsiiddaide. Muhtun boarrásiidsiiddain ii gávdno dakkár áibmomolsun, mii čoaskudivčče áimmu.

– Dán ferte váldit vuhtii go pláne divodemiid boarrásiidsiiddaide, go dákkár goardagat sáhttet leat boahttevuođas dábálaččat, dadjá Mukku.

Soađegilis leamašan olahus báhkas dán geasi. Suoidnemánus mihtidedje báhkkasamos dálkkiid goassige ja časke badjel čuohte jagi boares olahusa.

Sámemusea Siida čohkke oktii eamiálbmogiid kulturárbbi áššedovdiid

Sámemusea Siiddas Anáris, ordnejuvvo Áigi lea buoremus oahpaheaddji -seminára, mas suokkardallet eamiálbmotperspektiivvaid museabargguin ja kulturárbbi suodjaleamis.

Semináras ovdanbuktet earet eará Siidda ođđa vuođđočájáhusa giehtačállosa. Giehtačállosa čállit, sámekultuvrra professor Veli-Pekka Lehtola ja suodjalanbiologa Matti Mela leaba muitaleamen giehtačállosis ja dan čállinproseassas. Siidda vuođđočájáhusa ođastus lea oassi Siidda viiddidanfidnu ja ollásit ođasmuvvan vuođđočájáhus rahppojuvvo Siidii jagis 2022.

Áigi lea buoremus oahpaheaddji -seminára lea buohkaide rabas ja nuvttá. Dáhpáhusa sáhkavuorut leat davvisámegillii, suomagillii ja eaŋgalsgillii, ja dáhpáhusas lea simultánadulkon davvisámegillii, suomagillii ja eaŋgalsgillii. Seminára ordnejuvvo Siiddas 28.8.-29.8.2018.

Seminára prográmma gávdno dáppe.

Varrasamosat: Sápmi

Váldoođđasat

Varrasamosat