Sápmi

Sámedáidagii gal gávdnojit ruhtadankanálat, muhto dáiddáriid mielas dat oaččole leat eanetge: "Ohcamušaid dahkan ii leat álkes bargu"

 Heidi Gauriloff.
Heidi Gauriloff almmuhii gieskat nuortalašgielat skearru Oocci. Govva: Vesa Toppari / Yle

Sámedáiddárat gártet máŋgii gilvalit veahkkeruđain eará dáiddáriiguin váldegotti dásis.

Sámedáidaga ruhtadeapmi lea máŋgii foanddaid ja almmolaš ásahusaid duohken. Sámedáiddárat oidnet, ahte ruhtadankanálat gal gávdnojit, muhto dat oaččole leat eanetge.

Nuortalaš dáiddár Heidi Gauriloff mielas Suoma veahkkeruhtaortnet dáiddáriidda lea oalle vuđolaš, go sihke stáhta ja priváhta foanddat juolludit ruhtadeami maiddái sápmelaš dáiddáriidda.

– Priváhta foanddain ja vuođđudusain sáhttet leat temáohcamat maiddái, mat čuhcet namalassii vehádagaide ja sámegillii ja kultuvrii. Sámedikki kulturmearreruhtahan lea maiddái hui dehálaš, ja sámedáiddárin sáhttá dáiddalaš doibmii ohcat veahkkeruđa ovdamearkka dihte Norgga ja Ruoŧa bealde.

Dán rádjái son lea oaidnán, ahte ruđalaš doarjaga lea ožžon aivve bures, muhto ohcamušaid galgá válmmaštallat fuolalaččat ja čájehit bures iežas máhtu.

– Ohcamušaid dahkan ii leat mihkkege álkes bargguid, dasa manná gal áigi. Iige dat leat mihkkege čielga áššiid, ahte doppe dasto juolluduvvo dat ruhta.

Sutnje dáiddárin eallin lea ámmát, muhto maiddái eallindáhpi.

Muhtumin orru, ahte stáđis bálkábargu geasuhivččii, go dalle ii dárbbašivččii álo smiehttat gos ja goas čuovvovaš ruhtadeapmi boahtá ja man prošektii. Son goittotge návddaša dáidaga dahkamis, iige molssošii dan masage.

– Das beassá oahpásmuvvat fiinna olbmuide ja bargat ovttasbarggu čeahpes olbmuiguin. Dát lea dákkár áŋggaštus ja maiddái dovdu das, ahte das lea muhtin mearkkašupmi earáidege, dego nuortalaš kultuvrii, loahpaha Gauriloff.

Wimme Saari: "Dáiddár ferte gierdat, ahte álo ii oaččo ruđa"

Maiddái guhkes linnjá sámemusihkkár Wimme Saari oaidná, ahte ruhtadankanálat gávdnojit. Su mielas dat oaččole dattetge leat eanetge.

– Galhan dain dasto lea ferten gilvalit olles Suoma dáiddáriiguin. Sámi lágádusaid bokte lea nu unnán ruhta dasto maid doppe sáhttá oažžut, dat leat nu unna bušeahttat. Gal dat ruhtagáldut dieinna lágiin leat, muhto ferte gilvalit eará dáiddáriiguin birra Suoma, váldegotti dásis.

Saari dadjá dáiddáriid fertet gierdat dan, ahte álo ii ruđalaš doarjja juolluduvvo.

– Ferte álot bidjat iežas árpmu vuollái ja gearjidit veahkkeruđaid. Dien ferte gierdat, ja gierdat ahte ii álo oaččo dieid. Muhtumin lean ferten dorvvastit bargguhisvuođakantuvrii ja ohcat veahki doppe, son muitala.

Wimme Saari
Wimme Saari lea guhkes linnjá sámemusihkkár. Govva: Inger-Elle Suoninen / Yle

Saari ii goittotge gáđa, ahte áigá jo heittii beaivválaš barggu, go dáiddára eallin lea addán nu olu. Dáiddára friddjavuohta lea okta buoremus beliin, ja eandalii dat go beassá dahkat dan, masa lea miella ja mas návddaša.

– Dat lea addán olu vásáhusaid. Lea beassan johtit birra máilmmi ja oaidnit máŋggalágan eallimiid. Dan beliin gal rikkis eallin.

Muhtumin leat heajos jagit ja dasto bohtet buoret jagit, jurddaša Saari.

– Ferte luohttit, ahte buoremus jagit leat easkka boahtimen ovddabealde.

Niki Rasmus: "Oainnán, ahte dáiddalaš barggu lea hui váttis bargat ollesáigge"

Niki Rasmus lea nuorra dáiddár, guhte bargá musihkain ja filmmaiguin. Son lea oaidnán, ahte Suomas gal giddejit fuomášumi ja soitet beroštuvvat, jos sápmelaš ohcá ruđa, muhto ii goittotge leat automáhtalaš, ahte sápmelaččat álo ruđa oaččole.

Rasmus oaidná, ahte veahkkeruđaid ohcamis lea olu streassa, ja fásta bálkábarggus lea dat buorre bealli, ahte ruhta boahtá kontui jeavddálaččat.

Son ii ieš leat vel dán rádjái ovttastan dáidaga ja bálkábarggu, muhto jáhkká boahttevuođas dahkat nu.

– Oainnán, ahte dáiddalaš barggu lea hui váttis bargat ollesáigge. Dat ii leat fysalaččat lossat, muhto muhtimin lea oaivi guoros ideain ja láve bisánit dat dáiddalaš bargu.

Niki Rasmus
Niki Rasmus bargá eanaš musihkain ja filmmaiguin. Govva: Xia Torikka / Yle

Rasmus oaidná, ahte sámedáiddárin gal lea vejolaš ealihit iežas, muhto iežas buohta son ii goittotge leat oba smiehttange ášši.

Galggašedje leat dievva bures plánejuvvon ideat gárvvisin, lohká Rasmus ja joatká, ahte ieš lea nu spontána dáhpáhus, ahte iežas buohta ii oainne dan vejolažžan.

– In oainne, ahte sáhtášin álgit dáidagiin dinet juohke beaivve dahje juohke jagi. Muhtumin bohtet ideat ja mun divttán daid láddat, muhto in čále daid ovdal go lean sihkkar, ahte das sáhtášii boahtit juoidá, son muitala.

Leanadáiddár Auri Ahola: "Foanddaid galggašii oahpásmuhttit sámekultuvrii"

Sámekultuvrra leanadáiddár Auri Ahola mielas ruhtagáldut leat dan dáfus bures, go measta buot daiddagittiide mearriduvvon ruhtadankanálat leat dieđusge maiddái sámi dáiddariidda. Son goittotge oaidná, ahte dat eai juvssa sámi dáiddáriid nu bures go livččii vejolaš.

– Dat lea veháš viidásut gažaldat das, ahte mo daid foanddaid ja vuođđudusaid galggašii vehá oahpásmuhttit sámekultuvrii ja makkár iešvuođat das leat.

Ahola mielas áššis galggašii hupmat ja iskat čilget ruhtadankanálaide, mo sámekultuvrra boađášii váldit sierra kultuvran.

– Sámedáiddáriidda lea hirbmat váigat fidnet dakkár dili, ahte sii livčče dovdosat ovdamearkan Mátta-Suomas. Máŋggat sámedáiddárathan barget davvin eaige máddin, ja dalle sáhttá leat nu, ahte veardásašárvvoštallit máddin eai leat oba gullange muhtin sámedáiddáriin. Ná leage máŋgii geavvan, vaikko sámedáiddár livččii hui dovddus dáppe Sámis dahje vaikko Norgga beale Sámisge.

Auri Ahola stobus ovddas
Sámekultuvrra leanadáiddár Auri Ahola. Govva: Linnea Rasmus / Yle Sápmi

Ahola oaidná, ahte sámedáiddárin eallin lea vehá dego eallindáhpi.

– Eaihan buot sámekultuvrra dáiddárat leat oahppan daid dáidduid allaskuvllas dahje nu, baicce dat sin dáidda sáhttá boahtit bearrašis ja sámeservodagas. Dallehan lea gažaldat das, ahte dat lea eanet eallindáhpi. Dat ii mana álo nu njuovžilit dan váldokultuvrra mállii, ja dan sáhttá leat vehá váigat ipmirdit, jos ii leat buorre oaidnu sámekultuvrras.

Son goittotge sávašii, ahte sámedáiddárat basttáše eallit dáidagiin, iige eará bargguid dárbbašivččii bargat, jos ii hálit.

– Dat livččii áibbas dego eará dáiddáriinge, ahte dat dáiddalaš bargu livččii áibbas albma bargu. Dat lea dieđusge dakkár, man ovdii galgá bargat, ahte dat boahttevuođas boađášii leat nu.

Ahola muittuha, ahte ovdamearkka dihte Dáidaga ovddidanguovddáš Taikes dáiddáriid ruhtadeapmi dáhpáhuvvá guovlluid mielde ja lea gitta dan mearis, man olu ohcamušat bohtet.

– Jos Lappi guovllus eai leat máŋga ohcci, eat sáhte addit deike máŋga veahkkeruđa. Dat manná dakkár proseantta mielde, muitala sámekultuvrra leanadáiddár Auri Ahola

Varrasamosat

Muualla Yle.fi:ssä