Kaikki talviolympialaisista!
Sápmi |

Sáhkabihtážat Yle Sámis: Sámediggi máksá dál bálkká maiddái várreságadolliide ja Opukasjávrri ávdinstohpu bulii sotnabeaivve

Dá leat vahku vuosttaš sáhkabihtážat.

Sámedikki ságadoallit 2016-2019.
Sámedikki vuosttaš várreságadoalli Heikki Paltto, ságadoalli Tiina Sanila-Aikio ja nubbi várreságadoalli Tuomas Aslak Juuso. Govva: Vesa Toppari / Yle

Sámediggi máksá dán jagi bálkká maiddái várreságadolliide

Suoma Sámediggi máksá dán jagi bálkká maiddái várreságadolliide. Ná geahččaluvvo geahpedit aitosaš ságadoalli ja čállingotti bargonoađi ja fidnet lasi resurssaid Sámedikki doaimmaide. Dán rádjai Sámedikki politihkáriin dušše ságadoalli barggus lea máksojuvvon bálká. Sámedikki stivra lea mearridan bálkká máksimis dán jahkái. Ruhtadeapmi várreságadolliid bálkkáid várás lea sestojuvvon Sámekulturguovddáš Sajosa láigoboađuin.

Várreságadolliid 50 proseantta bálkká áigot oažžut Sámedikki bušehttii maid jahkái 2019. Jagi 2019 rámmaevttohusas evttohuvvo boahtte jahkái 460 000 euro lasáhus Sámedikki bušehttii. Dan supmis 50 000 euro lea várrejuvvon Sámedikki várresádadolliid 50 proseantta bálkkái. Sámediggi dohkkehii dán bušeahttaárvalusa dievasčoahkkimisttis mannan bearjadaga. Guokte Sámedikki lahtu guđiiga sierraoaivila bušeahtaárvalusa dohkkeheames.

Opukasjávrri ávdinstohpu bulii sotnabeaivve

Opukasjávrri ávdinstohpu Gálddoaivvi guovllus Anáris bulii sotnabeaieahkes. Dađi dárkilabbot eai dieđe, makkár vahágat leat šaddan, muhto ášši leat čielggadeamen. Opukasjávrri ávdinstohpu lea Čeavetjávrris sullii ovcci kilomehtera oarjedavás, Opukasjávrri máttageažis. Áššis muitala Lapin Kansa -aviisa.

Siidda Leammi-temásaš luonddueahket sirdojuvvon boahtte mánnui

Davvi-Sámi luondduguovddáš Siiddas galggai ordnejuvvot maŋŋebárgga guovvamánu 13. beaivvi Leammi-temásaš luonddueahket. Buohcuvuođa dihte luonddueahket galgá sirdojuvvot ja dat dollojuvvo njukčamánu 12. beaivvi diibmu 18 rájes. Leammi-eahkediin gehččojuvvojit govat ja juhkkojuvvo diehtu Leammi birrasis, vánddardanvejolašvuođain, golleroggamis ja luonddumeahci bargiin. Leammi-eahkedat lea oassi Siidda 20-jagi ávvujagi dáhpáhusain.

Studeantaiskosat leat álgán

Studeantaiskosat álget odne Suoma logahagain. Vuosttažettiin leat suoma- ja ruoŧagiella eatnigiela nu daddjon teakstadáiduiskosat ja dán vahkus čađahuvvojit maiddái ruoššagiela iskosat. Čálalaš studeantaiskosat álget mánotbaji geahčen njukčamánu 12. beaivve. Sámegiela vierisgiellan abiturieanttat čállet 23.3. ja sámegiela eatnigiellan 28.3. Dán vahkus Suoma logahagain leat studeanttaid feasttat nugo vuojašanhervvoštallamat ja boarrásut studeanttaid dánssat.

Varrasamosat: Sápmi

Váldoođđasat

Bivnnuhamosat

Varrasamosat

Muualla Yle.fi:ssä