Sápmi |

Sáhkabihtážat Yle Sámis: Sámediggeláhka stáhtaráđđái čakčamánus, Sámiráđi kulturdoarjagiid ohcanáigi lea dál

Dá leat vuossárgga sáhkabihtážat.

Sámediggi
Govva: Vesa Toppari / Yle

Sámediggeláhkaárvalus stáhtaráđđái čakčamánus

Sámediggeláhkaevttohus manná stáhtaráđi gieđahallamii plána mielde vuossárgga 17.9. Dalle stáhtaráđđi mearrida, ovdanbuktágo dat láhkaevttohusa riikkabeivvide.

Ráđđádalli virgeolmmoš Yrsa Nyman vuoigatvuođaministeriijas muitala, ahte evttohus ii ovdán riikkabeivviide, jos sámediggi ii dohkket evttohusa. Sámediggi gieđahallá ášši 14.9.

Sámediggeláhkaárvalusas sáhttá cealkit 27.7. rádjai sierra cealkámušbálvalus-siiddus. Mannan bearjadaga rádjai golbma cealkámuša ledje boahtán ministeriijai, Anára gieldda, Bálgosiid ovttastusa ja Johtolat- ja diehtojuohkinministeriija cealkámušat. Dasa lassin Eanodaga gielda muitala Yle Sápmái, ahte sii celket dál seammá linnjemiid mielde go cealkámušasttis 19.3.

Anára ja Eanodaga gielda celket seammaláhkai láhkaárvalusa ráđđádallangeatnegasvuođa viiddideamis ovttasbargogeatnegasvuohtan. Gielddat oaivvildit, ahte ráđđádallangeatnegasvuođa ii galgga viiddidit. Bálgosiid ovttastus celkkii, ahte sis ii leat mihkkige dadjat láhkaárvalussii. Maiddái mánáidáittardeaddji lea almmuhan, ahte das ii leat mihkkige maid cealkit láhkaárvalussii.

Sámiráđi kulturdoarjagiid juolludeapmi sirdása čákčii – ohcanáigi dál

Sámiráđi kulturlávdegoddi lea mearridan sirdit jahkásaš kulturdoarjagiid áigemeari. Sámiráđi 2019 kulturdoarjagiid sáhttá ohcat borgemánu 27. beaivve 2018 rádjai.

– Ođđa áigemeriin mii ollet meannudit ohcamiid ja dieđihit ohcciide bohtosiid birra ovdal go ođđa jahki álgá. Dat addá buoret eavttuid ohcciide ja prošeavttaide maid sii háliidit čađahit, dadjá Sámiráđi kulturossodaga jođiheaddji, Christina Hætta.

Sámiráđis lea ulbmilin nannet sihke árbevirolaš ja ođđaáigásaš sámi kultuvrra ja dáidaga. Sámiráđđi juohká jahkásaččat ruhtadoarjagiid sámi kulturdoaimmaide ja doarju earenoamážit prošeavttaid mat dihtomielalaččat barget olles Sámi perspektiivvas. Kulturlávdegoddi hálddaša doarjjaortnega.

Sámiráđđi muitala, ahte sii meannudit jahkásaččat badjel 100 ohcamuša mat bohtet miehtá Sámi buot dáiddasurggiin.

– 2018 bohte nu movt dábálaččat hirbmat olu buorit ohcamušat miehtá Sámi, badjel gávcci geardái nu olu ruđa ovddas go mis lei juohkinláhkái. Dat čájeha man stuorra dárbu lea dákkár ruhtadanortnegii, cealká Hætta.

Kulturlávdegoddi juolludii jahkásaččat prošeavttaide oktiibuot 1.150.000 NOK, (sullii 120 000 euro), ja dasa lassin juhket bargostipeanda golmma kulturbargiide geat ožžot 200 000 NOK (sullii 21 000 euro )guhtege.

Boazodoallu orru buktán eanet dietnasa mannan jagi go das ovdal

Luondduriggodatguovddáš Luke boazodoalu gánnáhahttivuođas dahkan rehketdoalu mielde boazodoallu gánnehii ruđalaččat vehá eanet jagis 2016-2017 go dađe ovdal. Gaskamearalaččat boazodoalli oaččui 9 euro diibmobálká.

Bohccobiergu lea ain boazodoalli dehálamos dienas. Dán áigge olbmot maiddái vuvdet bohccobierggu eanet njuolga oastái, eaige bálgosa bokte. Eará boađut, nu mo bargoruđat bálgosis, vahátbuhtadusat ja doarjagat ledje measta seamma olu go biergovuovdinboađut.

Guovlluid gaskas leat stuorra erohusat. Sámeguovllus gánnáhahttivuođalohku lei 0,92 go olles boazodoalloguovlu lohku lea 0,57.

Boazodoalu ollislaš boađut ledje sullii 42 100 euro, main doarjja sullii 13 proseantta. Lappi eanadoallofitnodagaid doarjagiid oassi ollislaš bohtosis lea sullii 44 proseantta. Luke olles dieđáhusa áššis sáhtát lohkat dáppe.

Leammái ráhppojuvvon Gollebálggis čalmmustahttá mearkkašahtti golleroggansajiid

Leammi álbmotmeahci ođđa Gollebálgá (su. Kultareitti) rahpandoaluid ávvudedje 30.6. Gollebálgás olbmot besset oahpásnuvvat golleroggamii ja gollerogganvugiide.

Jurdda Leammi Gollebálgás šattai, go golleroggit Pirjo Muotkajärvi ja Jouko Korhonen galledeigga Klondyke gollerogganguovllus. Gollebálggis gárvvásmuvai Lappi golli 150-jagi ávvujagi.

Bálgá leat plánen Meahciráđđehus, Gollemusea ja Lappi golleroggiid Lihttu, ja dan leat ruhtadan Nannán-Suoma dálonguovlofoanda, Meahciráđđehusa Luonddubálvalusat sihke Anára gielda. Bálgá huksemis vástidii Meahciráđđehusa Luonddubálvalusat. Maiddái eaktodáhtolaččat leat oassálastán divodanbargguide.

Ođđa bálggis lea merkejuvvon sullii seamma bálgáid mielde, go ovddit vánddardanbálgát. Ođđa bálgás leat čalmmustahttán muhtun mearkkašahtti golleroggansajiid, main oažžu dieđu ođđa oahpistandávvaliin. Ođđa merkejuvvon oassi bálgás lea sulaid 7 km. Oahpistandávvaliid giehtačálusbarggus leat leamašan mielde sihke Lappi Golleroggiid Lihttu ja Gollemusea.

Bálgá guoras lea earet eará Leammi golli vuosttaš gávdnonbáikki, Morgamádjaga Kultala sihke rogganguovllut mat ovdanbuktet mášenroggama.

Leammi Gollebálggis álgá Njurgoluovtta gilis ja dat johtá vuos 22 kilomehtera Gollehámmanii. Bálgá sáhttá álggahit maiddái Gollehámmanis, gosa beassá fanasgivttain. Gollebálggis nohká Ravadasjávrái, gosa lea sulaid 27 kilomehtera mátki Gollehámmanis. Leammi Gollebálggis lea ollislaččat sulaid 50 kilomehtera guhkki.

Boles lea otne deaivamis Heahtás

Boles lea deaivamis Heahtá bolesstašuvnnas otne vuossárgga iđit logis gitta veaige golmma rádjai.

Maiddái bolesstašuvnna kansliija lea rabas. Čuovvovaš háve boles lea deaivamis Heahtás borgemánu 6. beaivve.

Suoma-ruoŧŧelaš rádjejohkakommišuvnnas dál sámegiel neahttasiiddut

Suoma-ruoŧŧelaš rádjejohkakommišuvdna lea rahpan sámegielat neahttasiidduid. Kommišuvnna virggálaš gielat leat suomagiella ja ruoŧagiella, muhto das leat neahttasiiddut maiddái meängillii ja eaŋgalasgillii.

Rádjejohkakommišuvdna lea stáhtaid gaskasaš ovttasbargoorgána, man doaibmaguvlui gullá Suoma beale sámeguovllus Eanodat.

Divvojuvvon 9.7.2018 dii 10:45: Divvojuvvon bajilčállagii ja tekstii diehtu das, ahte sámediggeláhkaevttohus manná čakčamánus stáhtaráđi gieđahallamii, ii riikkabeivviid, dego árat boastut muitaleimmet.

Varrasamosat: Sápmi

Váldoođđasat

Varrasamosat